Lidé kolem Lenky Bradáčové zareagovali na fakt, že jimi prosazovaná novela o státním zastupitelství nebude do konce volebního období schválena. Deník FORUM 24 zjistil, že díky novému pokynu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o výkonu dohledu v soustavě státního zastupitelství, který nabyl účinnosti 1. května 2017, budou moci vyšší státní zastupitelství mnohem snáz určovat, jak má být vykonáván dohled v celé soustavě státního zastupitelství, aby měla činnost všech státních zástupců pěkně pod kontrolou. Nastává tedy další fáze alarmující centralizace státních zastupitelství.

Celospolečenské tažení proti korupci postupně proměňuje českou justiční soustavu. Je veřejným tajemstvím, že poměry na českém státním zastupitelství se stále více vzdalují původnímu polistopadovému pojetí veřejné žaloby, jak je běžná v demokratických zemích.

Deník FORUM 24 získal nové informace o celkových poměrech, jež na státním zastupitelství panují a jejichž povaha je alarmující. Jedná se prakticky o převzetí moci skupinou ambiciózních státních zástupců, jejichž neformální hlavou je Lenka Bradáčová a jejichž postupy a zájmy jsou ve zřetelné souhře s postupy a s mocenskou ideologií ministra financí Andreje Babiše.

Také díky zmiňovanému pokynu Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana č.1/2017 to vypadá, že se soustava státního zastupitelství u nás změnila na polovojenskou strukturu, kde se nepřipouští jiný pohled na věc, než jaký má hlavní mocenská klika v soustavě, o čemž FORUM 24 informoval s celou věcí velmi dobře obeznámený zdroj.

Hlavními postavami tohoto příběhu jsou vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, náměstek nejvyššího Igor Stříž (bývalý vojenský prokurátor), šéf odboru trestního řízení Roman Hájek (bývalý vojenský prokurátor) a právě nejvyšší státní zástupce Zeman. Bradáčová má neformální pozici jakéhosi vůdce této skupiny.

Nejvyšším mocenským a v podstatě politickým cílem skupiny je novela zákona o státním zastupitelství. Ta by pomohla vytvořit nejsilnější mocenské centrum v republice vytvořením protikorupčního speciálu pro Bradáčovou, ale i zakonzervováním současné personální struktury, která se po různých výměnách ve vedení krajských zastupitelství stala loajální k Bradáčové. Nedůležitější postavy by byly napevno jmenovány nejvyšším státním zástupcem na dlouhou dobu (až 2x 7 let) bez možnosti větších zásahů vlády. Dále existuje snaha vytvořit co nejvíce centralizovaný systém, aby bylo možné dohlížet na veškeré kauzy i činnosti v kterékoli části soustavy.

Tento zákon měla za úkol prosadit exministryně spravedlnosti Helena Válková. Když se postavila proti, musela odejít. Šéf ANO Andrej Babiš na spravedlnost posadil prvního náměstka Roberta Pelikána, který ještě v roce 2014 vystupoval ostře proti novele. Když se stal ministrem, náhle začal zákon vehementně bránit v podobě, jakou si přáli státní zástupci a zjevně i Babiš.

Vzhledem k tomu, že kýženou novelu se už pravděpodobně do voleb nepodaří prosadit, i kdyby se Babišův ministr spravedlnosti snažil sebevíc, státní zástupci se rozhodli jeden mocensky podstatný bod zrealizovat oklikou. A tak si díky Zemanovu pokynu budou vyšší státní zastupitelství moci snadněji zřídit dohled nad jakoukoliv kauzou v republice. Je zřejmé, že jim jde o to mít pod kontrolou veškeré vyšetřování.

Co taková věc prakticky znamená? Pokud bude možné z jednoho místa napadnout kohokoliv veřejnou žalobou (nebo někoho naopak záměrně vynechat), znamená to možnost ovládat i samotné politiky. Přichází jedinečná příležitost v podstatě kohokoli obžalovat a zničit tak jeho politickou kariéru. Jak víme, i když je člověk nakonec očištěný soudem, veřejnost se výsledek v podstatě ani nedozví.

Některé významné státní zástupce spojuje s Babišem bohužel více věcí než tolik vytoužená novela. Je to například náklonnost k Robertu Šlachtovi a k takovým „elitním policistům“, kteří si pro své úkoly chodí do průhonické Sokolovny. Babišovy pravidelné schůzky se Šlachtovým podřízeným policistou Markem Foglarem jsou již veřejnosti známy dostatečně. Po zveřejnění Babišových nahrávek také víme, že Šlachta Babišovi vzkazoval, že by se rád stal policejním prezidentem.

ÚOOZ již před několika lety začal naprosto mimo svojí působnost (tu mělo ÚOKFK) zasahovat do politických kauz, a to většinou s řádnou mediální pompézností, která je v protikorupčním běsnění potřeba. Spřátelení novináři z Babišova tisku – zejména z Lidových novin – měli najednou exkluzivní informace z těchto vyšetřování. ÚOOZ zároveň disponoval potřebnou operativní technikou, zvláště oblíbenými odposlechy.

Jen těžko se vzhledem ke všem těmto informacím můžeme divit vehementním útokům na policejní reorganizaci, kdy ÚOOZ de facto zanikl sloučením útvarů do Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Když Šlachta poté rozhořčeně odešel (policie se kupodivu nezhroutila, jak nám bylo předkládáno), Babiš mu zajistil místo ve vedení celní správy. O jeho náměstka se postaral pro změnu ministr Pelikán, který jej dosadil na místo bezpečnostního ředitele na svěřeném rezortu. Další lidé z ÚOOZ našli nové angažmá na státním zastupitelství, kde pro ně byla vytvořena placená místa analytiků.

Bude více než zajímavé sledovat, kdo bude vyšetřovat kauzu uniklého spisu, který si na nedávné nahrávce pročítají Babiš s bývalým novinářem vydavatelství Mafra Markem Přibilem.

Jak s tím asi naloží vrchní státní zastupitelství v Praze?