Průběh Otázek Václava Moravce, kde se střetli předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a předseda ODS Petr Fiala, byl překvapivý. Oba se v mnohém se shodli. Zejména v tom, že Andrej Babiš má opravdu velký problém s chápáním parlamentní demokracie. Bylo to od místopředsedy vlády upřímné vyznání, nebo jen tradiční lidovecké taktizování?
ANO vytváří chaos
Pavel Bělobrádek má nepochybně pravdu, když tvrdí, že hnutí ANO se ani po dvou letech nenaučilo parlamentní násobilku. Jeho představy omezování opoziční práce, kam patří například rušení interpelací na členy vlády, jsou daleko za hranou běžného folkloru. Babišův výrok, že tradiční politické strany si budou muset zvyknout, že se nebude brát ve Sněmovně ohled na opozici, skutečně připomíná manýry Vůdce, který se dral k moci v předválečném Německu. Bělobrádek dokonce Babiše vyzval, aby opustil vládu, pokud se mu demokracie nelíbí.
Bělobrádek má pravdu i v tom, že v Poslanecké sněmovně nebyla nikdy situace tak hrozná, jako je dnes. Takový chaos v parlamentu znalci nepamatují. Na vině je především klub ANO, který se dosud nezorientoval v politice a zažité parlamentní procedury jej iritují. Nevypočitatelně ruší dojednané dohody, lidovci se často cítí obcházeni. Chaos však vytváří celá koalice, kluby ANO a ČSSD nezřídka hlasují proti sobě.
Bude Babiš rezignovat?
Předseda KDU-ČSL vynesl ze zákulisí zajímavou informaci. Andrej Babiš prý slíbil, že rezignuje, pokud nebude po sedmi měsících od nabytí účinnosti zákona bezproblémově fungovat systém elektronické evidence tržeb. Pokud vůbec bude schválen.
Nejenom lidovci mají důvodné obavy, že v takto šibeničním termínu nelze komplikovaný systém, který v této extrémní podobě existuje jen v dvakrát menším Chorvatsku, řádně vysoutěžit, připravit a odzkoušet. Což nelze vyloučit po zkušenostech s mnohem jednoduššími systémy, jako je centrální registr vozidel, který provázela řada výpadků. Lidovci tak dávají ruce pryč od případného excesu, který by se mohl projevit v horkém období krátce před krajskými volbami.
[ctete]8682[/ctete]
Vláda s uprchlíky zaspala
A konečně Bělobrádek přiznal, že vláda zaspala při řešení uprchlické krize. Jmenoval přitom ministry zahraničí a vnitra z ČSSD. Sám uznal chybu, ačkoli si to Bohuslav Sobotka ani Andrej Babiš, který teď klopotně nahání populistické body, zjevně nemyslí.
Ovšem už v únoru letošního roku Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které už tehdy vládu kromě odmítnutí povinných kvót vyzvalo, aby posílila humanitární pomoc z rozpočtu v uprchlických táborech v Jordánsku, Turecku a dalších zemích, kam masově prchají lidé ze Sýrie. Zároveň Sněmovna vyslovila podporu společnému postupu zemí EU k vyšší ochraně vnější hranice schengenského prostoru.
Mimo jiné tyto body obsahuje akční plán pro uprchlickou krizi, který chce KDU-ČSL předložit koaličním partnerům k projednání. Až teď? Tím jenom lidovci přiznávají, že vláda v této věci dosud nemá jasno a zůstává ve vleku dynamicky se vyvíjejících událostí. Nemá ani žádnou strategii, kterou by mohla předložit partnerům na evropské úrovni, kteří ji k tomu vyzývají.
V koalici ruka ruku myje
Pavlu Bělobrádkovi můžeme věřit, že s hnutím ANO a Andrejem Babišem ztrácí trpělivost, ale také nemusíme. Sociální demokracie a lidovci se občas probudí a vykreslí nestandardního koaličního partnera v nejčernějších barvách. Ve skutečnosti jej ale drží u moci a ruka ruku myje.
Babišův odpor k tradičním stranám a celému polistopadovému vývoji je ve skutečnosti projevem špatně skrývané nelibosti, že nemůže vládnout a rozhodovat o všem sám. Ostatně i za totality vládla jedna strana. Zbývající strany Národní fronty tvořily pouhou stafáž, parlament fungoval jen formálně. Média, bezpečnostní složky a soudy byly pod kontrolou. A jak se vládlo jednoduše.
Babiš k tomuto stylu vládnutí poněkud inklinuje. Tak, jak je zvyklý ve své firmě. Jedním ze základních odlišení demokracie od autoritářských režimů a její síla je ovšem paradoxně v její pestrosti a komplikovanosti. Andreji Babišovi se ji kumulací politické, ekonomické a mediální moci podařilo narušit velmi výrazně, ale zatím ne úplně. Může být ještě hůř, dříve nedotknutelné hranice se stále posunují. Jde jen o to, jestli mu to někdo umožní. Včetně Pavla Bělobrádka.
[ctete]27092[/ctete]
