Premiér Andrej Babiš se opětovně zasadil o mimořádně nedůstojný paradox při formálním pokusu o pietní akt. Tentokrát položil květiny k památníku Jana Palacha u budovy Národního muzea v Praze, kde se student obětoval. Hrubý rozpor mezi Palachovým burcováním národa k obraně svobody před totalitou a Babišovou kolaborací s režimem, který ji nastolil, korigovaly psané vzkazy občanů.

Co kdybychom za 365 dní, příští rok 16.ledna, vytvořili kolem hrobu Jana Palacha živou zeď z našich těl s rukama za zády!? A nedovolili StBákovi @AndrejBabis , aby podobně jako včera zneuctil svou přítomností Jana Palacha hrob a vzpomínku na něj… Jste pro?

— Dominik Hasek (@hasek_dominik) January 17, 2020

S inspirativním nápadem pro příští výročí přišel bývalý český hokejový brankář Dominik Hašek

Babišova situace o významných výročích není lehká – v podstatě neexistuje způsob, jak by se v roli premiéra mohl zachovat správně. Pokud by Palachovu oběť či dříve památku 17. listopadu neuctil, byl by za ignoranta, a jakmile se na místě ukáže s květinami, dav ho vypíská. Celá potíž je ovšem v tom, že člověk, který tvořil součást represivního aparátu totalitní moci, jen těžko může velebit lidi, kteří se takovému režimu postavili. Pietu za těchto okolností pokládáním květin hrubě narušuje sám Babiš.

Dále čtěte

Babiš se poklonil Palachovi a podpořil Válkovou. Dnes jedná s komunisty

Dříve by to nikdo nechápal, dnes je to normální. Předseda vlády Andrej Babiš se včera klaněl Janu Palachovi a pokládal…

Babišova kytka na Palachově pomníku je výsměch hodnotám, pro které dotyčný student obětoval vlastní život. Protože nečinně přihlížet pošlapávání jeho památky je pro Čechy dost obtížné, doplňovali přítomní Babišovy stuhy a květiny náležitými vzkazy. „Babiš Palachovi,“ zní nadpis jednoho z nich. „Když tys na tomto místě, kde ti dnes pokrytecky pokládám věnec, hořel, abys vyburcoval lidi k odporu proti totalitě…,“ začíná jeden z nejméně tří vzkazů, které svorně poukazují právě na rozpor mezi ochotou obětovat se na straně jedné a sklonu ke kolaboraci s totalitní mocí na straně druhé.

I text nadepsaný „Babiš Palachovi“ je pojatý v hořce satirické ich-formě, jako by ho psal sám Babiš: Když komunističtí esenbáci s estébáky na místě, kde jsi hořel, mlátili lidi, kteří přišli uctít tvou památku, byl jsem také komunistou a estébákem,“ postihuje Babišovo nestoudné konání u památníku další z pisatelů.

Bývalý disident Petr Placák popisuje na videu Paměti národa, jak drolící se komunistický režim koncem 80. let bránil lidem v pokusech uctít Palachovu památku. Týden trvající protestní shromáždění předznamenala konec komunistického režimu.