Ministr financí, vicepremiér a k tomu velkopodnikatel a vlastník médií. Je to úplně to samé jako šéftrenér reprezentace, který souběžně vede klub. V prvním případě, tedy Andreje Babiše, věc akceptovaná. Druhý případ je zapovězen, protože každému přijde jako střet zájmů, nebo hovorově řečeno, hloupost. Stejně jako trenér může zvyšovat cenu hráče svého týmu, šéf státní kasy přihrává svému mančaftu, konkrétně Agrofertu, tučné odměny. Pozice obou „vedoucích“ je stejná, přesto pro jednoho zatím platí nedotknutelnost, kterou se mu nyní snaží poslanci odejmout.

Logika hovoří jasně. Pokud cokoliv vedete, mělo by vaše snažení být jednoznačně zaměřena pouze na nejlepší zvládnutí důležité pozice. Pokud k tomu hodláte mít i další zájmovou činnost, nikdy se jí nebudete věnovat stoprocentně. Na druhou stranu se na dvou židlích dá vydělat dvojí peníze. I proto ono srovnání ministra financí s fotbalovým trenérem. „Nároďák“ požaduje bezvýhradnou pozornost a žádné pokoutné kšefty. Pokud je to zapovězeno sportovnímu činovníkovi, neměl by to dělat ani člen vlády.

Je pochopitelné, že toto chování, které má k politické fair play daleko, vadí všem, kteří se nevezou na dobře namazané mašině jménem ANO. Neomezené finance, složky plné tajných informacích na všechny nepohodlné, zdiskreditovaná média, která píší podle diktátu od svého šéfa. Tím se kromě babišovců nemůže pochlubit nikdo. Proto je normální, že se bouří a žádají rovné podmínky pro všechny. Jako existují přestupová pravidla ve fotbale nebo platové stropy v NHL, musí vzniknout jasná pravidla i pro naše politiky.

Zacpat ústa pomocí štvavé mediální kampaně, jako zažila exministryně Helena Válková, nebo zlikvidovat svého obchodního partnera, o čemž ví své zemědělec Rada, je do budoucna nepřípustné. Proto musí „lex Babiš“, i přes veto vicepremiérova fanouška Miloše Zemana, projít. Nejde o útok proti jednotlivci, ale o obranu demokracie a rovných možností pro všechny.

V českém fotbale se vžil pojem „kapřík“, Babiš k němu přidal tlačenku. Tu totiž přinesl hlavě státu, když jí šel vysvětlovat, že je pro ni lukrativní zákon nepodepsat. Kéžby se jednou k šéfovi státní kasy zachovaly orgány činné v trestním řízení stejně, jako před lety k podplaceným rozhodčím.