Helena Langšádlová FOTO: Helena Langšádlová / se souhlasem
FOTO: Helena Langšádlová / se souhlasem
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) ve čtvrtek představila návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ten by měl být obnoven po více než 20 letech, přičemž se zaměřuje na přenos vědeckých poznatků do praxe a spolupráci vědy s byznysem, na situaci vědkyň a vědců nebo na ochranu bezpečnostních zájmů státu ve vědě a výzkumu. V rámci zákona se ministerstvo tedy zabývá i pronikáním nepřátelských entit do akademického prostředí. Instituce mají vysokou míru autonomie, se kterou návrh pracuje, podle ministryně je tedy potřeba také poukázat na vysokou míru jejich odpovědnosti, kterou k potenciálním změnám budou mít.
Stávající zákon je účinný od července 2002 a za dobu jeho platnosti byl dvaadvacetkrát novelizován. „Je to velký dluh předešlých vlád ve vztahu k české vědě. Pro naši vládu je věda a výzkum prioritou a tento klíčový dokument posiluje pozici české vědy,“ uvedla Langšádlová s tím, že současná podoba zákona nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu. „Moderní a úspěšná věda potřebuje odpovídající nástroje pro efektivní řízení. Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí umožní pružně reagovat na výzvy, před kterými stojí nejenom věda, ale také celá naše společnost. Je to základní legislativa, která upravuje fungování a financování české vědy,“ pokračovala.
Návrh zákona má pět priorit. Jsou jimi transfer znalostí a podpora inovací, zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce, snížení administrativní zátěže, strategický přístup k řízení vědy a ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu.
„Česká republika v oblasti transferu znalostí do praxe pokulhává,“ řekla Langšádlová s tím, že by se podle návrhu měl stát součástí koncepce každé výzkumné instituce v České republice. Způsoby, kterými toho chce dosáhnout, jsou komercionalizaci veřejných výzkumných institucí nebo posílení start-upů a spin-off firem. Je totiž potřeba podpořit zhodnocování patentů a licencí. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi jsou počty patentů v Česku minimální. Ministryně zdůraznila, že tento bod v návrhu zákona je pouze prvním krokem, jelikož připravuje celou reformu transferů. Ústředním orgánem státní správy pro inovace bude ministerstvo obchodu a průmyslu.
Langšádlová zároveň poukázala na nedostatečné využití potenciálu žen ve vědě s tím, že v případě výzkumu jich je zastoupeno 28 %, což je nejnižší zastoupení napříč všemi evropskými zeměmi. Výzkumné organizace by měly mít zájem na rozvíjení lidského potenciálu, a je tedy třeba se bavit o programech účelové podpory, ať už se to týká těch, kteří s výzkumem začínají, přerušili ho například kvůli rodičovské dovolené, nebo těch, kteří se vrátili ze zahraničí. Výzkumy by se v oborech, ve kterých je to možné, mohly na základě dohody přerušovat, prodlužovat nebo přenášet na jiná pracoviště.
S efektivním nastavením řízení vědy souvisí také snižování administrativní zátěže jednotlivých výzkumných organizací. Podle návrhu vznikne jednotná digitální integrovaná online platforma pro žádosti a veškerou správu účelové podpory, která zjednoduší a v dlouhodobém horizontu i zlevní administraci projektů. Zároveň by měla být napojena na ostatní informační systémy a základní registry a po vědcích by se tudíž měly požadovat pouze údaje, které státní správa ještě nemá.
Návrh zákona by měl zavést i princip předběžné opatrnosti, který by měl zajistit, aby výsledky české vědy nepadly do cizích rukou. „Jedná se o celkové pronikání nepřátelských entit do akademického prostředí,“ vysvětlila Langšádlová s tím, že na tomto bodu návrhu spolupracovala se zástupci bezpečnostní komunity. Bezpečnostní otázky by se měly být zařazovány do vyhodnocovaných rizik, přičemž by jednotlivé výzkumné organizace měly přijmout interní dokumenty na posílení své odolnosti a zodpovědnost je tedy na jednotlivých institucích a organizacích.
Langšádlová na závěr v této souvislosti zdůraznila, že ze strany ministerstva je možné vytvořit motivace a prostor, „ale to, jaká bude otázka vytváření pracovních podmínek, kariérní růst, jakým způsobem se bude dařit návratová politika po rodičovské dovolené, jakým způsobem se budou chovat zodpovědně proti působení cizího vlivu, to si musí řešit instituce samy. Akademická pracoviště mají vysokou míru autonomie, to je v pořádku, ale je potřeba k tomu zmínit, že mají i velkou odpovědnost,“ uvedla.
Nyní návrh míří do meziresortního připomínkového řízení a ministryně by ho chtěla představit vládě na začátku příštího roku. Společně s ním hodlá představit také návrh čtyř nařízení vlády, návrhy na změnu devíti dalších zákonů a zrušení různých části 23 zákonů.
