KOMENTÁŘ / Kolona ukrajinských obrněných vozidel brázdí zasněženou krajinu ruské Kurské oblasti. Dělostřelectvo se rozmístilo v remízcích okolo cest. V neděli Kyjev zahájil druhou překvapivou ofenzivu ve středním Rusku za hranicemi se zemí, která do Evropy před necelými třemi lety vrátila válku. Přes noc údajně ukrajinské jednotky odstranily miny a elektronický boj podle ruských válečných bloggerů téměř znemožnil operátorům dronů pracovat. Ukrajinské přípravy na operaci byly účinné.

Přes tisíc dní od začátku války na Ukrajině napadená země, které někteří dávali jen malou šanci ubránit nezávislost, opět spustila ofenzivu na ruském území. Jde o něco, co se od druhé světové války, kdy nacistické Německo napadlo tehdejší Sovětský svaz, nestalo. Nyní na ruském území opět operují zahraniční útočné jednotky.

Pozice v Kurské oblasti Ukrajina stále drží

Ukrajinští vojáci okupují část ruské Kurské oblasti už půl roku. Podle vysoce postaveného zdroje agentury Reuters z ukrajinského generálního štábu maximální plocha kontrolovaná ukrajinskou armádou v Kurské oblasti činila 1376 kilometrů čtverečních. „Nyní je tato oblast samozřejmě menší,“ dodal zdroj na konci listopadu s tím, že Ukrajina v oblasti na západě Ruska kontroluje asi 800 kilometrů čtverečních.

Americký Institut pro studium války odhaduje, že boje v Kurské oblasti probíhaly na ploše přesahující tisíc kilometrů čtverečních. Informace o tom, jak velký kus ruského území Ukrajina vlastně nyní okupuje, se ale liší. Podle projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě, Kyjev nyní kontroluje necelých 500 kilometrů čtverečních. Dalších zhruba 150 kilometrů čtverečních je šedou zónou.

Na to mluvit o ziscích ukrajinské armády při obnovené ofenzivě je ještě příliš brzy. Nabízí se ale otázka. Kolik prášků na uklidnění by vám doktor předepsal, kdybyste na začátku války na Ukrajině řekli, že v lednu roku 2025 bude ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti titulkem dne?

Rusové jsou překvapeni. Novou ofenzivu nečekali

O obnovení ukrajinské ofenzivy v oblasti, kde se v roce 1943 odehrála největší tanková bitva druhé světové války, jako první informovali ruští váleční bloggeři. Podle nich Ukrajinci zaútočili šesti brigádami ve směru na vesnici Bolšoje Soldatskoje a sousední osady Berdin, kterou podle posledních zpráv ukrajinské síly získaly pod svoji kontrolu, po trase silnice regionálního významu 38K-004 severovýchodně od ruského města Sudža, ovládaného Ukrajinou.

Zprávy o protiútoku později potvrdili i ukrajinští představitelé. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak napsal na platformě Telegram, že z Kurské oblasti přicházejí dobré zprávy. „Rusko dostává, co si zaslouží,“ dodal. Nejvyšší ukrajinský představitel pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko na Telegramu napsal, že „Rusové v Kursku zažívají velké znepokojení, protože byli napadeni z několika směrů, a bylo to pro ně překvapením“.

Nejnovější ofenzivu umožnilo mrazivé počasí, které usnadnilo postup ukrajinským obrněným jednotkám. Počasí hrálo svoji roli i pro ruské jednotky, když jim jasno usnadnilo ničení techniky pomocí dronů. Podle některých vojenských bloggerů zafungovaly skvěle ukrajinské prostředky elektronického boje k rušení signálů dronů. Další ale psali o tom, že zprávy byly přehnané.

O plánovaném ukrajinském útoku se šuškalo už předtím, než přišel. Připravit se na něj tak mohla i ruská armáda na druhé straně frontové linie. „V Kurské oblasti se ukrajinské ozbrojené síly podle očekávání pustily do poslední bitvy. Zatím můžeme hovořit pouze o průzkumu bitvy. Ale nepřátelské síly se daly do pohybu směrem na Kursk,“ napsal kanál Zapisky veterana.

Kanál s názvem Romanov psal o ofenzivě už 31. prosince loňského roku. „Do 7. ledna nepřítel zasáhne křižovatku Kurské a Belgorodské oblasti,“ napsal s tím, že Kyjev nashromáždil až 20 tisíc vojáků. Ti podstoupili výcvik na Západě a někteří byli staženi z Donbasu. Podle dalších kanálů se na útok připravovala i ruská armáda v oblasti.

„Ukrajinské formace plánovaly velký útok již několik měsíců, ale jejich aktivita nezůstala bez povšimnutí. Na aktivitu nepřítele se (Rusové, pozn. red.) připravovali,“ dodal kanál Rybar.

Současně Rusko ve stejné době podnikalo útočné operace na druhé straně Kyjevem kontrolovaného území ve směru k hranicím s Ukrajinou. To potvrdil projekt DeepState i ukrajinský blogger Sternenko. „V Kurské oblasti nepřítel útočí na Malou Lokňu, Sverdlikove a Leonidivku,“ napsal DeepState s tím, že útočné operace probíhají. „Zatím nedošlo k žádným významným pokrokům, ale je zde tendence ke zvýšení úsilí,“ dodal blogger v neděli odpoledne.

Čtyři hlavní cíle operace v Kurské oblasti

Je zjevné, že Kurská oblast, která je v centru zájmu Kyjeva dlouhodobě, figuruje v jeho širších strategických plánech. Operace měla a stále má za cíl především čtyři hlavní cíle.

Titulky o tom, že Ukrajina prohrává, ztrácí území a nedaří se jí zastavit ruský postup, již sledujeme delší dobu. V srpnu i nyní je ale nahradily zprávy o ukrajinských operacích a obsazení ruského území. V době, kdy Ukrajina spustila první vlnu útoku, bylo směřování ruské válečné mašinerie ke strategickému městu Pokrovsk již v plném proudu. Kyjev doufal, že útokem donutí Rusko přesunout síly na vlastní území. To se nakonec nestalo a Ukrajina možná zkouší stejný krok znovu v době, kdy se ruské síly městu přibližují z jihu.

Druhým hlavním cílem celé operace bylo především upevnění morálky vojáků i vlastních obyvatel. Od roku 2023, kdy dlouho očekávaná ofenziva neskončila úspěchem, se Ukrajina brání a nedostává se jí dobrých zpráv. Chybí vojáci, chybí technika a na stranu Ruska se nově přidala i Severní Korea. Ukrajinskou depresivní realitu na chvíli překonal úspěch v podobě útoků. Ukrajinští vojáci konečně vidí znovu nějaký pohyb vpřed.

To potvrzují i zprávy médií. „Poslali jsme naše nejbojeschopnější jednotky na nejslabší místo na jejich hranicích. Vojáci z povolání se tváří v tvář výsadkářům jednoduše vzdali,“ řekl týdeníku The Economist zdroj z ukrajinského generálního štábu působící v regionu.

Několik zraněných ukrajinských vojáků, s nimiž novináři mluvili v nemocnici, vzpomínalo na „démonický hukot ruského nebe“, kdy se bezpilotním letounům a stíhacím letounům podařilo zasáhnout jejich pozice navzdory mnoha zařízením protivzdušné obrany a elektronického boje v oblasti. Podle The Economist unavení, špinaví a vyčerpaní vojáci nelitovali žádné z riskantních operací, při nichž umírali jejich kolegové. „Cítil jsem se jako tygr,“ řekl jeden z nich.

Třetím cílem bylo vyslání zprávy, signálu na Západ, že válka není ztracená a Ukrajina umí najít překvapivá řešení. Že není odsouzena k nekonečnému ustupování před náporem ruských jednotek. A posledním je fakt, že ovládání části protivníkova území je vždy dobrou pákou pro mírová jednání, ke kterým dříve či později dojde. Probránit se k vítězství ještě nikdy nikdo nedokázal.

Už v létě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že díky operaci v Kurské oblasti se Ukrajině podařilo odvrátit hrozbu okupace částí Charkovské, Sumské a Černihivské oblasti vytvořením nárazníkové zóny na ruském území. Dříve naznačil, že kurská operace by mohla být využita k diplomatickým účelům.

Nová ofenziva odpovídá cílům

Nově spuštěná ofenziva odpovídá přesně těmto cílům. Ukrajincům se stále nedaří zastavit ruský postup u města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Od jeho hranic jsou Rusové jednotky kilometrů. De facto agresor postupuje v celém regionu Donbasu. Ukrajina se možná znovu pokouší vytvořit tlak na Rusko na vlastní půdě. Znovu doufá, že donutí některé jednotky stáhnout se z hlavního směru postupu.

Západ lavíruje nad další podporou Ukrajiny a s nástupem Donalda Trumpa se očekává, že bude tlačit na ukončení konfliktu. Buď jeho zmražením, nebo zastavením vojenské podpory Ukrajiny, kterou dlouhodobě kritizoval. Při pohledu shora se ale může zdát, že právě na Donalda Trumpa sází ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. A před jeho nástupem do funkce chce ukázat, že i Rusko má zranitelná místa a že podpora Ukrajiny není vyhazováním peněz daňových poplatníků z okna. Trump současně nemůže připustit, aby USA vypadaly jako poražené.

Dalším postupem, který může nyní přijít, chce zároveň Kyjev překazit plány ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle amerického deníku The Washington Post chce Putin znovu získat pod kontrolu Kurskou oblast ještě před inaugurací Donalda Trumpa. Náznaky tohoto plánu podporuje i fakt, že k ofenzivě začala ruská armáda využívat i severokorejské vojáky.

Ruští bloggeři spekulují, že Ukrajina může mířit na Kurskou jadernou elektrárnu, která je od města Bolšoje Soldatskoje vzdálená necelých 40 kilometrů vzdušnou čarou. Kyjev tuto možnost ale popírá, už v říjnu loňského roku prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina mohla jadernou elektrárnu dobýt, ale rozhodla se tak neučinit. Zisk takového objektu by mohl být další pákou pro budoucí vyjednávání. Nabízí se úvahy o výměně za jadernou elektrárnu na ukrajinském území v Záporožské oblasti, kterou mají pod kontrolou Rusové.

Na druhou stranu, pro Ukrajinu existují i určitá rizika. Ruští váleční bloggeři tvrdí, že na ruském území operují i vojáci vycvičení na Západě spolu s jednotkami přemístěnými z Donbasu. Kyjev tak může hazardovat s dalším vlastním územím, které v současné době ještě ovládá.

Údaje projektu DeepState z loňského roku ukazují, že v loňském roce Ukrajina přišla o kontrolu nad více než 3600 kilometry čtverečními území. Necelé tři tisíce kilometrů čtverečních přitom připadají zrovna na Doněckou oblast.