Část dezinformací v rámci prezidentské kampaně šla z Ruska, za jinými, které se týkaly protestních akcí na podzim, podle některých zdrojů stála Čína, říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která se v rámci podvýboru bezpečnostní rady státu zabývá řešením boje s dezinformacemi a hybridními hrozbami. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořila o potřebě posilování kritického myšlení a mediální gramotnosti. Dezinformace a snahy rozkládat naši společnost tu totiž podle ní budou vždy a naším cílem musí být učinit společnost odolnější.
Na úřadu vlády se připravoval akční plán na podporu boje proti dezinformacím. Pan Klíma byl ale odvolán. Máte informace o tom, jak to s plánem momentálně vypadá?
Myslím si, že nemá smysl odvolávat se na tento plán, který vládě nikdy nebyl předložen a neprojednávala ho.
V každém případě platí, že je tu kontinuita práce na tomto tématu již od roku 2016, kdy v reakci na zvýšení nových forem hybridního působení byl na ministerstvu vnitra vypracován bezpečnostní audit. Velmi intenzivně se tím zabývaly už předchozí vlády a politici, kteří nás dnes kritizují. Na bezpečnostní audit navazovaly další dokumenty včetně Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou schválila vláda ANO a sociální demokracie. Strategie se zabývá hybridním působením včetně boje s dezinformacemi. Není to pouze o akčním plánu, který zpracoval pan Klíma a jeho tým.
A jak tedy momentálně řešení boje s dezinformacemi a hybridními hrozbami probíhá?
Společně s kolegy Janem Bartoškem, Pavlem Žáčkem, Martinem Exnerem a Jakubem Michálkem jsme byli svými stranami pověřeni, abychom komunikovali další postup v rámci podvýboru bezpečnostní rady státu, který se tím zabývá. Těmito otázkami se zabýváme i mimo tuto platformu, protože máme mnohé i v našem programovém prohlášení vlády a cítíme velký závazek, aby to bylo naplňováno.
S dezinformacemi je to velmi komplikované, protože část z nich je iniciována zvenku a má charakter nepřátelského působení cizích mocností. Část z nich například v rámci prezidentské kampaně šla opravdu z Ruska, za jinými, které se týkaly protestních akcí na podzim, podle některých zdrojů stála Čína.
Pak je samozřejmě část dezinformací, které se šíří se zapojením českých občanů. V tomto případě musíme velice citlivě rozlišovat, jak na tyto jevy reagovat, protože sama mám velký respekt a úctu ke svobodě slova jako základnímu lidskému právu. Naše vláda nikdy nezvažovala kroky, které by šly směrem k cenzuře. Jde ale především o posilování odolnosti naší společnosti, našich občanů.
Řekla jste, že jste byla s vašimi kolegy pověřena zabývat se tímto tématem. Připravujete tedy nějaký konkrétní program?
V tuto chvíli projednáváme návrhy a diskutujeme o možnostech, jakou formou kroky, které jsou ve Strategii pro čelení hybridnímu působení a které máme v programovém prohlášení vlády, naplnit. Určitě o tom budeme mluvit i s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a s kolegy v rámci koalice.
Jak by měla taková forma vypadat?
To bude celá řada kroků. Jeden z důležitých kroků je posilování kritického myšlení a mediální gramotnosti celé populace od nejmladší generace až po tu nejstarší. Je potřeba dobře si popsat, co se kolem nás děje. Například tím, co se děje na bázi řetězových e-mailů, což je české specifikum, kterým se dlouhodobě zabývají Elfové. Je zajímavé vidět narativy a jakou formou se informace společností šíří.
Také je důležité si uvědomit, jak fungují sociální sítě. Dezinformace tu byly vždy, ale sociální sítě je skrze algoritmy šíří podstatně rychleji než běžné zprávy a podstatně lépe je cílí.
Je důležité o tom mluvit, protože se prohlubují schopnosti umělé inteligence. V tuto chvíli není problém vytvářet takzvané deep fakes a je velice těžké rozlišit realitu od manipulace.
Jakou bezpečnostní hrozbu v tomto směru dezinformací vidíte i v souvislosti s válkou na Ukrajině a Ruskem?
Bezpečnostní hrozba je dlouhodobě opravdu velká, a proto je i ministerstvo obrany v tomto velmi aktivní.
Nehovořila bych separátně o dezinformacích. Riziko hybridního působení představuje často nevojenské útoky přicházející mnohdy kumulovaně. Některé státy to už zažily. Například Bělorusko to dělalo skrze nátlakovou migrační vlnu, když do Evropy začalo přes bělorusko-polské hranice přivážet migranty ze Středního východu. Současně může být země vystavena kybernetickým útokům a současně se zvýší dezinformační vlna. V takovém cíleném a koncentrovaném útoku je velké nebezpečí. Různé formy hybridního působení mohou velmi vážně rozkládat společnost.
Rusko šíří velmi intenzivně dezinformace a jiné formy hybridního působení od roku 2014. Je to spojeno s obdobím od okupace Krymu a rozpoutáním války na východě Ukrajiny. Zároveň se to eskalovalo v souvislosti s migrační krizí, kdy Rusko působení migrace na Evropu podporovalo a na sociálních sítích zveličovalo.
To bylo problémem, který není možné podceňovat. Dlouhodobým cílem Ruska je snížit u nás a v dalších demokratických zemích důvěru v demokracii.
Myslíte si, že se jim to daří?
Myslím a je mi moc líto, že se jim tu podařilo některé skupiny oslovit, a opravdu mě velmi překvapuje, jaké narativy přijali za své. To jsme viděli i v době koronaviru. Dezinformace a snahy rozkládat naši společnost tu budou vždy a naším cílem musí být učinit naši společnost odolnější.
Když říkáte odolnější, na mě to vlastně působí tak, že se to týká těch, kteří ještě osloveni nebyli. Co dělat s těmi, kteří už uvěřili?
Mám úctu a respekt ke každému člověku, a i s těmi, kteří podlehli působení dezinformací, musíme komunikovat. Je to obrovská výzva, protože velmi často přijímají informace jen z dezinformačních webů a nevěří veřejnoprávním médiím ani relevantním zdrojům ze zahraničí. Je potřeba s každým s respektem mluvit, zkusit argumentovat. To je významná role nejen státu, který má posilovat vzdělávání a dobrou strategickou komunikaci, ale i občanské společnosti.