ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Ricmart 01 / CC BY-SA 4.0 DEED
FOTO: Wikimedia Commons / Ricmart 01 / CC BY-SA 4.0 DEED
Na gynekologických klinikách ve švédském regionu Norrbotten lékař ženy bez jejich vědomí oplodňoval vlastním spermatem. V kolika případech se stal dárcem pohlavních buněk, neví on sám, ani k tomu nejsou k dispozici žádné údaje. Jisté ale je, že tímto způsobem zplodil nejméně sedm dětí. Muži je nyní přes devadesát let.
K případům, s nimiž loni v listopadu přišel investigativní pořad švédské veřejnoprávní televize SVT, docházelo v 70. a 80. letech minulého století. Kraj se během uplynulého roku pokoušel zjistit bližší informace a nyní přišel s tím, že „jsme nebyli schopni najít žádné údaje ani v našich archivech, ani v rozhovorech se zaměstnanci, které by objasnily, kolikrát lékař použil sám sebe jako dárce“.
Informace o nevlastních sourozencích jsou přitom pro lékařovy potomky nesmírně důležité, uvedla Pia Näsvallová, ředitelka zdravotní a nemocniční péče v regionu Norrbotten. „Mnohým je nepříjemné, k čemu by tento způsob oplodnění mohl vést. Bojí se, že by jejich děti mohly začít vztah s nevlastním bratrancem, aniž by o tom věděly.“
„Dneska by se to stát nemohlo“
„Je mi opravdu líto, že na tuto otázku nedokáže vyšetřování odpovědět,“ dodala Näsvallová s tím, že lékařovy děti narozené z umělého oplodnění reagovaly na novou informaci hodně emotivně a několik z nich prý utrpělo krizi identity.
Nyní region kauzu nahlásí Inspektorátu zdravotní a sociální péče (IVO). „Dotyčný lékař je starý a řadu let se medicíně nevěnuje. Odebrání licence by byla formalita, ale pro nás je důležité to zkusit,“ řekla Näsvallová. Podle svých slov byla z případu sama otřesena a postiženým se omluvila.
„Omlouváme se za jednání pana doktora a cítíme velkou morální odpovědnost. Vztah mezi lékařem a pacientem má být neutrální a je velmi nevhodné, aby se (lékař) choval jako dárce. Toto chování jde také proti tehdejší myšlence, že dárce a rodiče o sobě nemají vědět nebo být spolu v kontaktu. Nyní je legislativa jasnější, a proto by se to dnes nemohlo stát,“ uvedla v prohlášení.
Děti jsou pro něj výsledky léčby
Jedním z dětí, které se narodily z lékařových spermií, je Jenni Kingová z Ulricehamnu. „Při genealogickém výzkumu svého laponského původu jsem narazila na naprosto neznámého nevlastního bratra. Ani jsem nevěděla, že jsem dítě narozené z darovaných spermií. Moji rodiče žili ve víře, že k oplodnění bylo použito otcovo sperma, a nikdy necítili potřebu mi o přesném procesu říct,“ řekla deníku Dagens Nyheter.
Později se ukázalo, že ošetřující lékař nahradil vzorek spermatu jejího otce svým vlastním. V rozhovoru pro SVT prohlásil, že to udělal, aby pomohl. Na takto počaté potomky se prý nedívá jako na své děti, ale jako na „výsledky léčby“. Věc nechtěl dále komentovat.
Po prvním objeveném nevlastním bratrovi se na genealogických stránkách objevili Jennini další čtyři biologičtí nevlastní sourozenci. U všech DNA potvrdila, že jejich biologickým otcem je dotyčný lékař. Prostřednictvím SVT byl nalezen další muž se stejným příběhem.
„Nic k němu necítím“
„Teď je nás sedm lidí, kteří se vzájemně velmi liší a kteří vyrostli sedmi zcela různými způsoby, ale sdílíme tuto velmi specifickou zkušenost,“ řekla Kingová o svých nově objevených sourozencích. „Počítám s tím, že jich bude mnohem víc, vůbec není vyloučeno, že sto, pokud vezmete v úvahu, jak dlouho se (lékař) své práci věnoval.“
Když se její noví sourozenci dozvěděli, kdo je jejich biologickým otcem, reagovali prý různě. „Někteří ho chtějí vidět, někteří jsou vděční, jiní jsou naštvaní a otřesení. Já k němu nic necítím. Vidí nás jako ‚léčbu‘ a to je šílené, ale ani já k němu necítím jakékoli pouto. Na druhou stranu mě bude po celý život ovlivňovat, když budou přicházet noví sourozenci. Nikdy totiž nebudu vědět, kdo je poslední,“ řekla Kingová.
