Ukrajinské úřady začínají věřit, že válka může skončit v příštím roce. Deníku The Washington Post to pod záminkou anonymity řekl vysoce postavený ukrajinský představitel. Ukrajinské úřady už údajně zahájily rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války s týmem zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa.
Ukrajinské úřady začaly uvažovat o možnosti ukončení největšího konfliktu v Evropě od konce druhé světové války na pozadí toho, že po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se zintenzivnily rozhovory o mírových jednáních. Zdroj The Washington Post poznamenal, že nebýt těchto rozhovorů, „nevěřil bych, že jsme blíže k jednání“. „Prostě si nemyslím, že s Putinem lze dosáhnout nějaké dohody,“ dodal úředník.
V posledních týdnech projevil větší ochotu k jednáním o ukončení války i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle amerického deníku došlo k „velkému posunu“ v rétorice Zelenského, který dříve tvrdil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská pod kontrolu všechna dobytá území včetně poloostrova Krym.
Změnu v jeho rétorice zaznamenali podle The Washington Post ukrajinští i západní představitelé. „Lze to pravděpodobně vysvětlit zhoršující se situací na frontové linii a nástupem americké administrativy k moci, která zpochybnila budoucí bezpečnostní pomoc Kyjevu,“ dodal deník.
Jeho zdroje ale zároveň pochybují, že je Vladimir Putin připraven vyjednávat v době, kdy ruské jednotky dosahují úspěchů na frontové linii.
The Wall Street Journal už dříve napsal, že ukrajinské úřady zahájily rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války s týmem Donalda Trumpa v prosinci. Po setkání Zelenského s Trumpem v Paříži vyzval zvolený americký prezident strany konfliktu k zahájení jednání. Kreml odpověděl, že Rusko je rozhovorům otevřeno, ale aby k nim mohlo dojít, měly by ukrajinské úřady zrušit zákaz kontaktů s ruským vedením. Ukrajinské orgány opakovaně prohlásily, že Rusko není na jednání připraveno.
Vysocí představitelé Ukrajiny, které oslovil britský deník Financial Times, věří, že prokázání „bojovnosti“ může budoucího amerického prezidenta přesvědčit o tom, aby Spojené státy Ukrajinu nadále podporovaly. Několik příštích měsíců přitom bude „rozhodující fází války, kdy se Ukrajina bude snažit stabilizovat svou obranu a posílit své postavení na východě pro případ, že by ji Trump přinutil k jednání s Putinem“.
Ukrajinské úřady ale podle deníku přiznávají, že je pro ně „obtížné zadržet větší a lépe vybavenou ruskou armádu tváří v tvář nedostatku personálu“. Proto plánují nábor dalších vojáků, ačkoli snahy o získání rekrutů ztěžuje skutečnost, že vojenská služba nemá pevně stanovenou dobu trvání.
Jak už deník FORUM 24 informoval, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že ukrajinská armáda nemůže vlastními silami znovu dobýt Krym a Donbas. „Můžeme počítat pouze s diplomatickým tlakem mezinárodního společenství, který Putina donutí zasednout k jednacímu stolu,“ dodal v rozhovoru pro francouzský deník Le Parisien.
Rusko kontroluje 18 procent Ukrajiny včetně celého Krymu, poloostrova, který anektovalo v roce 2014, 80 procent Donbasu – Doněcké a Luhanské oblasti – a více než 70 procent Záporožské a Chersonské oblasti. Drží také necelá tři procenta Charkovské oblasti a kousek Mykolajivské oblasti, vyplývá z otevřených zdrojů.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dříve tvrdil, že válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo v únoru roku 2022, musí skončit obnovením ukrajinských hranic z roku 1991.