V souvislosti s oteplováním Arktidy čelí lední medvědi rostoucímu riziku nákazy viry, bakteriemi a parazity. V minulosti se přitom podle odborníků s těmito problémy potýkali výrazně méně, jelikož jsou vůči nemocem velmi odolní.
Nová vědecká studie se zaměřila na to, jak souvisí úbytek ledu s nemocemi ledních medvědů. Výzkumníci sledovali krevní vzorky těchto zvířat v Čukotském moři mezi Aljaškou a Ruskem. Nejprve analyzovali vzorky nashromážděné mezi roky 1987 a 1994 a poté zkoumali vzorky z období mezi lety 2008 a 2017.
Z porovnání prý vyplývá, že novější vzorky krve ledních medvědů obsahují chemické důkazy o infikování viry, bakteriemi a parazity. Podle bioložky Karyn Rodeové z US Geological Survey výsledky ukazují, že se celý arktický ekosystém mění.
Vědci podle informací BBC testovali celkem šest různých patogenů, které bývají spojeny zejména se suchozemskými živočichy, ale dříve se objevovaly u mořských živočichů, včetně druhů, které lední medvědi loví.
„Chtěli jsme vědět, zda nastaly změny u některých těchto patogenů, o kterých si myslíme, že jsou primárně orientované na souši. … Naše studie naznačila, že lední medvědi jsou vystaveni některým patogenům především prostřednictvím svých kořistí. Takže stejný problém mají pravděpodobně i jiné druhy živočichů,“ říká Rodeová. Dále pak doplňuje, že lední medvědi jsou obecně vůči nemocem velmi odolní, a proto je patrné, že se podmínky v Arktidě mění.
Mezi pěti patogeny, které lední medvědy napadají, jsou dva parazité způsobující toxoplazmózu a neosporózu, dva typy bakterií způsobujících králičí horečku a brucelózu a virus způsobující psinku.
Lední medvědi jsou na seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody jako jeden z druhů ohrožených vyhynutím. Klíčovým faktorem jejich vymírání jsou klimatické změny. V tuto chvíli jich na planetě žije zhruba 26 000, a to především v Kanadě. Populace ledních medvědů se objevuje také v USA, Rusku, Grónsku a Norsku.