S pozoruhodnou teorií přišly Babišovy Lidové noviny. Vyšetřování Čapího hnízda na evropské úrovni považují za součást boje mezi ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) Giovanni Kesslerem a šéfkou Výboru pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu Ingeborg Grässleovou. Veřejnost si od toho prý nemá příliš slibovat.
[ctete]52224[/ctete]
Babiš: Grässleová nemá ráda Českou republiku
Andrej Babiš dobře věděl, proč si kupuje celostátní tisk. Nejen kvůli ostřelování konkurentů v politice i byznysu, ale hodí se i v těžkých chvílích, kdy je nutné uvádět věci na pravou míru. Tedy podle přání majitele. To je i případ farmy Čapí hnízdo. Začíná usínat, a to je správná chvíle přispět s těmi správnými analýzami a interpretacemi, které podstatu kauzy ještě více rozmělní.
Munici poskytl samotný Babiš v památném projevu ve sněmovně, kde obhajoval Čapí hnízdo, ale spíše se pokusil vypustit kouřovou clonu se záměrem vytvořit ze sebe oběť, nikoli potenciálního strůjce dotačního podvodu.
Mezi šikem svých nepřátel, kteří mu škodí a nemají ho rádi, jmenoval europoslankyni Ingeborg Grässleovou, která s ním má dlouhodobé problémy a údajně „evidentně nemá ráda Českou republiku“. Podle ministra financí proto, že tam chodí čeští donašeči, kteří nosí anonymní lživé informace. „Mám proto pocit, že její přístup není korektní a má politický nádech,“ dodal.
Skutečností je, že Grässleová už dva roky kritizuje konflikt zájmů ministra financí. Netají se tím, že může ztížit spolupráci Evropské unie a České republiky. Krátce před Babišovým extempore ve sněmovně se nechala slyšet, že lituje, že střet zájmů v kauze Čapího hnízda nebyl řešen už dříve.
Garanti řádného využívání fondů nemohou čerpat dotace
Za nepřípustné pak šéfka výboru považuje, aby členové vlády, kteří jsou z hlediska své funkce garanty řádného využívání evropských fondů, měli z těchto fondů prospěch, a navíc mohli ovlivnit způsob jejich přidělování a využívání. Na tomto prohlášení není nic nelogického. Spíše je s podivem, že tento zjevný fakt nechává v klidu Babišovy koaliční partnery.
„Nemám proti němu vůbec nic, osobní útoky mě mrzí. A je naprostý omyl, že Českou republiku nemám ráda,“ reagovala Grässleová na Babišův výpad. V žádné jiné zemi prý v posledních letech nestrávila tolik dovolených, jako u nás. Je podle ní zbytečné hledat zástupné důvody, které by umožnily zamlžit podstatu věci.
„Jde o to, že z pohledu daňových poplatníků i výboru pro rozpočtovou kontrolu má země vážný problém,“ poznamenala s tím, že v České republice je situace nejzávažnější. „Proto chci, aby se tomu Evropská komise věnovala, a také mí kolegové by měli reagovat.“
„Pseudokauzička u OLAFu“
Babiš se v projevu obsáhle věnoval i dle jeho slov „pseudokauzičce u OLAFu“. Týkala se zjišťování detailů k vyšetřování kauzy Čapí hnízdo zaměstnankyní ministerstva financí, přičemž pokyn měl vydat Babišův náměstek Tomáš Vyhnánek. Šéf hnutí ANO jakékoli podezření z nezákonných postupů odmítl.
„Pevně věřím, že Úřad vlády se danou věcí bude zabývat a zcela nezávisle posoudí veškeré okolnosti nikoliv podle médií, kde jsou zcela účelově interpretovány dílčí okolnosti případu nebo uváděny zcela nepravdivé a vykonstruované závěry,“ vyslovil Babiš přesvědčení.
Jeho přání se naplnilo. Vládní prošetřovatel Jan Kněžínek nedávno oznámil, že k porušení zákona nedošlo, aniž by sdělil jakékoli podrobnosti. Mimochodem se jen odhalil absurdní model současné státní správy, kdy Sobotkův úředník prošetřuje podezření z nezákonných postupů Babišových úředníků. Jak to asi mohlo dopadnout?
Lidové noviny: Grässleová tlačí na šéfa OLAF
Sotva se zvířený prach po zjitřené medializaci Čapího hnízda usadil, zatroubily Lidové noviny do útoku. V článku „Na odchod šéfa OLAF tlačí žena, která hlídá Babiše“ (20. 4. 2016) poukázaly na údajný politický boj mezi generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům Giovanni Kesslerem a předsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleovou.
Grässleová prý měla velký podíl na tom, že Kessler přišel v polovině března o imunitu. Je podezřelý, že zmanipuloval vyšetřování někdejšího eurokomisaře Johna Dalliho a pomohl ho „odstřelit“ na objednávku Josého Manuela Barrosa, který v roce 2012 Evropské komisi předsedal. Komise požadavku bruselského prokurátora více než rok odolávala, ale teď Kesslera k vyšetřování vydala. Deník připomíná, že Grässleová „zároveň od počátku Babišovy ministerské kariéry bedlivě sleduje, jestli velkopodnikatel nezneužívá své politické funkce“.
V této souvislosti se Babišovy noviny pouštějí do fantaskních spekulací, že „v tomto zdvojeném zájmu spočívá jeden z důvodů, proč se OLAF pustil do vyšetřování dotace pro Čapí hnízdo“. Připouštějí sice, že jakkoli může být tato kauza důležitá pro Českou republiku, z pohledu toho, jakých případů se OLAF ujímá, představuje padesátimilionová dotace drobné.
Zároveň však dodávají: „Rozhodnutí, že OLAF prověří, jestli se Babišovo impérium Agrofert dopustilo etického prohřešku, nebo podvodu, je do velké míry politické. Kessler potřebuje, aby ho Grässleová přestala ostřelovat. Tím, že nasadí síly na Babiše, jehož střet zájmů europoslankyni nesmírně zajímá, může Kessler zchladit výzvy ke svému odchodu z čela evropské agentury.“ OLAF zkrátka potřebuje prokázat, že funguje dobře a nezávisle.
Podle této bizarní teorie budoucnost Evropského úřadu pro boj proti podvodům stojí na kauze, kterou Lidové noviny samy označily za „drobné“. Nikdo by netušil, že Babišovo Čapí hnízdo má takový nadnárodní přesah a může mávat evropskou politikou. Lidové noviny nám to osvětlily.
Přehnaná očekávání politiků a médií?
Zároveň ovšem varují před přehnaným optimismem. V dalším článku „Bezmocný úřad v čapí kauze“ (20. 4. 2016) upozorňují na to, že čeští politici i veřejnost mají sklon vkládat do závěrů OLAF velké očekávání, ale lehce se může stát, že budou zklamáni.
„Evropský úřad nemá vůči členským zemím žádné pravomoci. Pokud objeví trestněprávní, administrativní nebo správní provinění, může jen upozornit národní instituce a podělit se s nimi o svoje závěry. Jestli se pak něco opravdu stane, se velmi liší stát od státu,“ píše Babišův tisk, který označil OLAF za „bezzubý“.
Také upozorňuje na to, že vzhledem k obvyklým délkám projednávání kauz může OLAF vyřknout ortel až po sněmovních volbách. Tady je zjevně přání otcem myšlenky.
Skutečností je, že OLAF může dát podněty českému Nejvyššímu státnímu zastupitelství k trestnímu stíhání, což se v letech 2007 až 2014 stalo v osmi případech. Z toho byly zatím jen tři odloženy, ovšem zvláštní obezřetnost směrem k citlivé kauze Čapí hnízdo je opravdu na místě.
Ale hlavně platí, že si lze jen těžko představit, že by mohl člen vlády politicky přežít už jen podnět OLAFu kvůli možnému porušení zákona, nehledě na to, kdo je v jeho čele. I když u nás je dnes možné úplně všechno.
[ctete]54727/ctete]