Vláda slibuje lepší komunikaci s veřejností, ale zatím marně. Ministr vnitra Jan Hamáček v Partii avizoval, že se během pěti až šesti dní ukáže, zda bude muset vláda přistoupit k celoplošnému lockdownu. Ministr zdravotnictví Roman Prymula o den dříve tuto možnost zpochybnil. Co tedy platí?
Ministr Prymula ve svém televizním vystoupení v poněkud depresivních kulisách dne 13. října sebekriticky přiznal, že způsob komunikace vlády působí „často dojmem nesrozumitelnosti, často nelogičnosti a také invazivním a agresivním dojmem“. Navržená opatření se „zvenčí mohou jevit nelogická, ale jde nám o celou populaci naší země a věřte, že víme, co děláme“, ujistil.
Najít jasnou komunikační linii
„Mým dalším důležitým úkolem je tedy najít jasnou a srozumitelnou komunikační linii. Chcete-li, překladač do běžné řeči. Důkladně a názorně. Jednoduše a lidsky,“ sliboval Prymula zlepšení informování veřejnosti jako jeden ze tří pilířů své strategie.
Znělo to poutavě, protože chaotická a rozporuplná komunikace premiéra Babiše a jeho ministrů prohlubovala nedůvěru lidí v jejich schopnost zvládnout epidemii čínského viru. Vláda často působila dojmem, že levá neví, co dělá pravá. Jenže krátce poté došlo k zádrhelům.
Prymula oznámil, že školy s výjimkou mateřských školek přecházejí ze dne na den na distanční způsob výuky. „Vím, že je to velký zásah pro všechny rodiny, ale dobrá zpráva pro vás, rodiče žáků prvního stupně, je, že 2. listopadu se vaše děti do školy vrátí,“ ujistil v projevu.
Do té doby přitom o uzávěře prvního stupně základních škol nikdo včetně Prymuly nehovořil a ministr školství Robert Plaga nic takového nepřipouštěl. Česká republika byla v té době jedinou evropskou zemí, kde dochází k úplnému zavření všech škol.
Jedině výbuch jaderné elektrárny
Druhého dne však Plaga otočil a Prymulova slova popřel. Zpochybňoval návrat žáků prvního stupně do škol v oznámeném termínu, pokud by se nezlepšila situace. Ministr zdravotnictví reagoval na hypotetické úvahy svého kolegy velmi razantně. Opakovaně potvrdil oznámený termín.
„Může nastat situace, že tady vybuchne jaderná elektrárna, a pak se asi nevrátí, ale já pevně věřím, že za všech normálních situací se vrátí,“ zdůraznil Prymula ve videu na twitterovém účtu. K tématu se vrátil v rozhovoru pro deník Právo (17. října 2020).
„Pan ministr mi potom volal, protože věděl, že to z jeho strany nebylo úplně šťastné. Takže, aby bylo opravdu jasno. První stupeň se vrací 2. listopadu. Nedovedu si představit podmínku, která by nastala, aby se tito žáci nevrátili. První stupeň se prostě otevře,“ uzavřel.
Uzavírání obchodů nehrozí
Ministr se vyjádřil i k dalšímu případnému zpřísnění vládních opatření. „Teď je čas na vyhodnocení opatření, která jsme zavedli minulý a tento týden. Minimálně týden, ale myslím si, že dodržíme dobu 14 dnů, kdy do dalšího zpřísňování nepůjdeme,“ uvedl. Maximálně by se podle něj mohlo uvažovat o povinnosti nosit roušky i ve venkovním prostředí.
Prymula čelil dotazu, zda hrozí uzavírání obchodů a úplný lockdown. „Nemáme mnoho klastrů, které se týkaly obchodů. Tedy zavírat obchody jenom proto, aby tam nedocházelo ke kontaktu, je rizikové, protože pokud koncentrujeme lidi vyloženě do pár obchodů, které budou otevřeny omezenou dobu, riziko můžeme i zvětšit,“ reagoval.
Druhého dne ovšem vystoupil šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček v nedělní Partii a Prymulovy vývody postavil na hlavu. „Klíčový moment bude konec příštího týdne. Před jakýmkoliv dalším rozhodnutím je čas ještě pět šest dní počkat. Pokud by se ukázalo, že naše taktika nezabírá, tak už má vláda jen alternativu lockdownu.“
Bude celoplošný lockdown?
Rozpor mezi slovy ministrů Hamáčka a Prymuly je očividný. Přitom jde o zásadní věc, zda bude na blíže neurčenou dobu uzavřena celá ekonomika. Vláda tuto variantu dosud vylučovala, jelikož by celoplošný lockdown mohl způsobit nevratné škody. Babišův kabinet totiž není schopen reagovat včas a účinně pomoci stovkám tisíc firem ve vážných problémech.
Celoplošný lockdown by prodloužil i zavřené školy a rovnal by se Prymulou zmíněnému výbuchu jaderné elektrárny. Podle ministra záleží na poklesu tzv. reprodukčního čísla R ze současné hodnoty 1,5 na „normální“ 0,8, významněji omezující šíření nákazy koronaviru.
Může k tomu dojít během dvou týdnů do konce nouzového stavu, jak avizuje Prymula? Nezbývá než doufat, že ano, ale dosavadní výkony vlády, která dopustila nekontrolovaný vývoj epidemie, zatím vedou ke skepsi.
Avizované zlepšení a sjednocení komunikace vládní koalice se nekoná. Platí za to nejen propadákem v krajských a senátních volbách, ale i pádem volebních preferencí.