Občas i z Bruselu vzejde něco, co připomene staré dobré časy, kdy EU příliš neregulovala, a když už, tak s citem. Příklad? Nedávný návrh Evropské komise umožňující členským státům flexibilněji stanovovat sazby DPH, a plnit si tak letité politické sny, jako je ten o levnějších plínách.

Místo výjimek rozumná pravidla

Stávající aranžmá je jeden velký zmatek. Základní a sníženou sazbu DPH sice mají všichni, někteří jsou si ale rovnější. Například Irsko má sazeb hned pět. Nový návrh předpokládá, že nepřehledný systém výjimek bude nahrazen systémem pravidel, ze kterého budou mít možnost profitovat jak staré členské státy, tak země, které do EU vstoupily po roce 2004 (ty zatím nikdy nedostaly příležitost si podobné výjimky vyjednat, což se týká i Česka). Starší státy by zůstaly na svém, ty novější by si polepšily. Česko by třeba konečně mohlo zavést nulovou DPH na dětské plíny.

Dnes si členské státy mohou uplatnit sníženou, minimálně 5% sazbu jen na dvě odlišné kategorie produktů. Pokud jako Irsko nepatřily mezi ty šikovnější a nevyjednaly si další výjimky.

Nově by členské státy měly mít možnost kromě základní sazby ve výši minimálně 15 % zavést dvě snížené sazby v rozmezí od 5 % do výše základní sazby, jednu další sníženou sazbu v rozmezí 0-5 %, a dokonce i jednu sazbu nulovou.

Snížená sazba (skoro) na cokoliv

Dalším pozitivem je to, že aktuální a dost restriktivní seznam zboží a služeb, na které lze uplatnit sníženou sazbu (léky, tištěné knihy, dětská výživa, některé potraviny, městská doprava ap.), by měl nahradit seznam položek, na které by se naopak měla povinně vztahovat základní sazba (zbraně, alkoholické nápoje, hazardní hry či tabákové výrobky).

Jinak řečeno, sníženou sazbu by mělo být možné použít v zásadě na cokoli, na co se nebude ex offo vztahovat sazba základní, za splnění jediné podmínky: že vážená průměrná sazba* bude v každém členském státě činit alespoň 12 %.

Příležitost se ukázat

Je jasné, že u občanů popsané technické změny žádný záchvat nadšení nevyvolají, byť zkazka o levnějších plínách by při troše dobré vůle mohla zabrat. O to ale nejde. Mnohem důležitější je fakt, že Evropská komise svůj návrh vůbec předložila. A hlavně to, jak jej koncipovala. Nikoliv jako kobercový nálet na vše živé, ale primárně jako rámec poskytující členským státům prostor pro vlastní politiku. Dala tím najevo, že EU je klub, který by měl svým členům poskytovat hlavně ekonomické výhody. A že cesta k nim nemusí být vždy tak sexy jako péče o spotřebitele, zvířátka nebo přírodu.

Česku, které si z výběru DPH udělalo v EU téma, poskytuje nový návrh jedinečnou příležitost Bruselu ukázat, že nemusíme být pořád punkově proti všemu a všem. Tedy že se v otázce orientujeme, máme na ni silný názor a umíme o něm přesvědčit ostatní. A protože o daňových otázkách se v EU pořád ještě hlasuje jednomyslně, můžeme tak činit v suchu a bezpečí: i kdybychom to celé pohnojili, bez našeho souhlasu se k finální dohodě nedospěje. Tak co, Andreji, zamakáš?

S přispěním Hedviky Vurbalové

* Vážená průměrná sazba DPH v členském státě zohledňuje všechny platné sazby DPH a každá sazba DPH je vážena podílem hodnoty plnění, na něž se daná sazba uplatňuje, který je procentním podílem celkových zdanitelných plnění.