V Polsku jsou kvůli systémovým problémům v nejvyšším soudu porušovány základní principy právního státu, rozdělení moci i nezávislosti justice. V případu týkajícím se někdejšího polského prezidenta Lecha Wałęsy tak rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR), informovala dnes polská média.

Na tuto instituci Rady Evropy se sídlem ve Štrasburku se Lech Wałęsa obrátil poté, co rozsudek u polského odvolacího soudu, který vyzněl v jeho prospěch, zrušila komora pro mimořádnou kontrolu nejvyššího soudu. Obrátil se na ni Zbigniew Ziobro, polský ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce v jedné osobě. Komora zrušila rozsudek z roku 2021, podle něhož Wałęsovi, přední osobnosti polského odporu proti komunismu, náležela omluva od jednoho politika, který jej nazval spolupracovníkem tajné komunistické policie s krycím jménem Bolek. Mezi Wałęsou a národněkonzervativním táborem, do něhož Ziobro patří, panuje dlouhodobě nevraživost. Podle štrasburského soudu ministr, který je tváří kontroverzních justičních reforem z doby vlády národních konzervativců, zneužil právní procedury „s cílem uskutečnit vlastní politické cíle a politickou pomstu“.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se ptá na diagnózu „nemocného muže Evropy“

Německý list Welt ve svém článku označil Česko za „nemocného muže Evropy“, čímž vyvolal velký tuzemský neklid a nevoli. Malá…

Evropský soud pro lidská práva došel k závěru, že Wałęsvi nebylo zajištěno právo na spravedlivý proces kvůli „systémovým problémům souvisejícím s fungováním polského zákonodárství a právní praxe“. Tyto problémy kromě jiného způsobila „vadná procedura jmenování“ soudců, kvůli čemuž není zaručena nezávislost komory mimořádné kontroly nejvyššího soudu. Štrasburský soud Polsku vzkázal, že musí podniknout kroky k tomu, aby jeho zákony byly v souladu s principy nezávislého a nestranného soudnictví. Walesa má podle rozsudku nárok na odškodnění ve výši 30.000 eur (asi 731.700 korun).

Polský nejvyšší soud a jmenování jeho členů je už roky předmětem sporu také mezi Evropskou komisí a Varšavou. Brusel upozorňuje, že způsob jeho obsazování porušuje princip oddělení soudní moci a politiky. Blokuje mu kvůli tomu výplatu velké části peněz z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19.

Reformy justice kritizované mezinárodními institucemi prosadila v posledních osmi letech vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Tato strana po volbách z minulého měsíce přišla o vládní většinu a příští kabinet pravděpodobně sestaví trojice proevropských stran. Jejich představitelé dali najevo, že prioritou pro ně bude návrat právního státu v Polsku. To jim však se svým právem veta může zkomplikovat prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS. V úřadu bude do srpna 2025.

Agentura Reuters píše, že u štrasburského soudu čekají desítky dalších případů týkající se jmenování polských soudců.