Málokdo by vyvracel názor, že líbání je velmi příjemná lidská činnost. Polibkem napříč civilizacemi vyjadřujeme svou lásku k partnerovi. Odkdy však tento zvyk lidé praktikují? Podle vědců bychom mohli najít odpověď ve staré Mezopotámii.
Podle nové vědecké studie bylo líbání pozorováno již u předků lidoopů, o čemž prý svědčí jejich vyčnívající rty. Tehdy se však nejednalo o intimní vyznávání lásky. Mírné přisávání sloužilo našim předkům k vzájemnému odstraňování nečistot či parazitů.
„Skvělé společenské chování lidoopů naznačuje, že líbání je pravděpodobně konzervovanou konečnou fází ústního kontaktu při péči o srst, když ošetřovatel saje vystrčenými rty srst nebo kůži ošetřovaného, aby ho zbavil nečistot a parazitů,“ uvádějí podle The Independent vědci.
Dále pak doplňují, že postupem času toto chování vykrystalizovalo ve vyjadřování důvěry a sounáležitosti. U našich předků se prý líbání začalo hojněji praktikovat zejména v době, kdy začali trávit čas daleko od stromů. Toto období nastalo, když změna klimatu zapříčinila úbytek zalesněných míst, a naopak nárůst suššího a otevřenějšího prostředí.
Jedna z teorií také naznačuje, že se líbání vyvinulo z pečovatelského chování, když pečovatel krmil kojence předem rozžvýkaným jídlem.
Nejstarší záznamy o líbání současného lidského druhu pocházejí podle vědců z Mezopotámie, kde tehdejší civilizace zhruba před 4 500 lety tuto intimní činnost praktikovala. Důkazem jsou prý tisíce hliněných tabulek, které zobrazují, jak v této době lidé v dnešním Iráku a Sýrii dávali najevo svoji vzájemnou náklonnost.