Ministr zemědělství Miroslav Toman hájí zájmy velkých zemědělských koncernů v čele Agrofertem, kterým chce udržet současnou výši eurodotací. Neshodl se s evropským komisařem Philem Hoganem, který prosazuje jejich zastropování a podporuje hlavně malé farmy.

[ctete postid=“216620″ title=“Paradoxy Babišova „sociálního cítění“ aneb Zlevnit jízdné, zdražit potraviny“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/10/Babiš-důchodkyně-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš má podle svých slov sociální cítění. Zlevňuje jízdné seniorům a “ permalink=“http://forum24.cz/paradoxy-babisova-socialniho-citeni-aneb-zlevnit-jizdne-zdrazit-potraviny/“]216620[/ctete]

Jak uvedly Hospodářské noviny (22. 10. 2018), Českou republiku navštívil evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Rodilý Ir navrhuje v novém rozpočtovém období EU v letech 2021–2027 zásadní změnu ve financování společné zemědělské politiky. Chce posílat více peněz drobným farmářům, přičemž na druhou stranu omezuje současný příliv dotací pro velké koncerny.

Hogan: Malé farmy na prvním místě

Hogan je velkým příznivcem malých zemědělských farem. „Malí a střední farmáři jsou na prvním místě. Musíme najít dost peněz a podpořit je, aby jejich podnikání přežilo,“ prohlašuje.

Chce tak vrátit původní smysl rozdělování zemědělských dotací, které byly určeny především pro rozvoj rodinného farmaření. Dnes je v některých zemích v čele s Českou republikou dominantně čerpají mamutí koncerny, což se nepříznivě odráží v tvářnosti krajiny, stavu zemědělského fondu i v celkové kvalitě života na venkově.

V současné době firmy čerpají přímé dotace podle výměry zemědělské plochy, na které hospodaří. Platí tedy přímá úměra, že čím větší podnik, tím větší objem peněz dostává v přímých platbách z eurofondů. Evropská komise chce s touto neblahou praxí, kdy daňoví poplatníci financují byznys agrobaronů, skoncovat.

Proto hodlá omezit roční dotace podle velikosti pozemků s maximální hranicí 100 tisíc eur na jednu firmu. Podstatně méně přímých plateb by tak dostaly velké podniky hospodařící na tisících hektarech, zatímco uspořené prostředky by se ve větší míře dostaly k malým zemědělcům a na zavádění moderních technologií.

Toman: Podpořme velké koncerny

Eurokomisař Hogan jednal s ministrem zemědělství Tomanem, v této věci však nenašli společnou řeč. Dlouholetý lobbista za zájmy velkých koncernů, bývalý prezident Potravinářské a agrární komory, stále drží zabetonované pozice, odmítá zastropování dotací a prosazuje jeho dobrovolné využití.

Ministr přitom poukazuje na specifické postavení České republiky jako země s největší průměrnou rozlohou zemědělské plochy v Evropě 133 hektarů na jeden podnik. Unijní zemědělství je přitom postaveno na rodinných farmách s průměrnou rozlohou 17 hektarů, zatímco u nás podstatný segment podnikání v tomto oboru tvoří následovníci velkých zemědělských družstev, pohrobků z doby komunistického režimu a masivní kolektivizace.

Miroslav Toman, syn bývalého ministra zemědělství v několika normalizačních vládách, zastupuje v první řadě zájmy těchto koncernů, které považují dotace za vítané přilepšení.

Rekordmanem mezi nimi je s velkou převahou Agrofert, který obhospodařuje zdaleka největší plochu 103 tisíc hektarů, a dostává na přímých platbách ročně 1,5 miliardy korun.

Proevropský versus proeurodotační

Není divu, že agent velkých koncernů v Babišově vládě Hoganovy plány odmítá. Nepřekvapuje ani, že se proti nim staví samotný premiér, který úsporu unijního rozpočtu v této oblasti ve výši deseti procent podrobil drtivé kritice. U Andreje Babiše lze totiž snadno zaměnit „proevropské“ postoje za „proeurodotační“.

„Ono by to bylo nevýhodné nejenom pro české podniky, ale pro všechny obyvatele České republiky. V okamžiku zastropování bychom ty velké podniky nemohli podporovat a ztratily by také konkurenceschopnost při výrobě potravin,“ straší ministr Toman. Přitom kvalita velkoprůmyslově vyráběných potravin zaostává za produkcí malých farem.

90 procent dotací pro 200 velkých firem

Současně platí, že z celkových 48 tisíc zemědělských firem u nás více než polovina hospodaří na ploše menší než pět hektarů. Na ně by zbylo více peněz, přičemž se dokážou ke krajině chovat šetrněji, než obří kombináty.

[ctete postid=“198720″ title=“Do vlády míří Zemanův sponzor Toman. Po krachu rodinné firmy zůstal dluh 600 milionů“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Toman-Miroslav-385×230.jpeg“ excerpt=“ČSSD chce za nového ministra zemědělství Miroslava Tomana. Bývalý člen Rusnokovy “ permalink=“http://forum24.cz/do-vlady-miri-zemanuv-sponzor-toman-po-krachu-rodinne-firmy-zustal-dluh-600-milionu/“]198720[/ctete]

Zastupuje je Asociace soukromého zemědělství, která Hoganovy plány naopak vítá a nelíbí se jí, že velké koncerny často využívají dotace ke skupování malých farem a dalšímu rozmachu. Současné nastavení systému tomu napomáhá, a farmáři si proto od změn slibují, že financování celého sektoru bude spravedlivější. Dnes totiž dochází k absurdní situaci, že 90 procent zemědělských dotací pobírá řádově 200 velkých podniků (0,4 procenta z celkového počtu).

„Statistiky OSN i Evropské unie konstatují, že zemědělská produkce ve světě i v EU stojí na rodinných farmách,“ přivítal návrh na zastropování předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Podle sedláků to ovšem premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana nezajímá, protože se maximalizací podpory velkých zemědělských podniků ocitají v obrovském střetu zájmů. Přizpůsobují jim ekonomické podmínky na úkor drtivé většiny podnikatelů.

Zelená pro agrokolchozy

„Věřím, že zastropování plateb pro velké podniky je způsob, jak to zvládnout. Z ušetřených peněz můžeme malé a střední farmáře více podpořit,“ míní Phil Hogan o úsporách v unijním rozpočtu a ze svého názoru ustoupit nechce. Situace je přitom stále otevřená.

„Míč je na straně Evropského parlamentu a Evropské rady, aby v následujících šesti měsících buď schválili, nebo zamítli můj návrh. V případě, že ho neschválí, ať předloží svůj vlastní,“ říká evropský komisař pro Hospodářské noviny.

Jedno jisté: V Babišově vládě stoupence pro podporu malého podnikání nenajde. To je ostatně její charakteristický rys. Drobný podnikatel, a tedy i farmář, je na okraji jejího zájmu. Zatímco představitelé postkomunistických agrokolchozů mají zelenou.