Co Barack Obama pokazil, snad Donald Trump napraví. Tím, co se stalo v pátek v OSN, Obama porušil zajištění hladkého přechodu k převzetí moci nově zvoleným prezidentem Trumpem.

V pátel Obama prolomil dlouhotrvající americkou tradici vetovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti Izraeli. Obama se také odchýlil od toho, co bylo zažitou praxí v USA – že prezident v posledních týdnech svého funkčního období mezi zvolením nového prezidenta a jeho inaugurací, by měl koordinovat důležitá rozhodnutí se svým nástupcem, přestože ústavně disponuje všemi dosavadními pravomocemi až do inaugurace svého nástupce.

Čtyři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu Obama těsně před hlasováním nařídil zástupkyni USA v OSN, že nesmí vetovat další z rezolucí proti Izraeli, přestože věděl, že Trump s tím nesouhlasí. „Pokud se týká OSN, vše bude jinak po 20. lednu,“ tweetoval Trump bezprostředně poté, co se Samanta Power zdržela hlasování při usnesení jako jediná z 15 členů, ostatní hlasovali pro.

[ctete-foto]91639[/ctete-foto]

Nestalo se to, co se mělo stát. Jakmile bylo oficiálně potvrzeno vítězství Trumpa, Obama řekl: „Všichni se zasadíme o jeho úspěch ve vedení naší země,“ a zároveň slíbil udělat vše pro hladký průběh převzetí úřadu prezidenta USA. Páteční události v Radě bezpečnosti stěží přispějí k hladkému převzetí moci.

Takže, co bude dál? Někdo si může myslet, že Trumpova prohlášení o Izraeli byly jen sliby pronesené v předvolební kampani, aby byly záhy zapomenuty po jeho zvolení. Jenže zprávy vycházející z Trumpova štábu po volbách se zdají být v souladu s jeho předvolebními prohlášeními, v neposlední řadě jeho závazek přestěhovat americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma.

V minulých letech bylo složité vysvětlovat, proč velvyslanectví USA nesídlí v hlavním městě Izraele, jak je tomu ve všech ostatních zemích světa. Všechno to začalo plánem OSN na rozdělení Britského mandátu Palestina na židovský a arabský stát s tím, že Jeruzalém bude jako mezinárodní enkláva spravován OSN.

Vzhledem k výsledku izraelské Války za nezávislost a dohodě o příměří s Jordánskem v dubnu 1949 bylo jasné, že plán OSN se neuskuteční. První premiér Izraele David Ben-Gurion rozhodl o Jeruzalému jako hlavním městě Izraele a Knesset (parlament) a další státní instituce od té doby sídlí právě zde. V té době ministerstvo zahraničí USA odložilo přeložení velvyslanectví do Jeruzaléma v obavě, že to bude arabskými zeměmi vnímáno a odmítáno jako zjevné vyjádření podpory Izraeli.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 přijatá v srpnu 1980 vyzvala všechny členské státy, aby stáhly své diplomatické mise z Jeruzaléma. Tuto rezoluci podpořilo 14 států, USA se zdržely. Většina zemí, které hlasovaly pro rezoluci, neměla v té době s Izraelem diplomatické styky, včetně Německé demokratické republiky. Od té doby se již v Jeruzlémě nenacházela žádná cizí ambasáda.

[ctete-foto]91492[/ctete-foto]

V roce 1995 obě komory Kongresu USA schválily velkou většinou hlasů Jerusalem Embassy Act, který vyzval k přemístění amerického velvyslanectví do Jeruzaléma včetně způsobu financování. Od té doby po sobě následující prezidenti se rozhodli toto neučinit z důvodu možného ohrožení bezpečnosti země.

Přemístění ambasády USA do Jeruzaléma je vnímáno v Izraeli jako faktické uznání hlavního města země. To by znamenalo napravit rozhodnutí učiněné z nesprávných důvodů ve Washingtonu před mnoha lety. Je načase.