Člověk může být šokován i dobrými věcmi. Židovský velvyslanec USA v Izraeli, který má větší pochopení pro Izrael než pro Palestince a který bude respektovat přání izraelské veřejnosti? Šokující!
Není to sarkasmus. Je to opravdu šokující. Kritici Izraele jsou tak zvyklí na židovské velvyslance, kteří obtěžují a ohrožují izraelskou vládu, že při vyhlídce na někoho úplně jiného jsou v šoku.
David Friedman, vybraný nedávno zvoleným americkým prezidentem Trumpem jako velvyslanec v Izraeli, je úplně jiný než jeho předchůdci. To je něco, co dohání kritiky a nepřátele Izraele k nepříčetnosti.
[ctete]90649[/ctete]
Po mnoho desetiletí byly nejvyšší pozice na americkém ministerstvu zahraničí a v diplomatickém sboru pro Židy nedostupné. Všichni věděli, že tyto posty jsou vyhrazeny pro „modrou krev“ a „bílé boty“ – lidi, kteří pocházejí ze správného prostředí a jsou členy těch správných klubů.
V sedmdesátých letech určitá část Židů do této vysoké společnosti proklouzla. Jmenovali se Daniel Kurtzer, Dennic Ross, Aaron Miller a Martin Indyk. Byli jiní než většina Židů, protože ostře kritizovali Izrael a byli ochotni jej nutit, aby činil jednostranné ústupky Arabům.
Indyk sloužil jako americký velvyslanec v Izraeli od roku 1995 do roku 1997 a znovu od roku 2000 do 2001. Jeho povýšený postoj byl zřejmý od počátku. Chvástal se listu Washington Post, že bere svou práci v Izraeli podobně jako „cirkusový principál“, který „práská bičem“, aby se „zvířata pohybovala spořádaně“.
[ctete]90620[/ctete]
Indykovy praktiky vměšování se do vnitřní politiky Izraele byly notoricky známé. V roce 1995 například agitoval u členů Knessetu (parlamentu), aby hlasovali proti zákonu, který se týkal Golanských výšin. Jeden se zachvěje při pomyšlení na nebezpečí, kterému by Izrael dnes čelil, kdyby se to Indykovi podařilo a Golany by byly v rukou genocidního Asadova režimu nebo jeho genocidních ISIS protivníků.
Indyk zkoušel tlačit na izraelského vrchního rabína, aby protestoval proti projektu osídlení té části Jeruzaléma, které se měl podle něj Izrael vzdát. Také se pokusil zablokovat volbu ministra vlády, kterého považoval za ne příliš holubičí povahu. Věci se vyvíjely takovým nedobrým způsobem, že předseda výboru Knessetu pro zahraničí a obranu učinil bezprecedentní krok, když veřejně prohlásil, že: „Velvyslanci Indykovi je potřeba připomenout, že on není britský vysoký komisař“, čímž narážel na Britský mandát, který předcházel vzniku nezávislého státu Izrael.
Jmenováním druhého židovského velvyslance v Izraeli, Daniela Kurtzera v roce 2001, zůstalo vše při starém. Kurtzer opakovaně tlačil na Izrael, aby zrušil bezpečnostní kontroly (aby to snad neobtěžovalo arabské cestující), a aby učinil jednostranné ústupky ohledně výstavby osad na Západním břehu (zatímco nkdy nepožádal Palestinskou samosprávu, aby zamezila vzniku nepovolených staveb). Odsoudil rozdělení izraelského rozpočtu – což bylo bezprecedentní vměšování do vnitřních záležitostí Izraele. Kurtzer dokonce veřejně vyzval izraelskou veřejnost, aby vyvinula větší tlak na vládu k prosazení více ústupků Palestincům.
[ctete]90377[/ctete]
Když Izrael zareagoval na sponzorování terorismu Jásirem Arafatem na podzim roku 2002 tím, že obklíčil jeho sídlo v Ramalláhu, Kurtzer přispěchal k záchraně arciteroristy s požadavkem, aby izraelská vláda ukončila obléhání. Toto se odehrálo 9 měsíců poté, co Izrael zajistil Arafatovu loď Karine A s nákladem 50 tun zbraní – epizoda, která odhalila, že Arafat se nikdy nevzdal své teroristické činnosti. Přesto se tam byl dostavil americký židovský velvyslanec v Izraeli o devět měsíců později, aby ochránil masového vraha.
Třetí židovský velvyslanec v Izraeli, Dan Shapiro, nebyl o moc lepší. V loňském roce v rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas naznačil, že USA podporuje Izrael v OSN a v dalších mezinárodních organizacích za podmínky, že Izrael bude směřovat svou činnost k vytvoření palestinského státu. Tento druh vztahů až příliš připomíná Indykovo „práskání bičem“.
Začátkem letošního roku velvyslanec Shapiro bez jakýchkoliv důkazů tvrdil, že „izraelský dohled na Západním břehu Jordánu pokračuje nekontrolovaně“, že „Izrael udržuje dva přístupy k dodržování zákonů na Západním břehu – jeden pro izraelské občany a jeden pro Palestince“, a že politika osidlování osad „vyvolává otázky o izraelských záměrech“.
[ctete]90278[/ctete]
To byl jen jemně zahalený způsob jak říci, že Izrael ve skutečnosti nemá zájem na dosažení míru, pokud mu součaná situace dovoluje výstavbu mateřské školky v Judei a Samaří, nebo v mnoha částech Jeruzaléma. Shapirvo prohlášení bylo tak zlovolné a nevhodné vůči Izraeli, že premiér Netanjahu reagoval ostrou výtkou: „Prohlášení velvyslance v den, kdy pohřbíváme matku 6 dětí, která byla zavražděna, a v den, kdy těhotná žena byla pobodána – je nepřijatelné a špatné,“ řekl premiér.
Takže ano, David Friedman bude velmi odlišný druh židovského velvyslance v Izraeli. Na rozdíl od svých předchůdců se špatnou pověstí. Friedman bude respektovat právo Izraele na vlastní rozhodnutí namísto „práskání bičem“ a diktování Izraeli, jak má jednat. Friedman bude na straně vzorů demokracie a svobody na Středním východě, a ne teroristů a totalitářů. Stručně řečeno, velvyslanec Friedman bude pracovat na posílení vazeb mezi USA a jeho věrným spojencem Izraelem, namísto jejich oslabení.
Jaký rozdíl!
