Sovětský diktátor J. V. Stalin FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
Hovořit špatně o sovětském diktátorovi Josifu Stalinovi není už v současném Rusku nejspíš moc bezpečné. Dnešní režim už se snaží z něj dělat především válečného vítěze. Pakt s Hitlerem v roce 1939 se vykládá jako státnický čin, připomínat miliony obětí jeho teroru už se nehodí.
Teď se rozhovořil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdí, že cílem útoků na historickou minulost Ruska je nejen přepisování dějin, ale také politické oslabení země.
Agentura TASS píše: „Pokusy učinit z Josifa Stalina hlavního padoucha své éry jsou součástí útoku na minulost Ruska, na výsledek druhé světové války. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to řekl v pondělí na setkání s veterány Velké vlastenecké války ve Volgogradu.
Zdůraznil, že útoky zvenčí na historickou minulost Ruska mají za cíl nejen přepisovat dějiny, ale také politicky oslabit Rusko.
‚(Zmínil jste) Josifa Stalina, který… měl řídit všechny procesy. Naprosto souhlasím s tím, že na historii by se nemělo sahat. Mimochodem, útočit na Stalina jako na hlavního padoucha, házet do jednoho pytle všechno, co dělal před válkou, během ní i po ní – to je také součást útoku na naši minulost, na výsledek druhé světové války,‘ řekl ministr.“
Pod odkazem na článek TASSu na twitteru ovšem Rusové dávají najevo, že se na to dívají jinak:
Kolektivizace a hladomor, který způsobila, masové represe v roce 1937 – to vše před vypuknutím 2. světové války. Je to Lavrov, kdo se snaží zkreslit výsledek války, nikoli Stalinovi kritici.
Útoky na Vlasovovu osobu jsou součástí útoku na hrdiny obrany Moskvy.
Lepší mít na Zemi dinosaury než stalinisty.
Soudruhu Lavrove, odtajněte vojenské archivy, abychom se všichni mohli přesvědčit o ceně vítězství. A Stalin byl hlavou kanibalského státu – v mé rodině byli popraveni a pak rehabilitováni tři lidé – tři nevinní! Psychologické následky máme už ve třetí generaci.
Nemůže si pro svůj předvolební projev vymyslet něco chytřejšího? Poví nám o svých úspěších jako představitel Ruska na mezinárodní scéně? Jak se s každým přátelíme a obchodujeme, jak organizujeme společné výměnné programy… ne?
Výkon každého vojáka druhé světové války je neocenitelný. Vítězství ve válce je nejlepším příkladem obětavosti, statečnosti a odvahy. Ale Stalinova osobnost je nejednoznačná a rozporuplná, to ano. Vítězství, ale za jakou cenu.
Druhá světová válka byla před více než 75 lety, mysleme na současnost!
Zajímalo by mě, jestli lze Hitlera také nazvat „osobností“! … No, „protože bojoval statečně“.
Je ale zřejmé, že jak se Rusko nemůže pochlubit nějakými velkými současnými úspěchy, je třeba se obracet k minulosti a ta musí být vylepšena za každou cenu.
Kdyby to někdo nechtěl pochopit, nepovede se mu dobře. Za zpochybňování role SSSR v porážce nacistického Německa hrozí tresty. Připraven byl na to zvláštní zákon. Prezident Ruské federace V. V. Putin k tomu letos na jaře poznamenal: „Jsme hrdí na generaci vítězů, ctíme jejich činy a naše paměť není jen poctou hrdinné minulosti – slouží naší budoucnosti, inspiruje nás, posiluje naši jednotu. Musíme chránit pravdu o Vítězství, jinak co řekneme našim dětem, když se lži rozšíří po světě jako nákaza? Proti faktům musíme postavit nestoudné lži, pokusy o překrucování historie… Taková práce je naší povinností jako vítězné země a naší odpovědností před budoucími generacemi.“
Jenže za lež už se pokládá i připomenutí toho, jak si v rámci paktu Molotov–Ribbentrop SSSR a Německo rozdělily zóny vlivu a jak nastala čilá ekonomická spolupráce. Stalin pak Hitlerovi, v době, kdy osud Velké Británie visel na vlásku, dodával strategické suroviny. Byli to příslušníci sovětské tajné policie, kdo povraždil po vpádu do Polska příslušníky polské elity. Vojáci Rudé armády, kteří padli bez vlastní viny do zajetí (i vinou neschopnosti svých velitelů a Stalina samotného), byli považováni za zrádce a táhlo se to s nimi celý život. Po vyhnání nacistů si SSSR zřídil v obsazených zemích své komunistické satelity.
Jenže mluvit pravdu se dnes v Rusku nehodí ani o minulosti, ani o přítomnosti.
