Leninovy památky jsou v Rusku pořád všude. Je ale jeho kult pořád ještě aspoň trochu živý? To není vůbec jisté. Teď o něm nedávno dokonce ošklivě mluvil i Vladimir Putin, a to je už vážné.
Publicista Nikolja Miletič o uvadající slávě vůdce revoluce píše po agenturu AFP. Je to pátrání po tom, jestli je Lenin skutečně věčně živý. Přes vnější zdání o tom lze pochybovat.
Aby došli k obrovské soše Vladimira Lenina, která přehlíží Říjnové náměstí v Moskvě, mohou chodci procházet ulicemi pojmenované po bolševickém revolucionáři, jeho ženě nebo matce, nebo přejít přes Leninovu třídu, která se protíná s cestou pojmenovanou po jeho bratrovi.
Více než čtvrt století uplynulo od pádu komunismu, ale připomínky zakladatele Sovětského svazu Lenina – který zemřel 21. ledna 1924 – jsou stále snadno k nalezení. Přesto se zdá, že tento člověk sám se zdá už jen málo něco znamenat pro mnoho lidí v Rusku, země, která byla kolébkou komunistické Leninovy revoluce.
Leninovy památky, busty a ulice připomínající vůdce Říjnové revoluce z roku 1917 stále ovládají panoramata po celé zemi a jeho tělo stále leží nabalzamováno jako atrakce pro turisty v mauzoleu na Rudém náměstí. „Dne 19. července 1918 se Vladimir Iljič Lenin setkal v této budově se členy strany z továren v okolí Zamoskvorečje,“ čte chodec plaketu v centru ruského hlavního města.
Dole na ulici další deska připomíná kolemjdoucím, kdyby je to náhodu zajímalo (člověk nikdy neví, lidé jsou různí), že vůdce komunistické strany řečnil k pracujícím z Jaroslavli a vladimirského regionu přímo z balkonu nad jejich hlavami. (Ve Veroně mají zase balkon, na kterém Julie vyhlížela Romea. Je to ovšem stejný podfuk jako u nás Staré bělidlo, nic takového se tam nestalo a ještě za to musíte platit. Leninův balkon je aspoň zadarmo.) A rozlehlý podzemní systém moskevského metra také oficiálně nese Leninovo jméno.
V některých bývalých sovětských republikách, hlavně na Ukrajině, bylo mnoho soch Lenina demontováno nebo strženo, ale v obyčejných Rusech přetrvávající přítomnost jejich někdejšího vůdce, která je poněkud bizarně zasazená mezi reklamní tabule a nákupní centra jejich konzumní společnosti, vzbuzuje jen smíšené názory – nebo je jim to spíše jen jedno.
Každý rok se u příležitosti klíčových komunistických svátků, jako je 1. květen nebo výročí revoluce 7. listopadu, scházejí stále se zmenšující skupiny stárnoucích příznivců minulosti s portréty Lenina u jeho památníků po celé zemi.
Už ho nechtějí
Ale v některých jiných lidech, co pamatují sovětský režim, to vyvolává opor. „Tyhle památky mě obtěžují, říká šedesátiletý Moskvan Viktor Džjadko, jehož nepřátelství k sovětskému revolucionáři je přímo hmatatelné. „Měli by být všechny poslány někam do muzea.“
Pro mladší generace, které vyrostly mimo sovětský systém, není přítomnost Lenina nic víc než historická rarita.
„Během sovětské éry všechny tyto památky měly ideologickou roli, ale teď jsou to jen pozůstatky z naší historie,“ říká Alexander Poljakovský, dvacetiletý student. Podle průzkumů roste v této věci mezi lidmi lhostejnost.
„Lenin nepředstavuje pro mladou generaci, která má jen mlhavou představu, že byl zakladatel sovětského státu, už nic,“ říká Lev Gudkov, šéf nezávislé výzkumné instituce Levada Center,
V průzkumu, který centrum provedlo, si jen pět procent lidí myslí, že Leninovy myšlenky budou na lidi působit v budoucnu.
Prezident Vladimir Putin, bývalý agent KGB, jehož vláda znamenala oživení některých sovětských tradic, nechává Lenina, stejně jako předchůdce Boris Jelcin, na pokoji. To znamená také nechat Lenina ležet i nadále v mauzoleu na Rudém náměstí, ačkoliv většina lidí je pro to, aby se tělo bolševického vůdce konečně pohřbilo.
Putin, který se bez skrupulí obklopil agenty bývalé sovětské tajné služby a bagatelizuje některé zločiny stalinismu, si ale od minulosti udržuje jistý odstup.
„Umožnit, aby byla vaše vláda vedena idejemi, je správné, ale jenom tehdy, když ideje vedou ke správným výsledkům, a ne jako to udělal Vladimir Iljič,“ řekl v jednom ze vzácných odkazů k Leninovi Putin.
Z toho si můžeme sami vybrat, co bylo vlastně chybou. Že se Lenin dopustil zločinů, nebo jen to, že mu to nakonec nefungovalo podle předpokladů?
