Lidé v Moldavsku v neděli ve druhém a rozhodujícím kole volí hlavu státu. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová se utkává s bývalým generálním prokurátorem Alexandrem Stoianoglem ze Strany socialistů Moldavské republiky, která je označovaná za proruskou. Prezidentské volby zastiňují tvrzení o podvodech a zastrašování, informují tiskové agentury.
Průzkum výzkumné společnosti iData naznačuje těsné vítězství Sanduové. Podle jeho zjištění by jí k udržení funkce mohla pomoct velká moldavská diaspora. Prezident Moldavska, kde žije asi 2,5 milionu lidí, má řadu pravomocí v oblastech, jako je zahraniční politika a národní bezpečnost. Volí se na čtyři roky.
Sanduová v prvním kole zvítězila se ziskem více než 42 procent hlasů, Stoianoglo dostal zhruba 26 procent hlasů. To ale bylo více, než mu přisuzovaly předvolební průzkumy, takže výsledek dnešního hlasování je nejistý.
Volby zastiňují obvinění z rozsáhlého systému kupování hlasů a zastrašování voličů. Moldavské soudnictví se navíc ukázalo jako neschopné dostatečně chránit demokratický proces, píše agentura AP.
Moldavský premiér Dorin Recean v pátek uvedl, že lidé v celé zemi dostávají anonymní telefonické výhrůžky smrtí. „Takové zastrašování má jediný cíl: vyvolat paniku a strach,“ uvedl Recean v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích. „Ujišťuji vás, že státní instituce zajistí pořádek a ochrání občany,“ dodal.
Jednadvacetiletá studentka ekonomie Savlina Adasanová v Bukurešti řekla, že volila Sanduovou. Zmiňuje obavy z korupce a neinformovanost voličů o obou kandidátech.“Chceme pro naši zemi evropskou budoucnost,“ řekla agentuře AP. Dodala, že současná prezidentka podle ní nabízí mnoho příležitostí pro rozvoj země. „Pokud vyhraje druhý kandidát, pak to znamená, že se jako země vrátíme o deset kroků zpět,“ domnívá se mladá žena.
Lidé na vesnicích vidí situaci často jinak. „Můj názor je, že Maia Sanduová za poslední čtyři roky nic neudělala. Nesouhlasím s ní, ať už s ní, nebo bez ní, nepocítili bychom žádný rozdíl,“ řekl agentuře Reuters jeden z vesničanů, který si nepřál být jmenován. Jiní se domnívají, že rozhodujícím faktorem bude uplácení voličů. „Nezáleží na tom, jak lidé volí,“ řekl dvaasedmdesátiletý stavebník v důchodu Tudor Bejan. „Jde o to, kolik peněz se převede těm, kteří dostanou zaplaceno za to, že budou volit,“ dodal.
Moldavský docent mezinárodních vztahů na Oaklandské univerzitě řekl, že ať už bude výsledek druhého kola jakýkoli, geopolitické napětí se tím nezmenší. „Naopak očekávám, že geopolitická polarizace se kampaní před parlamentními volbami v roce 2025 ještě zesílí,“ uvedl.