Ukrajina s příchodem nového roku přerušila dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Zvlášť těžce to zasáhlo proruský separatistický region Podněstří, který se ocitl zcela bez dodávek této komodity. Odmítl však pomoc Moldavska, a proto do hry vstoupil Kyjev. Ve snaze předejít ruské propagandě může separatistům dodávat své vlastní energetické zdroje. Moldavsko není proti.
V návaznosti na ukrajinské zrušení transportu ruského plynu přes své území po vypršení odpovídající smlouvy s ruským gigantem Gazprom se zcela bez dodávek této klíčové suroviny ocitl mezinárodně neuznaný proruský separatistický region Podněstří na východě Moldavska, který byl na bezplatných dodávkách ruského plynu zcela závislý.
Jak konstatuje deník Evropská pravda, tři sta tisíc tamních obyvatel se de facto přes noc ocitlo bez plynu, tepla a teplé vody. Dodávky studené vody jsou nepravidelné a zemi uprostřed zemi sužují také výpadky elektrické energie, které mohou dosáhnout až osmi hodin denně. Veškeré průmyslové podniky byly zavřeny. V zemi funguje jen jedna tepelná elektrárna, ale té začíná docházet uhlí.
Proevropské Moldavsko si zařídilo dodávky ze západních zdrojů a nabídlo separatistům pomoc. Ti ji ovšem odmítli. V patové situaci se do situace může vložit Ukrajina a nabídnout separatistům, že jim klíčové energetické suroviny, tedy plyn, nebo uhlí dodá sama.
Moldavsko nyní uvedlo, že nebude mít námitky, proti ukrajinské nabídce pomoci Podněstří s energetickou krizí, aby se předešlo humanitární katastrofě v regionu. Uvedl to moldavský ministerský předseda Dorin Recean, který se domnívá, že celá krize je vyvolána uměle a řízena Kremlem, aby vrhla špatné světlo na Ukrajinu a také na moldavské vedení.
„Nepožádali jsme v tomto smyslu Kyjev o pomoc, ale (souhlasili bychom), pokud by Kyjev nabídl pomoc. Například je možné dodávat uhlí, pokud o ně požádá podněsterský region,“ řekl.
List Ukrajinská pravda ale soudí, že dodávky zemního plynu by byly pro odříznutý region mnohem užitečnější, protože by umožnily spustit plynem poháněné teplárny v podněsterských městech.
Ukrajina by tak podle něj předešla plánům Kremlu na to, vykreslit úřadující moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou jako viníka humanitární katastrofy v regionu a předáky proruských sil v Moldavsku jako spasitele, kteří uzavřou s Moskvou záchrannou dohodu.
V Moldavsku v červenci proběhnou klíčové parlamentní volby, které mají rozhodnout o dalším geopolitickém směřování této dosud většinově proevropské a prozápadní země. Podrobnosti o nich a také o letošních klíčových volbách v dalších evropských zemích naleznete zde.