Marek Výborný FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Na mimořádném sjezdu v pražském hotelu Ambasador si dnes lidovci volí nové předsednictvo. Přinášíme projev odcházejícího šéfa Marka Výborného, který funkci opouští z rodinných důvodů.
Milé a vážené sestry, vážení a milí bratři, dámy a pánové,
když jsem na závěr svého kandidátského projevu v Brně burcoval k většímu sebevědomí, k tomu, abychom společně budovali silnou a úspěšnou stranu, klidnou sílu, která se nebojí budoucnosti, klidnou sílu, která je předvídatelná a stálá ve svých postojích, myslel jsem to skutečně vážně. Ani dnes na tom nemám co měnit.
Tehdy jsem řekl, že to jsou výzvy dlouhodobé, že neběžíme sprint, ale maraton. Ano, to všechno platí.
Poděkování a bilance
Za to, že jsem lidoveckou štafetu s plným nasazením mohl několik měsíců nést, musím poděkovat na prvním místě své rodině. Mé manželce Markétě, bez jejíž podpory bych se vloni nestal předsedou a která mně skutečně s plným nasazením vytvářela tolik potřebné rodinné zázemí a od října mi ho vytváří zcela jiným, originálním a těžko sdělitelným způsobem. Díky, Marky!
A děkuji také našim třem dětem, Amálce, Míše a Vendelínovi. Nemáte to se mnou lehké. Poslední týdny, kdy jsem se přes tu složitou situaci a odpovědnost táty snažil co nejvíce plnit i povinnosti předsedy, to se mnou prožívaly v dobrém i zlém. A já vím, že jim to nyní musím vynahradit. Prostě to, že „táta je víc než předseda, rodina je víc než politika“, nebylo klišé. Myslel jsem to smrtelně vážně. A tak jsem těžko mohl udělat jiný krok než vás požádat o volbu nového předsedy. Jedině tak budeme věrohodní a uvěřitelní.
Děkuji vám všem za podporu v posledních měsících. Děkuji za pochopení a respekt k mému rozhodnutí. Opět se ukázalo, že lidovci se jako správná rodina umí semknout a vzájemně podržet. Je to nesmírně cenné a moc bych si přál, abychom si to dokázali udržet.
Chtěl bych tady také poděkovat svým nejbližším spolupracovníkům, Šárce, Honzovi, Petrovi, Bobovi a Štěpánovi i celému týmu našeho předsednictva a zaměstnancům KDU-ČSL. Byla to i pro mě škola života a já vám děkuji za veškerou přidanou hodnotu, kterou jste do našeho týmu vnášeli.
Já se budu nyní s co největší odpovědností snažit plnit své povinnosti poslance a co bude v mých možnostech, zůstat v kontaktu i s vámi, naším bohatstvím. Tam, směrem k naší členské základně, vnímám po těch devíti měsících stále velký dluh. Často jsem byl zahlcen operativou na úkor kontaktu s vámi. Chtěl bych vás také požádat o prominutí, pokud jsem během působení na postu předsedy kdekoli selhal či někoho zklamal.
Sestry a bratři,
měl jsem se svým týmem 9 měsíců a snažili jsme se je využít na maximum. Zásadní bylo odstartovat přípravy na krajské volby a na obhajobu šesti senátních mandátů. Jsem přesvědčen, že lepších výsledků nedosáhneme z Parlamentu, z Charitasu ani ze schůzí místních, okresních či krajských organizací. Musíme jít mezi lidi! Na náměstí, do ulic, do škol a firem. Jedině tak dokážeme přesvědčit naše potenciální voliče. A to všichni, předsedou a vedením počínaje přes naše poslance a senátory, krajské politiky, starosty až po poslední členy naší lidovecké rodiny. To je totiž cesta k růstu a úspěchu! Měl jsem velký plán podzimní návštěvy všech krajů právě s tímto důrazem. Bohužel právě při cestě na první takový celodenní výjezd do Plzeňského kraje se mi 30. září obrátil svět vzhůru nohama.
Za klíčový krok mého vedení považuji zřízení pozice stálého volebního manažera. Už nemůžeme pracovat vždy jen půl roku před volbami na konkrétní volební kampani. Chceme-li uspět, musíme dělat permanentní volební kampaň, musíme dnes a denně přesvědčovat lidi kolem nás, proč tady lidovci jsou, co a komu nabízíme, proč má smysl nás křesťanské demokraty podpořit. K tomu je nutností také pracovat na politické a komunikační strategii, nebát se marketingově prodávat svoji značku, vědět, kým jsme, co chceme a kam míříme. Základem pro tato rozhodnutí musí být jasná data, nejen průzkumy preferencí s různě rostoucí a klesající podporou. Proto jsme si nechali zpracovat rozsáhlý průzkum zaměřený nejen na definování skupin, které oslovujeme, ale hlavně na ujasnění, kde jsou naši potenciální voliči, pro které dnes jsme volbou č. 2 nebo 3 a které musíme do budoucna přesvědčit, bychom my byli tou volbou číslo 1. A druhým, ještě důležitějším zjištěním jsou témata, která jsou s lidoveckou politikou spojována. Co od nás volič očekává. Kde jsme uvěřitelní, kompetentní a kde musíme i do budoucna být silní v kramflecích. Bez analýzy těchto dat bychom nemohli zodpovědně hledět do budoucnosti. Jsem rád, že jasně definované závěry mohu dnes předat novému předsedovi KDU-ČSL.
Lidovecká vize pro Česko
S vědomím těchto dat jsme společně připravili Lidoveckou vizi pro Česko. Dokument, který není výsledkem debaty politologů ani marketérů a není ani výsledkem toho, o čem bych já snil, když právě spím. Po pravdě, to bych toho pro vás moc neměl…
Dokument, který všichni máte, je výsledek naší podzimní vnitrostranické diskuse. Děkuji vám všem za vaše kritické poznámky a náměty. Jedině díky nim jsme mohli tento materiál podrobit dalšímu zpřesnění s maximální mírou lidovecké autentičnosti. Nejedná se o volební program, ale o naši vizi pro Česko, jasné pojmenování našich priorit.
Moderní křesťanskodemokratická politika v našem podání by se měla opírat o tři základní politické principy:
1) Rodina je nade vše
Pro KDU-CSL je rodina nade vše, nedotknutelná entita, která tvoří základ státu. Proto podporujeme politiku, která vytváří podmínky pro rodinu, pomoct si a postarat se sami o sebe. Dokáže rodina pomoci nemocným prarodičům? Dokáže si rodina poradit s postižením dítěte? Dokáže si rodina vzájemně finančně vypomoci? Pokud ano, tak se do toho nemá plést stát. Ten má jen vytvářet nejlepší podmínky, aby k tomu mohlo dojít. Stát má pracujícím rodičům snižovat daně např. daňovými bonusy za vychovávané dítě, ubírat byrokracii, investovat do škol a učitelů, zjednodušovat pravidla a hlavně, nepřekážet. Tam, kde nemůže pomoci rodina, musí stát sehrát onu příslovečnou roli trampolíny. Nesmíme nikoho nechat propadnout až na zem. A čekají nás další výzvy. Hájit lidskou důstojnost a úctu k životu od početí až po přirozenou smrt. Jakékoli pokusy o uzákonění eutanázie musíme rázně odmítnout. Stát má daleko více podpořit dostupnou paliativní a hospicovou péči, to je naše cesta. Braňme normální přirozený svět a hodnoty, které se před pár lety zdály nezpochybnitelné.
2) Rodiče jsou hrdinové
Pro KDU-ČSL jsou rodiče skupina občanů, kteří si zaslouží víc. Jsou to lidé, kteří mají mít nejlepší podmínky, nejlepší služby, nejnižší daně, motivační dávky, podporu, respekt a úctu. Každý zákon, který u nás projde, a je jedno, jestli bude řešit odpady, energetiku, exekuce či mezinárodní směrnice, musí nějak zjednodušovat život rodičům. Když to nedělá, je to špatný zákon. Každý, úplně každý, kdo vychovává děti, je pro nás hrdina.
3) Děti jsou budoucnost
Nic nemá větší hodnotu než děti, a proto je vůdčím principem naší politiky investice do dětí. Do jejich zázemí, vzdělávání, bezpečnosti, kreativity a rozvoje, zdraví a štěstí. Děti jsou klíčovou investicí do budoucnosti. A naše budoucnost nebude dobrá, když nezměníme to, jaké máme školky, školy a univerzity, když nezměníme to, jak se chováme k vodě, půdě, stromům, vzduchu a přírodě kolem nás.
Tak ještě jednou: Rodina je nade vše, Rodiče jsou hrdinové a Děti jsou budoucností. Takto jednoduchá a jasná má být naše křesťanskodemokratická politika pro nové století naší strany.
Tyto principy by měly stát na začátku každé nové politiky, opatření či návrhu, které budeme předkládat na všech úrovních. Měly by provázet naše rozhodování, hlasování, před- i povolební vyjednávání i vládnutí. Měly by nám vždy pomoct jasně vymezit, kde stojíme, kde budeme stát a odkud se nikdy nehneme. Díky nim můžeme být pro veřejnost i média jasně čitelní a srozumitelní. To je něco, co nám dosud chybělo.
Důrazy
Sestry a bratři,
„Táta je víc než předseda“. Tato věta, která mezitím v české politice i v médiích zdomácněla, neznamená jen, že děti mají přednost před prací. Je to metafora o tom, že když si budeme my všichni v politice častěji nasazovat „rodičovské“ brýle a zapojovat zdravý rozum, budeme skutečně schopni pomoct lidem. To je ta pravá konzervativní politika, kde hlavní roli hraje úcta k lidem, k jejich práci, majetku, péče o tradice, přírodu a starost o naši společnou budoucnost.
Musíme přestat přemýšlet o preferencích či zákulisních praktikách a politikaření, ale začít řešit skutečné problémy všech tátů, maminek, jejich dětí, vdov a vdovců, prarodičů nebo mladých lidí, kteří chtějí mít rodinu, ale mají z toho strach. Třeba proto, že jako OSVČ to mají docela těžké a nemají téměř nárok na podporu. Třeba proto, že nedosáhnou na vlastní bydlení nebo je straší hypotéka. Musíme začít řešit skutečné problémy rodičů. Možná se nám zdají obyčejné, ale není jich málo a řeší je většina z nás, co se rozhodli jít do velkého životního dobrodružství pořídit si děti. A všechny se týkají budoucnosti.
Podařilo se nám vybudovat stát, který ekonomicky prospívá, funguje, je tu svoboda a bezpečí. Jsme národ talentovaných, pracovitých a poctivých lidí, kteří vždy mysleli na budoucnost. Ale všechny bitvy ještě zdaleka dobojovány nejsou. Jednak zápas o svobodu nekončí nikdy. A druhak všichni vidíme, že žijeme ve státě, který není dobře spravován. V Česku stále ještě nemají všichni ty podmínky, které by ke svému životu potřebovali. A hlavně, neumíme se dobře postarat o ty, kteří zaručují naši budoucnost, tedy o rodiče a děti. Současná vláda totiž vše poměřuje optikou rychlých peněz, které navíc z velké části projídá.
Konrad Adenauer říkal, že sice všichni žijeme pod stejným nebem, ale horizont nemáme všichni stejný. Ten náš je, věřím, mnohem dál než nejbližší volby a koupená přízeň voličů.
Proč volit KDU-ČSL, pro koho tu jsme
Sestry a bratři,
od mého nástupu jsme společně diskutovali, uvnitř strany i s našimi sympatizanty a experty, jak dál. To hlavní, co nám chybělo, byla odpověď na otázku: Proč mají lidé volit KDU-ČSL? Proč nás lidé v Česku potřebují? Proč je tady KDU-ČSL? Schválně, zkuste si na ni každý sám v duchu odpovědět.
Je to základní otázka. Na první pohled banální, ale ve skutečnosti je to zásadní existenční otázka.
Odpověď je tato: KDU-ČSL je tady pro rodiče. KDU-ČSL je tady pro všechny, kteří vychovávají děti. Pro všechny, kteří každý den poctivě vstanou a starají se, pracují, učí, vychovávají, pečují, bojí se, chrání, mají radost, stojí fronty, zvládají nemožné.
Tohle si nemyslím jen já, ale lidé, kteří nás chtějí volit. KDU-ČSL je tady proto, aby bojovala za rodiče. To je úkol a vize, kterou má mít vládní strana.
Jsme tady pro rodiče. Pro každodenní hrdiny, kteří v téhle zemi rozhodně nemají na růžích ustláno. Mít vlastní bydlení je u nás luxus a exekuci má téměř desetina obyvatel. Jsme zemí, kde voda, půda, les a čistý vzduch mají menší hodnotu než těžba štěrkopísku nebo nové a větší sklady. Jsme země, kde se v sociálním systému neorientuje ani samotná ministryně. Kde se rozpočet místo investic stává přerozdělováním a kde byrokracie a administrativní šikana opakovaně dohánějí každého z nás. Mohl bych uvést vlastní zkušenost, když jsem tři žádosti o sirotčí důchod musel já, resp. úřednice OSSZ, vyplňovat třikrát s téměř totožnými daty znova. Takový je aktuální výsledek digitalizace a zjednodušování státní správy. Pojďme to změnit!
Chceme změnu, musíme vítězit
Velmi pozorně vnímejme hlas společnosti. Lidé mají až po krk koblih. Lidé chtějí vidět světlo na konci tunelu. Lidé chtějí vnímat naději. Jinak by těžko opakovaně zaplňovali náměstí našich měst a obcí. Nesmíme tento hlas občanské společnosti zlehčovat. Pokud přijde další zklamání, může to vést k dramatickým posunům na politické scéně, které si nikdo nepřejeme. Proto musíme svoji zodpovědnost vzít vážně.
A buďme realisté. Chceme-li věci měnit k lepšímu, musíme vítězit! Musíme být připraveni převzít vládní odpovědnost. A to v takovém formátu, který bude znamenat změnu pro Českou republiku. Jsme v dobrém slova smyslu tradiční politickou stranou. Víme, že je někdy teplo a někdy fouká. Víme, co znamená úspěch a vládní odpovědnost, ale víme taky, co znamená pád na téměř samé dno. Pojďme ukázat spolu s dalšími, že právě tato zkušenost je větší předpoklad než jakékoli projekty zájmových skupin či různě bohatých podnikatelů. To je přece ten jasný konzervativní postoj.
A buďme odvážní! Nikdo nevíme, co nás čeká zítra, ani co bude letos na podzim po volbách. Nevíme, zda se podaří upravit volební zákon, který by podpořil spolupráci politických stran a nepatřil v tomto smyslu k těm nejstriktnějším v Evropě. Zákon, který by vrátil elementární míru spravedlnosti do přepočtu hlasů na mandáty. Slibuji ale, že pro to uděláme maximum. Žádné hlasy nesmíme nechat propadnout. Nevíme také, jak bude na podzim vypadat pozice dalších politických partnerů. Mějme ale na paměti, že odvaha ke spolupráci neznamená nízké sebevědomí nebo ztrátu svébytnosti. Opravdu ne. Budeme-li vnitřně silní, můžeme pomoci změnit stav naší země. Jakou formu či na jaké platformě to bude, zda uděláme dohodu před volbami nebo po nich, neví nikdo z nás. Co ale vím zcela jistě, je, že bez odvahy není úspěchu. Bez schopnosti hledat cesty spolupráce nikdy nedojdeme do cíle.
Dovolím si ještě jeden inspirativní citát pro nového předsedu:
„Kde panuje neshoda, přinesme harmonii. Kde jsou chyby, přinesme pravdu. Kde existují pochybnosti, přinesme víru. A tam, kde převládá zoufalství, přinesme naději.“
Pojďme tato slova Margaret Thatcher skutečně naplňovat.
Výzvy pro nového předsedu
Sestry a bratři,
to, že máme tři relevantní kandidáty na post předsedy, popravdě teď čtyři, je pozitivní vizitka naší strany. Děkuji vám, Honzo, Mariane a Tomáši, také Štěpánovi, za toto rozhodnutí a připravenost vzít na sebe tento nelehký úkol. Všichni vás dobře známe a budeme se moci s plnou odpovědností rozhodnout, komu z vás svěříme vedení KDU-ČSL. Ať to bude kdokoli, vím, že přinese novou energii a nové nápady.
Za sebe mohu slíbit, že i nadále vnímám velkou odpovědnost za naši KDU-ČSL a v rámci možností se budu snažit být nápomocen, kde to jen půjde.
KDU-ČSL má za sebou 100 let. To znamená, že dnes jsme znovu v roce jedna. A je jen na nás, jakou cestou se budeme ubírat. Voliči chtějí tradiční stranu vycházející z židovsko-křesťanských hodnot a z křesťanské sociální nauky. Stranu, která zároveň rozumí jejich moderním problémům, obavám, touhám, přáním a radostem. Chtějí stranu, která – stejně jako oni – myslí na budoucnost, protože chce dětem dopřát to nejlepší.
A pokud byste si měli z mého projevu zapamatovat jednu věc, zapamatujte si toto:
Když budeme na straně rodičů, budeme silná, úspěšná a nenahraditelná strana.
Když budeme na straně rodičů, zvítězíme.
Zdař Bůh!
