KOMENTÁŘ / Změna komunikačního stylu premiéra Petra Fialy v posledních týdnech je patrná. Už před časem sklidil posměch s Nutellou, a ani ne před měsícem zase narazil s výrokem o německých platech. Co se to s premiérem děje? Jaký smysl může mít sázka na „lidový“ styl komunikace s ohledem na strukturu voličů ODS a koalice SPOLU? Fanoušky populistických lhářů na svou stranu dostane těžko. To by se musel zcela zpronevěřit všemu, v co věří.
„Mzdy, jako mají lidé v Německu nebo v Rakousku, bychom si zasloužili. Potřebuji silnější a kontinuální mandát, abychom vytvořili prostor pro firmy, které budou prosperovat a budou moct dát lidem mzdy, jako mají v Bavorsku,“ nechal se před časem slyšet Petr Fiala v České televizi. A nebylo to jediný podobný výrok. Doposud spíše uměřený premiér, pyšnící se profesorským titulem v oboru politologie, se najednou snaží dokázat, že „umí odložit sako“.
Dokonce se rozhodl, přes důrazné varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), vstoupit i na sociální síť TikTok. Můžeme jen doufat, že za hamburger se nepřevlékne. Důvody, které ho k tomu vedou, si asi každý umí snadno domyslet. Volební vyhlídky koalice SPOLU sice nejsou úplně černé, ale pokud chce s partnery po volbách znovu sestavit vládní koalici, musí všichni (včetně Pirátů) pořádně přidat.
Mluvit s voliči populistů? A má to vůbec smysl?
Liberální a prodemokratické strany, nebo jinak současná vládní koalice, prý málo naslouchají zklamaným Čechům. Tato část společnosti pak proto volí skoro všechny populisty a lháře, kteří se namanou. To je poměrně častá výtka, která na adresu Petra Fialy a lidí kolem něj padá. Jenže zkusme si představit průměrného voliče Babišova ANO nebo SPD Tomia Okamury. Může vůbec liberální politik vyznávající hodnoty svobody, vlastní odpovědnosti a demokracie téhle skupině něco nabídnout? Domnívám se, že jen velmi těžko. Voliči populistů totiž chtějí slyšet jen jeden typ odpovědi: „Postaráme se, abyste se měli lépe!“ Chtějí dostat jednoduchá řešení na složité otázky, protože jen tak mají pocit, že „politik mluví jako oni“.
Známé pravidlo říká, že na každý problém existuje jedno jednoduché, snadno srozumitelné, bohužel obvykle chybné řešení. Přesně to nabízejí voličům populisté. Jádrem slibu je obvykle nabídka, že někdo zařídí, aby se bez vlastního přičinění „našilidi“ měli lépe. Že je to lež? To někteří jejich voliči možná tuší, ale je to přece tak lákavé. Hlavně, když populisté umějí vždy nabídnout někoho, kdo může za to, že se dobře nemají. Někdo jiný. Tenhle model úspěšně funguje snad od středověku, proto v pravidelných intervalech probíhaly pogromy na Židy, proto se na ně zaměřil Adolf Hitler, a proto současní populisté neopomenou připomenout migranty, Ukrajince nebo klidně i Romy. Hlavně, aby tu byl někdo, kdo pomůže nabídnout jednoduché řešení. „Zbavíme se migrantů a země bude zase oplývat mlékem a strdím,“ pokud budeme trochu parafrázovat.
A teď se pojďme vrátit k tomu mluvení se zklamanými. Může těmto požadavkům vyhovět liberální politik, aniž by klesl na úroveň populistů? Jen velmi těžko. Takoví voliči totiž nechtějí slyšet, že ke konsolidaci veřejných financí je třeba změnit strukturu mandatorních výdajů. Velké většině z nich jsou totiž veřejné finance zcela lhostejné. O tom, že existuje přímá vazba mezi výší důchodů a státním rozpočtem, nic netuší. Nebo přesněji, tušit nechtějí. Fialův výrok o německých platech do čtyř let se takovýmto odpovědím až nebezpečně blíží. I Fiala sám musí vědět, že je to nesmysl. Může vládní tým najednou nabízet jednoduché odpovědi, aby je voliči ANO pochopili? Nemůže, protože neexistují. Nebo může, ale riskuje, že odradí i ten zbytek voličů, kteří jsou ochotni je podporovat.
Kde je potřeba napnout síly
Snaha změnit komunikační styl rok před volbami je z politologického i komunikačního hlediska pochopitelná a běžně používaná. Taková změna ale musí být autentická. To v případě Petra Fialy tak úplně nefunguje. A je tu navíc ještě jeden problém, ve struktuře voličů obou táborů.
Podle výzkumu PAQ Research po volbách v roce 2021 bylo rozdělení poměrně zřetelné. Ve věkové skupině 18 až 54 let mělo SPOLU přibližně třetinu všech voličů. Koalice Pirátů a STAN jasně vyhrála ve věkové kategorii 18–34 a studentů. Velmi podobná data ukazuje i výzkum agentury STEM z března 2024. Ten obě složky původní vládní koalice rozděluje po stranách. Nicméně pokud sečteme voliče původních pěti vládních stran, ukazuje se, že oslovují 61 procent voličů ve věku 18 až 29 let a solidních 44 procent u voličů 30 až 44 let. Když k tomu přidáme ještě strukturu podle vzdělání, opět vidíme jednoznačné rozdělení – 63 procent vysokoškoláků by dalo hlas některé z pěti demokratických stran.
Struktura voličů ANO je pak zcela opačná, jsou jimi zejména důchodci a lidé s nejnižším vzděláním. PAQ Research udává 47 procent voličů z věkové kategorie 65+ a 32 procent u voličů 56 až 64. Výzkum STEM z března ukazuje, že nálady se příliš nemění. ANO přisuzuje 41 procent v kategorii 60+ a 34 procent mezi lidmi 45–59 let. ANO oslovuje také 46 procent lidí bez maturity (ODS jen 7 procent) a 30 procent lidí s maturitou (ODS 17 procent). Mimochodem, celkem 13 procent voličů bez maturity se přiklání k SPD a 7 procent ke KSČM.
Fiala potřebuje vzdělané, ne plochozemce
Liberální a liberálně konzervativní voliči naopak dávají přednost složitějším řešením problémů, která mohou vést k cíli, před planými sliby. Zejména ze strany starších voličů to často slýcháme jako podporu argumentu, že „mladí ničemu nerozumějí“. Ve skutečnosti je to ale úplně jinak. Dlouhodobě se ukazuje, že ochota vzdělanějších a mladších voličů volit ANO je nízká. Větší či menší zklamání z výsledků Fialovy vlády dají spíše najevo neúčastí u voleb. Volit populisty prostě nebudou.
Co se stane, když lídr demokratické části spektra začne vystupovat jako Andrej Babiš? S velkou pravděpodobností si fanoušky konspiračních teorií, ploché země či ruské kolaboranty nezíská. Nejspíše ani u voličů populistů nemá příliš velkou šanci. Animozity jsou zde příliš velké, a ruku na srdce, když se Fiala snaží, dostatečně „jednoduše“ lhát prostě neumí. V tom je Andrej Babiš nedostižný. Naopak pro vzdělané a mladší voliče bude působit nepochopitelně. Mnoho z nich dokonce svým vystupováním může odradit. Protože někoho, kdo nabízí lži a jednoduchá špatná řešení, prostě volit nechtějí, to by volili originál.
I proto není cestou snažit se získat zklamané či frustrované, nebo se jim komunikací snažit vyjít vstříc. Nejde to, s někým, kdo je schopen tvrdit věci jednoznačně vyvrácené, to nemá smysl. Šance pro demokracii a svobodu se ukrývá mezi mladými či mladšími a vzdělanými. Současná vláda musí napnout všechny síly, aby jich co nejvíc dostala k volbám. Pokud neuspěje, může si balit kufry. A možná hodně mladých Čechů, stejně jako mnozí Slováci, začne o balení kufrů uvažovat také.