Všichni máme za sebou nesmírně intenzivní zážitek. I když si to mnozí z nás nepřipouštíme, koronavirus nás významně ovlivnil. Spousta firem zavřela nebo ještě zavře. Dost lidí už přišlo o práci nebo o ni teprve přijde. Řada lidí z karantény onemocněla: na prvním místě jsou deprese a další vážné duševní poruchy, spousta plánovaných zdravotních výkonů byla odložena.

Je to zkušenost, na kterou nikdy nezapomeneme a budeme o ní nejspíš vyprávět ještě našim vnoučatům. S nepřipraveností státu na jaře tohoto roku jsme se chtě nechtě smířili. Vzali jsme věc do vlastních rukou a společnými silami jsme zvládli odolat prvotní vlně.

Zachovali jsme se velmi odpovědně. Dodržovali jsme doporučení, ušili jsme si roušky a vzájemně si pomáhali. Ukázalo se, že stále umíme držet při sobě a táhnout za jeden provaz. Rovněž se ukázalo, že jednou z mála institucí, na kterou se lze spolehnout, je naše armáda.

To však nic nemění na tom, že stát připraven být měl. Stejně tak to nic nemění na chybách, kterých se dopustila současná vláda. A už vůbec to nic nemění na snahách politiků této nešťastné situace zneužít ve svůj prospěch.

Chránit staré a nemocné

Neschopnost a nekompetentnost současné vládní garnitury trvá i po mnoha měsících. Chytrá karanténa nefunguje, tiskové konference jsou stále chaotické a matoucí, komunikace celkově pokulhává, postrádá odbornost i empatii. Vina se přehazuje jako horký brambor a peníze mizejí jako na běžícím páse.

Vláda zadlužila nás, naše vnuky a možná i vnuky našich vnuků. Do toho jsme svědky pokusů odebrat lidem volební právo (jsi nemocný, nevol), řečí o záchraně „tisíců životů“ a po výzvách, aby lidé zůstali raději na dovolené v Česku, vidíme pana premiéra koupat se v moři na Krétě.

To vše v důsledku vede k tomu, že na takzvaný „social distancing“ se už nezřídka kašle, osobní hygiena se již tak důsledně nedodržuje a část lidí se staví proti rouškám na absolutní odpor.

A nikoli nepodstatné procento lidí se utvrzuje v konspiračních teoriiích o tom, že je onemocnění COVID-19 jeden velký podvod. Což je pochopitelně naprostý nesmysl.

Virus s označením SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 není sice běžná chřipka, ale také to není ebola nebo virus pravých neštovic. Alespoň tak to vypadalo již na začátku, ale jelikož se čínským datům nedá věřit, tak jsme si to museli ověřit sami.

O mnoho měsíců a přibližně sto tisíc vědeckých publikací později jsme si potvrdili, že je třeba mít před tímto virem respekt, ale rovněž to znamená, že není třeba propadat hysterii či panice. Většina populace se nemusí ničeho bát, protože ve většině případů onemocnění probíhá buď velmi mírně, nebo bez příznaků.

Ohrožení vážnějším průběhem nemoci zůstávají starší a/nebo nemocní lidé, na jejichž maximální ochranu bychom se měli soustředit.

Ať promluví BIS

Osobně jsem přesvědčen, že nošení roušek by mělo být povinné jen v nemocnicích a domovech důchodců, jinak by mělo být dobrovolné, s apelem na zdravý rozum. Rozdělenou společnost by to snad částečně spojilo a mohlo by to v důsledku vést k lepším výsledkům.

Dnes už víme, že se virus z plic umí skrze plicní kapiláry dostat do krve a z ní pak do dalších orgánů, jako jsou ledviny, srdce či mozek. Roušky v obecné rovině v redukci šance na přenos kapénkami fungují, ale v praxi záleží na materiálu, designu a upevnění na obličej.

Dále záleží na tom, zda pouze v klidu dýcháte, zda si s někým povídáte nebo křičíte, zpíváte, kašlete či kýcháte. Roli hraje rovněž vzdálenost, jelikož kapénky jsou různé velikosti, a tyto mají různou dynamiku pohybu v prostoru. Zrovna tak záleží na tom, kolik viru máte zrovna v sobě, jelikož dosavadní data naznačují, že záleží na tzv. virové dávce.

Jinými slovy, pokud na vás někdo nakašle pár virionů, tak je pravděpodobnost nákazy i těžkého průběhu nemoci podstatně menší než např. u lékaře v čínském Wu-chanu v prosinci minulého roku, na kterého od rána do večera stovky pacientů kašlaly a kýchaly velká kvanta kapének plných viru.

Zda virus unikl nechtěně z laboratoře, kde ho čínští vědci ve městě Wu-chan zkoumali po tom, co se jim povedla jeho izolace z přírody (podle autora těchto řádků nikoliv nemožné), nebo došlo k přenosu ze zvířete na člověka (mnohem pravděpodobnější), je aktuálně irelevantní.

Podstatné je to, že Čínská lidová republika celému světu lhala a mezitím potají vykupovala na Západě ochranné pomůcky a dovážela je k sobě domů. Toto se stalo i v naší republice a vládu o tom informovala na začátku března Bezpečnostní informační služba.

Jsem přesvědčen, že občané mají právo vědět, co BIS přesně zjistila a co s tím vláda udělala – tím spíš, že s nákupy z Číny pomáhali lidé napojení na prezidenta republiky. Také by se měly důkladně prošetřit předražené zakázky čínských ochranných pomůcek a diagnostických testů nesmírně pochybné kvality, které nakoupilo ministerstvo zdravotnictví od ještě pochybnějších dodavatelů.

Hurá, máme počítače

A boj s koronavirem? Vláda se musí soustředit na ochranu ohrožených skupin a dodat jim kvalitní (české) respirátory. Chytrá karanténa musí fungovat. Je ke zvážení její nedobrovolný režim, pomoci by s ní mohly i tajné služby.

PCR testování (vyšetření přítomnosti RNA viru v nosohltanu) by se mělo zkvalitnit, abychom mohli pozitivně testované rozčlenit podle stupně jejich nakažlivosti. Je také ke zvážení zavedení povinných pitev zemřelých v souvislosti s covidem – aby bylo jasné, zda zemřeli „s covidem“, nebo „na covid“, a dozvěděli bychom se víc o nemoci jako takové.

Článek zveřejňujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.