Ve Venezuele převládá strach, ale také naděje. Lidé chtějí, aby byla respektována jejich vůle a základní lidská práva, řekl ČTK Valerio Mendoza, jeden z několika desítek lidí, kteří v sobotu v Praze protestovali proti autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura. Od jeho zvolení hlavou státu na konci července se uskutečnilo už několik demonstrací, protestující stejně jako tamní opozice výsledky voleb neuznávají. Podle venezuelských úřadů bylo v souvislosti s protesty zadrženo na 2400 lidí a 25 jich zemřelo.
Situace ve Venezuele je podle Mendozy velmi napjatá. „Lidé se bojí, mám tam přátele a příbuzné, kteří si například mažou konverzace, protože se bojí, že přijdou k nim domů a zkontrolují jim telefony. Pokud uvidí jakoukoli zprávu nebo fotografii, která je spojena s protestem nebo kritikou vlády, tak vás odvedou, bez jakéhokoli soudního procesu,“ řekl Mendoza.
Maduro minulý týden ve čtvrtek oznámil, že po deset dní bude v zemi zablokován přístup na sociální síť X.
Protestující se sešli v sobotu v poledne na Václavském náměstí. Drželi bannery s nápisy „Chci se vrátit domů, ale nemůžu… diktatura“ nebo „Protestujeme za pravdu“ a hlasitě skandovali „Svoboda pro Venezuelu“. V rukou drželi venezuelské vlajky a zpívali národní písně.
Účastníci protestů podle Mendozy chtějí, aby byla respektována jejich vůle. „Spousta Venezuelanů chce změnu a vyjádřili touhu po změně zvolením Gonzáleze, ale Madurův režim to nebere v potaz, a navrch toho všeho, když Venezuelané začali protestovat proti nepravým výsledkům, tak začaly represe a tisíce lidí skončily ve vězení,“ doplnil Mendoza.
Po oznámení, že volby z 28. července vyhrál Maduro, vypukly ve Venezuele protesty. Jen během prvních dnů zemřelo několik lidí a stovky jich byly zatčeny. Venezuelská prokuratura následně zahájila vyšetřování opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii a šéfky hlavní opoziční aliance Maríe Coriny Machadové. Viní je z uzurpování úřední moci, šíření falešné zprávy a podněcování k povstání.
Venezuelská opozice odmítla Madura uznat za hlavu státu, už dříve zveřejnila data, která podle ní dokládají Gonzálezovo vítězství. Spojené státy, Argentina, Peru či Uruguay už oznámily, že věří výsledkům, jež předložila opozice, a uznávají za vítěze voleb Gonzáleze. K přezkoumání výsledků prezidentských voleb vyzvalo v červenci také devět zemí Latinské Ameriky.
Oficiální výsledky neuznává ani Evropská unie, Rada EU v prohlášení poukázala na to, že stále nejsou zveřejněny detailní výsledky voleb z okrsků. Dění v zemi označil za znepokojující i vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a expertní panel OSN uvedl, že volby postrádaly základní transparentnost a integritu.
Mendoza řekl, že protesty v Česku potrvají tak dlouho, dokud to bude potřeba. „Dnes je třetí protest a pokaždé přijde více lidí. Doufáme, že příště se připojí i více Čechů a ti, kterým záleží na demokracii a svobodě,“ doplnil.