Je to stará známá věc. Jednou ztracená důvěra se jen velmi obtížně získává zpátky a velmi často se to už ani nemusí podařit. Šrámy a zklamání přetrvávají a v některých případech se již nezahojí nikdy. Platí to v mezilidských vztazích, ale stejně tak i v politice. To, co můžeme sledovat v posledních měsících a velmi intenzivně v uplynulých dnech a týdnech, je velmi vážná věc. Stát, státní aparát, jednotlivá ministerstva a především vláda a její předseda ztrácejí velmi fatálně důvěru občanů České republiky. A hlavní vinu na tom nese jeden člověk: premiér Andrej Babiš. Pokud někdo nese za současný stav odpovědnost, je to on.
Důvěra občanů ve státní aparát a vládu klesá a je nejnižší od loňského března a prvního případu koronaviru v Česku. Nově to potvrdily výsledky únorového výzkumu projektu National Pandemic Alarm (NPA). Ten téměř rok monitoruje v pěti evropských zemích postoje a nálady společnosti v souvislosti s pandemií koronaviru.
Jak si tento pokles vysvětlit? Jedna věc je zjevná: dokud bude v čele vládního kabinetu stát Andrej Babiš, žádná změna k lepšímu nenastane. Je očividné, že dodržování a důvěryhodnosti opatření, která se v současné době chystají (a stejně tak se to vztahuje i na ta, která již platí), by nejvíce ze všeho pomohlo, kdyby premiérem byl někdo jiný než šéf hnutí ANO.
Babišovo působení v premiérské funkci škodí v mnoha různých směrech a na mnoha různých úrovních. V první řadě vede ke zmatečnému a chaotickému rozhodování, kdy se sleduje aktuální popularita zrovna plánovaných kroků, která je tím rozhodujícím pro zavedení či nezavedení jednotlivých opatření, místo toho, aby se posuzoval jejich dlouhodobý smysl a nevyhnutelnost vzhledem k dalšímu vývoji šíření koronaviru a jeho mutací v České republice.
Bohužel premiéra v našich podmínkách nelze jen tak jednoduše vyměnit. Znamenalo by to pád celého kabinetu a následně zdlouhavé, spoustu času a energie stojící peripetie kolem nástupu nové vlády ve chvíli, kdy je nutné se přednostně zabývat něčím úplně jiným. Navíc by se to odehrálo v režii prezidenta Miloše Zemana a těžko říct, nakolik bychom si tím nakonec pomohli.
Premiérova nesnesitelnost
Snadno by se také mohlo stát, že nová vláda by v poslanecké sněmovně nezískala důvěra, takže by s velmi vysokou pravděpodobností až do podzimních sněmovních voleb vládl kabinet bez důvěry dolní komory parlamentu. Můžeme bez větších obtíží odhadnout, jak by to asi přispělo k tomu, aby občané začali znovu důvěřovat státu, státnímu aparátu a vládě. Výše zmíněný problém, kterým jsme začali, by to jen dále zvětšilo a prohloubilo.
Přesto však s bezmála neochvějnou jistotou platí, že dokud bude předsedou vlády Andrej Babiš, situace se v žádném případně výrazněji nezlepší. Spíše právě naopak. Spolu s tím, jak stoupá tlak, pod kterým se premiér Babiš nachází, se totiž šéf hnutí ANO chová stále hůře a hůře a jeho nesnesitelnost a nejhorší vlastnosti, kterými disponuje, se projevují pořád silněji a silněji.
Různá svědectví ze schůzek a vyjednání s ním a dokonce i ze zasedání vlády, kde by se měl alespoň trochu držet na uzdě, v tomto ohledu hovoří naprosto jasnou řečí. Je to stále horší a horší. To samozřejmě komplikuje a někdy až znemožňuje jednání s opozicí a jejími zástupci, ale i s ostatními ministry, koaličním partnerem, hejtmany a s kýmkoli dalším.
Šrámy na duši
V situaci, kdy jsme na těchto jednáních doslova životně závislí a kdy na nich záleží to, jaká opatření a s jakou legitimitou a nakolik právně podložená budeme mít, bije do očí, že to celé hrozí přerůst v katastrofu, která nemá u nás obdoby, a těžko říct, jaké různé podoby bude mít a kde všude se nakonec projeví.
Nevíme, k čemu všemu to povede. Jestli u nás začne hromadně propukat občanská neposlušnost nebo v příštích volbách bude mít dvacet procent SPD Tomia Okamury, a nebo v uvozovkách jen ve společnosti převládne radikální rozchod se státem a naprostý odklon od všech jeho institucí, který sice na první pohled nemusí působit nijak hrozivě a dramaticky, ale jeho dlouhodobé důsledky mohou být velmi vážné a při první větší příležitosti na nás mohou dopadnout dost významně a praštit nás jako bumerang více než silně po hlavě.
Kromě toho, protože Andrej Babiš hraje o svoji nejen politickou budoucnost a vlastní přežití, vládu nad jeho osobou přebírají čistě dravčí instinkty a pudy šelmy, které jde jen a pouze o to, aby sama přežila. Tím se ale všechno jen dále zhoršuje, protože přibývá škod a obětí nejen v jejím bezprostředním okolí, ale v celé zemi, což si ovšem do nepříčetnosti vydrážděná šelma jen stěží uvědomuje.
Je to zkrátka začarovaný kruh, který přináší jenom další a další zbytečné ztráty na životech a šrámy na duši – na duši jednotlivců i společnosti jako takové, jak hluboké a krvácející ty rány budou a jak obtížně se budou hojit, se dozvíme až v následujících letech. Smutné a bolestivé je to ale už teď.
