Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček FOTO: Štěpán Křeček / se svolením autora
FOTO: Štěpán Křeček / se svolením autora
Inflace v následujících měsících zřejmě vystoupá na dvoucifernou úroveň, ovšem ani v nepříznivém scénáři by neměla překročit 13 procent, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Poukazuje rovněž na to, že přestože schodek státního rozpočtu je nižší, než se původně plánovalo, rozpočet lze stále označit za proinflační. Upozorňuje také na demotivující efekt zvyšování úrokových sazeb u hypoték.
Meziroční inflace v lednu dosáhla 9,9 procenta. Kam až podle vás může vystoupat a dá se odhadnout, jak vysoká bude za rok v tuhle dobu?
V následujících měsících se inflace pravděpodobně dostane na dvoucifernou úroveň. Podle našich modelů by však ani v nepříznivém scénáři neměla překročit 13 procent a od druhé poloviny roku se začne snižovat. Celoroční průměr by se měl pohybovat kolem 8 procent.
Kdy očekáváte, že se zvyšování úrokových sazeb promítne do snižování inflace? A jaké další faktory můžou mít vliv na její případný pokles či setrvání na vysokých hodnotách?
Růst úrokových sazeb bude tlumit inflaci se zpožděním a pocítíme to hlavně od druhé poloviny letošního roku. Ke snižování dovážené inflace nám navíc bude pomáhat relativně silný kurz koruny vůči cizím měnám.
Nakolik podle vás při současné inflaci hrozí, že s ní začne veřejnost počítat a promítne ji do svého chování? Jaké dopady by to mělo na naši ekonomiku?
Lidé již upravují své chování na základě vysoké inflace. Měli bychom se tomuto jevu snažit zabránit, abychom ochránili rekordně vysoké úspory českých domácností. ČNB si to uvědomuje, a proto proti inflaci rázně bojuje.
Kam až podle vás Česká národní banka dojde při zvyšování úrokových sazeb? Očekáváte, že základní úroková sazba překročí 5 procent?
Základní úroková sazba se pravděpodobně ustálí okolo úrovně 5 procent. Jakmile se inflace dostane pod kontrolu, bude moci docházet ke snižování úrokových sazeb. Konečný cíl by měl vypadat tak, že inflace bude na úrovni 2 procenta a základní úroková sazba na úrovni 3 procenta.
Brzda ekonomického růstu
Nezvyšuje ČNB své úrokové sazby přece jen příliš rychle a razantně? Většina centrálních bank je zvyšuje poněkud pomalejším tempem.
Moje holubičí povaha by úrokové sazby zvyšovala kontinuálně pomalejším tempem, aby se lidé na výraznou změnu měnové politiky mohli lépe připravit. Naši centrální bankéři však mají spíše jestřábí povahu a změny provádějí rychle a razantně.
Co by se podle vás dělo, kdyby Česká národní banka k inflaci přistupovala stejně jako Evropská centrální banka? Jakých hodnot by inflace v takovém případě mohla dosáhnout?
V takovém případě by hrozilo dlouhodobé zabudování vysokých inflačních očekávání do uvažování lidí a firem. Výsledkem by bylo ožebračení českého národa, který by přišel o kupní sílu svých rekordně vysokých úspor.
Proč se podle vás tak moc liší postup ČNB a ECB tváří v tvář vysoké inflaci? Kdy se podle vás dočkáme zvyšování sazeb v eurozóně? Nebo se ho už nedočkáme?
ECB má svázané ruce, protože se bojí předlužení jižního křídla eurozóny. Růst úrokových sazeb totiž zvyšuje kupóny na dluhopisech, což navyšuje náklady na obsluhu státních dluhů.
Do jaké míry naší ekonomice vysoké úrokové sazby škodí? Obáváte se toho, že budou výrazným způsobem zpomalovat náš ekonomický růst?
Měnová politika má své náklady. Vysoké úrokové sazby skutečně brzdí náš ekonomický růst. Proto bychom u vysokých úrokových sazeb měli setrvávat jen po nezbytně nutnou dobu, a jakmile to bude možné, měli bychom základní úrokovou sazbu snížit k úrovni ve výši 3 procenta.
Co by pro naši ekonomiku dnes znamenalo, kdybychom měli euro? Byla by inflace u nás ještě vyšší?
Kdybychom přijali měnovou politiku eurozóny, zvýhodnilo by to dlužníky před věřiteli. Například náš stát by se financoval výrazně levněji. Nicméně lidé by ještě rychleji přicházeli o kupní sílu svých úspor. Dovážená inflace by nebyla tlumena posilováním koruny a naše ekonomika by se ještě více přehřívala.
Stále proinflační státní rozpočet
Jak tvrdě podle vás vyšší úrokové sazby dopadnou na lidi s hypotékami? Můžeme se dočkat většího množství lidí, kteří budou mít problémy s jejich splátkami?
Lidé by se splácením neměli mít problémy, protože mohou prodloužit délku splácení a tím snížit velikost svých splátek. Je však velice demotivující, když někteří lidé například 5 let splácejí hypotéku, kterou si vzali na 30 let, a následně se jim délka splácení opět prodlouží z 25 na 30 let.
Zdá se, že jsme vstoupili do období, kdy budou hypotéky mnohem méně dostupné. Bude se jejich dostupnost dále snižovat, nebo očekáváte, že se situace v této oblasti zase zlepší?
Situace se zlepší, jakmile dostaneme inflaci pod kontrolu. Za standardní bychom měli považovat, když jsou hypoteční sazby o jeden procentní bod vyšší než základní úroková sazba v ekonomice. Jakmile tedy základní úroková sazba začne klesat, promítne se to do hypotečních sazeb. To však v průběhu letošního roku nelze očekávat. Nyní budeme svědky toho, že se každý měsíc budou zhoršovat podmínky pro poskytování hypoték.
Do boje s inflací se snaží zapojit i vláda Petra Fialy tím, že předložila rozpočet na letošní rok se schodkem nižším o 96,6 miliardy korun, než plánovala Babišova vláda. Jaký efekt to může mít? Respektive, co by měla dělat, aby to mělo výraznější dopad?
Nový návrh státního rozpočtu stále počítá s vysokým schodkem, takže ho lze označit za proinflační. Nicméně je méně proinflační než předchozí návrh státního rozpočtu. Z tohoto pohledu došlo ke zlepšení v rámci rozpočtové politiky.
Zdá se, že růst spotřebitelských cen nastartoval zájem o investování v České republice. Pozorujete tento trend také, a nakolik ho považujete za pozitivní? Nebo se spíše obáváte toho, že se lidé vrhnou do rizikových produktů, kterým nerozumí? Případně se tím nafouknou finanční bubliny?
V BH Securities skutečně evidujeme zvýšený zájem lidí o investování. Mnozí se již nemohou dívat, jak jim inflace znehodnocuje úspory v bankách, a rozhodli se poslat své peníze do práce. Určitě je však namístě, aby lidé byli opatrní. Vždy by měli investovat jen do aktiv, kterým dobře rozumí, a měli by tak činit jen přes renomované instituce s důvěryhodnou historií. Určitě není vhodné investovat skrze všelijaké nově vznikající aplikace.
