Evropská unie v pondělí uvalila sankce na 4 prominenty čínského režimu, kteří jsou podle EU zodpovědní za porušování lidských práv Ujgurů v Sin-ťiangu. Komunistický režim na tyto první evropské sankce proti Číně od masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 zareagoval klasicky vlastními sankcemi, což je u despotických režimů už evergreen. Zajímavá při pohledu z Česka je však sebevědomá odpověď evropských politiků na tuto čínskou zpupnost.

Čína na evropské sankce reagovala okamžitě. Dálněvýchodní komunistický režim je odmítl jako neopodstatněné, a jejich odůvodnění označil za vylhané.  Ve snůšce nesmyslů, jimiž čínské ministerstvo zahraničí projevovalo nevoli se sankcemi, vynikla hláška o „jednostranných sankcích o takzvaných lidských právech,“ která v uších českých pamětníků nevyhnutelně rezonuje jako odkaz na rétoriku aparátu komunistického Československa z přelomu 70. a 80. let.

Pravděpodobně pro svou chronickou neochotu rozlišovat příčinu a následek čínský režim uvalil sankce rovnou na 10 Evropanů a čtyři organizace, jejichž výčet zahrnující kromě poslanců i vědce už média publikovala. Za zmínku snad stojí připomenout, že terčem odvety se stal i expert na Čínu Adrian Zenz působící v americké nadaci Victims of Communism Memorial Foundation, který na rozsah utlačování Ujgurů v posledních letech upozornil.

Ještě předtím, než EU uvalila své spíše symbolické sankce, Číňané všemožně, ale marně vyhrožovali. Německý ministr zahraničí Heiko Maas ovšem Čínu ujistil, že její reakce nepřinutí EU k tomu, aby v otázce lidských práv „byla v budoucnu jakkoliv zdrženlivější“.

Realita je totiž pro Čínu složitější. Evropa se tváří v tvář agresivní mocnosti pomalu probouzí z iluze o bezvadném obchodním partnerovi, a předloni Evropská komise označila Čínu za systémového rivala, neboli politického aktéra zastupujícího zcela odlišné zájmy, které také stále asertivněji prosazuje i ve světě. A lidskoprávní organizace včetně výše zmíněného antropologa Zenze mezitím také dokázaly, že čínský komunistický aparát nejenže drží v táborech statisíce Ujgurů, ale že je také zneužívá k nucené práci.

Kromě zapovězeného vstupu do Číny vybraným Evropanům a zákazu obchodování s Čínou je možná ohrožená i ratifikace loni uzavřené investiční dohody. Žádný z klíčových evropských hráčů se ale kvůli tomu nehroutí. Deník Zeit v této souvislosti zmiňuje předsedu hospodářského výboru EP, sociálního demokrata Bernda Langeho, který se sankcemi z Pekingu nenechal ani trochu rozhodit. „Tato špatně projednaná eskalace je útokem na parlament. Pokus umlčet tuto instituci nemůže uspět,“ drží basu s ministrem zahraničí.

V podobném duchu vyznívá i ve středu vydané prohlášení 281 německých poslanců ze 4 frakcí Spolkového sněmu. „Čínské sankce cílí na svobodu slova zvolených poslanců a jsou dalším útokem na náš svobodný způsob života,“ píší. „Jednoznačně stojíme za našimi kolegy. Plně solidarizujeme jak s nimi, tak i se všemi dalšími dotčenými osobami a institucemi. Jme nadstranicky sjednocení v záměru bránit naši parlamentní demokracii a svobodu slova proti jakémukoliv autoritářství,“ stojí v jejich prohlášení.