„Všichni začínáme vidět stále více příznaků toho, že ruská ekonomika není schopna zvládnout sankce a další výdaje na financování války,“ říká ekonom Volodymyr Lugovskyj z Indiana University. Ruská ekonomika někoho překvapila tím, že odolala masivním hospodářským sankcím. Sankce však ekonomice nestínají hlavu, ale spíše ji nechávají vykrvácet z mnoha ran. Rusko dlouho tisklo peníze, aby se neprojevily známky rychlého hospodářského poklesu, ale možná se blíží ke scénáři soudného dne.
Ve videorozhovoru pro Kyiv Post Lugovskyj vysvětluje, jaké příznaky krize už můžeme vidět.
„Víme, že jedno letadlo nouzově přistálo na poli. Proč se to stalo? Protože nejsou schopni správně udržovat západní letadla a nedostávají součástky. Totéž platí o mnoha dalších věcech, že všechny rafinerie nedostávají náhradní díly, stejně jako logistika a doprava. Pak začínáte vidět kolapsy, kolapsy a zase kolapsy. Navíc výrazně omezili počet odběratelů své energie a ruská ekonomika na vývozu energií výrazně závisí,“ říká ekonom.
Lugovskyj zmiňuje hlavní problém Ruska, totiž, že kvůli sankcím prodává jen omezenému počtu zemí. Ty kupují s velkou slevou ropu, ze které vyrábějí palivo, a na tom pak vydělávají. Také ruský plyn se do Číny prodává údajně se slevou až 50 procent. I kdyby šlo o velké objemy, ziskovost na jednotku je mnohem menší, a tak je množství peněz, které lze použít do rozpočtu na financování války, také nižší.
Dále uvádí, že tyto země využívají toho, že je jich mnohem méně, a to jim dává značnou vyjednávací sílu, než kdyby bylo ve světě padesát zájemců.
Na otázku proč, když rubl zápasí s vážnými problémy a nastaly potíže s palivy, nejsou v zemi vidět žádné protesty, připomíná Lugovskyj politickou situaci v Rusku.
„Rusko si vybudovalo velmi účinný systém útlaku a jakákoli přímá kritika Putina je v Rusku samozřejmě tabu, za to můžete skončit ve vězení, nebo ještě hůř.“
Skokový nárůst cen pohonných hmot na vnitřním trhu země, která je jedním z největších vývozců ropy, je na první pohled trochu zvláštní, ale Lugovskyj připomíná dobu Sovětského svazu, který vyvážel obilí a vlastní lidé hladověli.
„Rusko snížilo dotace všem rafineriím na polovinu a není to tak velká částka, je to něco kolem pěti, šesti, sedmi miliard dolarů ročně, tedy určitě něco, co by normálně Rusko bylo schopno udržet… Samozřejmě pak můžete předvídat nedostatek pohonných hmot a skokové zvýšení cen a to je něco, co Rusové vlastně kritizovat mohou… kritizují místní představitele, někoho, kdo je zodpovědný za dodávky ropy a za to, jak funguje systém a tak hrají hru na kvazidemokracii. Pak z nebe přijde Putin a taky kritizuje ty samé lidi a říká jim všem, co by měli dělat, aby pomohli lidem. A takhle systém funguje, ale svým způsobem ukazuje i na problémy. Za normálních okolností, hlavně teď, když Putinovi před volbami, které budou asi za půl roku, záleží na veřejném mínění, by udržoval ceny nízké. Když je udržovat nízké nemůže a neumí zajistit dostatek paliva, je to známka slabosti,“ soudí Lugovskyj.
Přesto všechno ještě nějak funguje, což ekonom vysvětluje tím, že stále jsou na některých místech odborníci, kteří dovedou improvizovat. Nebudou to ale moci dělat věčně.
„Rusko si stále udržuje skupinu vysoce kvalifikovaných odborníků v různých oblastech a centrální banka například je jednou z nich. Rusko může dále fungovat díky tomu, že jsou schopni stále nacházet záplaty na pokrytí úniků, ale ty možnosti nejsou nekonečné. Pokud máte systematické a zásadní problémy, tak ani vysoce vzdělaní a kvalifikovaní manažeři to nejsou schopni pokrýt. Navíc mnoho zásadních rozhodnutí není založeno na ekonomickém zdůvodnění a blahobytu země, ale na základě agendy a vize Putina a jeho okolí… Tito lidé mnohdy nechápou, jak naše ekonomika funguje. Vladimir Putin hned po invazi, jeden nebo dva dny poté, učinil prohlášení, že Rusové budou reagovat na sankce řadou vnitropolitických programů, zvyšováním důchodů, výstavbou domů, vyššími platy pro zaměstnance a zaměstnávat více lidí,“ popisuje představy kremelského vedení Lugovskyj.
Zatím se tiskne hodně rublů a financují masivní vládní programy a používají měnové rezervy, takže vzniká iluze, že se problém zvládá. Ve skutečnosti to znamená, že se berou peníze z předchozích úspor a z budoucích úspor a utrácí se teď. Potížím se ale nakonec uniknout nedá, a tak se dá čekat, že se situace bude zhoršovat. Po cenách pohonných hmot a poté, co občas přistane letadlo nouzově na poli, může přijít problém s cenami obilí, protože se ho nepovede efektivně sklízet.
„A tak se to všechno bude hromadit, hromadit a hromadit a zhoršovat celkovou situaci ještě víc,“ uzavírá ekonom.