Čísla nakažených nemocí covid-19 dál rapidně rostou. V sobotu přibylo dalších 12.472 pozitivně testovaných. V zabránění šíření nákazy nepomohla ani opatření, která vláda zavedla ve čtvrtek. „Myslím si, že reakce lidí není taková, jakou ji vláda čekala, a na základě sociologických dat se rozhodla přijít rychleji s tvrdými opatřeními,“ komentuje pro server iRozhlas.cz výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP René Levínský.
Vzhledem ke každodennímu vysokému nárůstu pozitivně testovaných na covid-19 musela vláda přistoupit k lockdownu. „Vůbec si ale nemyslím, že by to byla chyba lidí. A byl bych velice nerad, aby to tak někdo pochopil,“ upozorňuje matematik, který se mimo jiné při centru IDEA v institutu CERGE-EI věnuje tvorbě epidemiologických modelů.
Zásadní problém je podle něj v komunikaci. „Nechci si z toho nějak utahovat, ale když jsme slyšeli třeba ten seznam výjimek – bylo to poměrně dlouhé…“ říká Levínský.
V tom, jak jsou lidem předávány informace, spatřuje problém i poslanec Dominik Feri (TOP 09), který se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) domluvil na pomoci při sestavování přehledného webu. „Úspěch. Přesvědčil jsem konečně premiéra o nutnosti vytvoření informačního webu. Vznikne pro něj samostatný tým. Ministerstva komunikaci podle Babiše vůbec nezvládají. Tak pomůže opozice. Do 2 týdnů snad bude hotovo,“ napsal Feri na twitter.
Úspěch. Přesvědčil jsem konečně premiéra o nutnosti vytvoření informačního webu. Vznikne pro něj samostatný tým. Ministerstva komunikaci podle Babiše vůbec nezvládají. Tak pomůže opozice. Do 2 týdnů snad bude hotovo. pic.twitter.com/me9fmDGVEC
— Dominik Feri (@DominikFeri) October 23, 2020
Levínský ale vidí problém i v jednání vlády. „Když totiž někdo říká, že situace je vážná, a potom se fyzicky sejde grémium ČSSD, je těžko lidem vysvětlit, že situace skutečně vážná je,“ říká.
Dat a čísel, která je potřeba sledovat pro kontrolu situace, je poměrně hodně. „A všechna jsou podobně magická. Když je srovnáme na časové ose, tak nejdřív vidíme sociologická data, pak detekované pozitivní případy, nemocné, situaci na JIPkách a nakonec zemřelé,“ vypočítává Levínský.
Sociologická data mají nižší validitu. Vycházejí totiž z dotazníků a informací od společností, jako jsou Google nebo Apple. Lze podle nich ale zjistit, jak se lidé chovali a jaký efekt lze očekávat.
„O mrtvých se nedá diskutovat, to jsou tvrdá data, ale známe je až s třítýdenním zpožděním,“ říká Levínský a dodává: „Z našich modelů vidíme, že aby se situace stabilizovala, je potřeba aktivity a sociální kontakty lidí snížit o 30 až 40 procent. Ve chvíli, kdy to uvidíme, můžeme si pomalu říkat, že to bude za 14 dní lepší.“
Špatná komunikace není to jediné, co Levínský vládě vyčítá. Problém vidí i v časovosti – vláda totiž nehledá světlo na konci tunelu. „Začala velkovýroba vakcíny v USA, testy by měly být do konce listopadu. A podle mě je velice realistické, že v České republice může být očkovací látka nejpozději v létě příštího roku,“ domnívá se.
„Je před námi tedy nějakých šest až osm měsíců, které nebudou nijak příjemné, ale je to perspektiva. Tato země byla mnohokrát v situaci, kdy světlo na konci tunelu nebylo vůbec žádné,“ konstatuje matematik.
Levínský radí vládě, aby jasně komunikovala. „Tohle je na tři čtvrtě roku, tak pojďme teď ta tvrdá opatření vydržet, potom znovu postavíme trasování a testování a zbytek prožijeme s omezením na 10 až 20 procent,“ navrhuje.
Podaří-li se změnit exponenciální nárůst počtu nakažených, je podle Levínského možné, že tři čtvrtě roku s covidem-19 přečkáme s půl milionem lidí v karanténě. „Zbylí občané ale budou moct normálně žít,“ uzavírá.