NÁZOR / Tragédie, jakou ještě naše země nezažila, otřásla mou Alma Mater. Střílelo se v budově Filosofické fakulty UK, kam jsem za studií také chodil. To neštěstí mnou možná i proto hluboce otřáslo. Přesto mám potřebu už v týž den, kdy se na FF UK střílelo, napsat: Zbraně byly až druhotné. Pokud je třeba měnit zbrojní zákon, tak jen v jediné maličkosti.
Psychologický portrét vraha je neúprosně banální: mladý muž, který byl tichý, neměl žádné konflikty s úřady, výborně studoval, vyhýbal se komunikaci se spolužáky, neměl zjevnou psychiatrickou diagnózu a mimořádně jej zajímaly zbraně. Nebyl tedy jediný zákonný důvod, proč mu nevydat zbrojní průkaz. A mělo by to tak, s jednou drobnou úpravou, i zůstat. Protože mladých mužů s výše popsanými charakteristikami jsou statisíce a nelze je trestat za to, že jednomu z nich „hráblo“. Náš zbrojní zákon je i přes čtvrteční tragédii v pořádku.
Legální a nelegální
Především se pojďme podívat na legalitu ve střelbě zapojených zbraní útočníka. Policie sdělila, že střelec vlastnil několik legálně držených střelných zbraní. Zároveň ale policie nepotvrdila ani nevyloučila, zda ve střelbě byly zapojeny výhradně legálně držené zbraně. Je to v podstatě jedno. Jsme totiž jen pár desítek let od jugoslávských válek a kousek od našich východních hranic již skoro dva roky zuří největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se brání útoku Ruského impéria. Obě tyto skutečnosti znamenají ve věci střelných zbraní to, že se zde na černém trhu dají a dlouhá desetiletí budou dát opatřit. Informační svět nám dokonce přinesl jejich inzerci na telegramu.
Jedinec, který chce zabíjet, si tedy střelnou zbraň opatří bez větších problémů. A je-li v zemi k dispozici legální cesta, jak zbraň získat, alespoň určitá část potenciálních vrahů se zachytí v průběhu získávání zbrojního průkazu u praktického lékaře či psychiatra. Takže jsou identifikováni a v řadě případů i zaléčeni a vražd se nedopustí. To ale není ten nejdůležitější důvod, proč by střelné zbraně měly zůstat způsobilým občanům dostupné.
Sebeobrana jako kategorický imperativ
Nejzásadnější důvod pro legální dostupnost střelných zbraní je však sebeobrana – a tím důvodem zůstane, dokud svět nepohltí všeobjímající láska. Útočník má vždy výhodu, protože čas, místo i způsob útoku volí on. Obrana vždy musí být o stupeň silnější než útok, jinak útok nezastaví. Jiná obrana než střelná zbraň, která by zajistila účinnou obranu fyzicky slabšího člověka útoku člověka fyzicky silnějšího nebo ozbrojeného, neexistuje. Všechny ty pepřové spreje, svazky klíčů sevřené v pěsti či plynové pistole jsou jen falešnou psychoterapií, skutečného útočníka nezastaví. Obzvláště když má zbraň.
A obětí nemusí být jen člověk, který nese tržbu, patří k menšině nebo má na bundě odznak jiného fotbalového klubu než ta ožralá tlupa rowdies, kterou náhodou potká. Potenciální obětí sexuálního útoku je každá žena a kromě karatistek je skoro jisté, že útočník bude fyzicky silnější než ona. Proto upírat lidem právo držet střelnou zbraň k sebeobraně je upíráním části demokratických svobod. Je to důvod, kvůli kterému by žádná demokratická země neměla zakazovat držení a nošení krátkých palných zbraní k sebeobraně.
Pistole, ne pušky
V současnosti je sice zakázáno vlastnit vojenské zbraně, ale v „civilní“ verzi je legálně vlastnit můžete. Včetně původně automatických vojenských útočných pušek, které ovšem jsou už semiautomatické, samonabíjecí. A bez velkokapacitního zásobníku. Nestřílí dávkou jako ten vojenský originál, ale po jednom výstřelu. Na každý další výstřel musí střelec znovu zmáčknout spoušť. Stejně tak může občan vlastnit semiautomatický samopal v „civilní“ verzi, který po úpravě už nepálí sám, ale střelec musí pro každou další ránu znovu zmáčknout spoušť. Také bez velkokapacitního zásobníku, ale bez omezení s opěrkou – která z něj činí dlouhou zbraň.
Pro nemilovníky střelných zbraní – mezi samopalem a automatickou útočnou puškou je rozdíl v tom, že samopal je postaven na pistolové, puška na mnohem silnější puškové náboje, ale obě zbraně ve vojenské verzi střílejí v dávkách, automaticky. A jejich civilní verze může jednak „opět automatickými“ učinit šikovný zámečník, nebo si může střelec sehnat speciální doplněk z USA, který z takové zbraně také zase udělá automat. Dokonce i Trump tyto doplňky chtěl zakázat.
Stejně tak je možné legálně vlastnit „karabinové konverze“ na velké armádní pistole, třeba na oblíbenou značku Glock. Po uchycení pistole do konverze opět může střelec střílet jako s dlouhou zbraní. A protože je u nás stále módnější sportovní střelba z dlouhých zbraní, má jak vojenskou pušku v civilní verzi, tak civilní verzi samopalu mnohem víc lidí, než by člověk mimo střeleckou komunitu čekal. Nejde jen o zbraněmi posedlé hobbisty, kteří chtějí mít „opravdovou flintu“, ale i o lidi, které zajímá střelectví jako sport.
Přitom dlouhé zbraně nemají se sebeobranou vůbec nic společného. Ale jejich užití k vražednému běsnění je mnohem a mnohem účinnější, než když by střelec pálil z krátké zbraně – pistole nebo revolveru. Jak co se týče dostřelu (ze zábradlí kolem střechy filosofické fakulty jimi mířeně střílet na lidi dole na chodníku v podstatě moc nejde), tak co se týče počtu cílesměrně vypálených projektilů. Zatímco pistole základní účinné ráže 9 mm Luger (9/19) fakt kope, a to i ty nejergonomičtější modely, a je potřeba po každé (či každé druhé) ráně přeměřovat, dlouhá zbraň zapřená o rameno i s účinnější municí klade na přesnou střelbu mnohem menší nároky. A zásadně ji zrychluje. Neplatí to pro lovecké pušky s velmi omezenými zásobníky – ale na FF UK lovecké pušky nefigurovaly.
Pokud by tedy následkem tragédie na FF vznikla potřeba měnit zbrojní zákon, nějaký reálný dopad na opakování podobných tragédií by mělo omezení držení civilních verzí dlouhých vojenských zbraní. Asi nemá smysl je zakazovat – ale vlastník by je neměl doma. Uskladněny by byly na té střelnici, kam s nimi chodí sportovně střílet, aby je nemohl, až mu hrábne, zneužít k vraždění jako vrah z filosofické fakulty. Ani to mu samozřejmě nezabrání opatřit si dlouhou zbraň na černém trhu, v tom mu však nezabrání nic. Zakázat krátké zbraně pro sebeobranu by znamenalo, že až si ji na tom černém trhu nějaký další šílený vrah sežene a půjde vraždit, nebude mít nikdo možnost se mu postavit.