Čekalo se, že na Letnou přijde jen hrstka, a místo toho přišly ohromné davy. To je hlavní zpráva ze soboty 16. listopadu, kdy iniciativa Milion chvilek pro demokracii pořádala již druhou masovou demonstraci proti praktikám autoritářů. Takový úspěch tu čekal jen málokdo. V čem to je a co se tedy včera povedlo?
Iniciativa Milion chvilek pro demokracii odvedla velkou práci. Organizace byla prostě skvělá a artikulace problémů a požadavků se zlepšila. Zároveň je ale třeba také říci, že jistou zásluhu na počtu účastníků má – přesně v duchu jeho facebookové sebechvály – také náš předseda vlády a jeho marketingový tým z hnutí ANO i z Agrofertu. Hysterie, kterou vložili Babišovi lidé do krizové komunikace v uplynulém týdnu, jasně ukázala, že je nutné se jim postavit. Mnoho původně váhajících demokratů si na poslední chvíli řeklo, že situace v naší zemi je tak strašná, že je nutné na Letnou vyrazit. To přitom nijak nesnižuje zásluhy organizátorů.
K jisté skepsi ohledně úspěchu další demonstrace byl ještě předtím přitom čitelný důvod. V září, přímo na premiérovy narozeniny, státní zástupce odložil jeho trestní stíhání. Organizátoři demonstrací působili tak, že je tato zpráva zaskočila. Vždyť dosud pořádali v celé zemi protesty na podporu nezávislé justice. Vypadalo to, jako bychom veškerou starost o naši demokracii vložili do rukou státních žalobců, v něž máme – čert ví proč – mít nehynoucí důvěru. Proto pak mohlo mít ukončení trestního stíhání Andreje Babiše vůči protestům oslabující účinek. Jenže to se nestalo! Lidé si celou věc nevyložili – v rozporu s převažujících atmosférou v oficiálních médiích – tak, že je Babiš prostě nevinný a čistý jako lilie. Vyložili si zastavení trestního stíhání naopak jako jeden z důvodů, proč jít protestovat proti ohýbání práva a zneužívání moci.
Na demonstraci přišlo v sobotu nejméně tolik lidí jako v červnu. Tedy minimálně 250 tisíc lidí, jak říká policie, jejíž velení podléhá současné vládě. Spíše ale mnohem více. Obě masové demonstrace jsou svým rozsahem na první pohled šokující a ukazují na ohromnou energii, která ve společnosti vře a zjevně narůstá. A to na rozdíl od toho, co se píše v novinách. Ten do očí bijící rozpor mezi rutinním informováním většiny novin, serverů i hlavních televizních kanálů a tím, co se ve společnosti skutečně děje, je obrovský.
Požadavky formulované na demonstraci Mikulášem Minářem jdou dál, než jsme byli dříve zvyklí. Už se nejednalo o shromáždění na podporu efemérní nezávislosti prokurátorů, nýbrž tu byly vytyčeny hranice, za nimiž nelze vládnoucí garnituru tolerovat. Když nám sáhnete na naši svobodu, tak se vám postavíme. Klíčový je přitom požadavek, aby Babiš odstoupil, když se nedokáže odstřihnout od Agrofertu a zejména od svých médií.
Odstřižení Babiše od vlády nad Mladou frontou DNES bychom přitom poznali okamžitě. Začalo by to odchodem nehorázného šéfredaktora, jehož si tam Babiš drží právě proto, jak dobře slouží jeho moci. A pak by těmto novinám spadl náhubek a psala by se v nich pro změnu pravda. Význam takového odstřižení Babiše od každodenní manipulace Lidovými novinami, Mladou frontou DNES, iDnes, rádiem Impuls, deníkem Metro a dalšími mnoha médii, by byl zcela zásadní. Okamžitě by se proměnila atmosféra v zemi a kupříkladu by se změnilo jak televizní zpravodajství, tak i průzkumy veřejného mínění. Umrtvující účinek Babišova mediálního impéria na celou českou společnost je totiž zásadní. Jde také o symbol moci, z něhož jde strach.
Požadavek Milionu chvilek na politické strany demokratické orientace, aby se sebou něco udělaly a uměly zase vítězit, působí z vnějšku pochopitelně. Mnoha lidem to mluví z duše. Ale mnohem lepší by bylo, kdyby iniciativa místo vychovávání politických stran s nimi spolupracovala na budování politického proudu, který by zákonnými prostředky zbavil Andreje Babiše jeho moci. Třeba ale vývoj směřuje tímto směrem. Doufejme. Monopolní vztah k mikrofonu na Letné – a to u jakékoli iniciativy, třeba i u té nejlepší – není pro budoucnost demokratického proudu příliš dobrou metodou. Potřebujeme širokou koalici různých sil občanské společnosti, jejíž podstatnou složkou jsou politické strany. Je ovšem vidět, že Milion chvilek udělal pokrok. V programu ubylo prázdného kýče a přibylo racionality.
Za zaznamenání ovšem stojí, jakým způsobem se snažili demonstraci shazovat údajní nezávislí analytici. Tak kupříkladu na ČT 24 vystupoval sociolog Jan Herzman, který s moudrým výrazem tvrdil, jak Babiš nemá důvod demonstrantům ustupovat a že protestující občané jsou jen částí společnosti, zatímco jiná část společnosti odmítá havlovský étos, který na demonstraci převažoval. Když někdo takovou banální pravdu vsune do nepatřičného kontextu, tak sugeruje divákům, jak malý význam vlastně Letná měla. Bylo to dost nechutné. Počet demonstrantů má přitom zcela odlišný význam než počet voličů vládní strany. Protesty ukazují na energii, která prezentuje obrovskou sílu, jež je schopná sebeorganizace. Takovou schopnost dovést lidi na náměstí a něco dělat pro stát tu žádná z vládních stran nemá.
Šokující chování však předvedl bývalý poslanec hnutí ANO Martin Komárek, jehož televize představila jako komentátora Deníku a ne jako komunistického novináře, který psal před revolucí oslavné články o Klementu Gottwaldovi, natož jako Babišova poskoka. Komárek přišel s neuvěřitelnou smyšlenkou, že demonstranti projevují komunistické myšlení, protože jim „vadí bohatý člověk“. Na vyslovení takové lži musí mít Komárek opravdu silný žaludek. Česká televize měla rovnou říct, že Komárek reprezentuje ve studiu postoje Andreje Babiše. Ve skutečnosti to tak samozřejmě bylo. Proto tam byl televizí vybrán.
Na druhou stranu je ale také třeba České televizi přiznat, že přinesla dosud nejpodrobnější zpravodajství o protibabišovských protestech včetně dlouhých živých vstupů. Dokonce i TV NOVA věnovala „Letné 2“ několik minut ze svých hlavních zpráv. Ovšem až po důležité zprávě o obezitě českých dětí. To by nejspíš nepočkalo.
Něco se tu stalo a Babiš už to nebude mít tak lehké jako dřív. Mohl si myslet, že ho státní zástupce vysekal z průšvihu. Ale to je omyl.
Stručně řečeno, demokratická veřejnost zaznamenala úspěch. Díky za to.
