Politolog a historik Stanislav Balík ve středu 25. 2. na komentářových stránkách Lidových novin zveřejnil mimořádně ostrý text, který rozebírá podstatu strany ANO Andreje Babiše.
Text je zajímavý ze dvou důvodů. Jednak samotným obsahem, který rozebírá podstatu útvaru ANO, což činí trefným a srozumitelným způsobem, jednak je pozoruhodné místo, kde článek vychází, protože Lidové noviny, stejně jako jejich vydavatel MAFRA, patří právě Andreji Babišovi. Co Stanislav Balík ve svém článku, říká?
„Ačkoli se ANO 2011 běžně samo označuje za hnutí a ačkoli toto slovo sympatizanti, novináři i političtí protivníci nekriticky přejímají, situace je komplikovanější. Z mnoha důvodů totiž o žádné hnutí nejde. Nevzniklo společenským tlakem zespoda. Nešlo o zpočátku nekoordinované společenské vzepětí, jemuž by se teprve časem někdo postavil do čela.“
Pak se věnuje nadcházejícímu sjezdu, o kterém skepticky říká, že nic nového nepřinese: „ANO nejenže není hnutím, nejde ani o klasickou politickou stranu – a vnímáme to nejenom v posledních týdnech, ale od začátku jeho existence. V normální straně by se totiž (s výjimkou výjimečných či krizových situací) nemohlo stát, že se ministrem stane politikou a veřejnou sférou nepolíbený manažer. Ve straně by nemohla být ministryně, jež je současně poslankyní, bez fatálních následků vyhozena z vlády vlastním předsedou tak nevkusným způsobem, jaký jsme viděli u končící ministryně spravedlnosti. Ve straně bychom pozorovali nemalé napětí, kdyby začalo být vidět nenaplňování volebních slibů, jako je to v současnosti třeba s nelepšícím se výběrem daní. Ve straně se nemění přední reprezentanti, tváře z předvolebního plakátu, z (ne)milosti jednoho člověka.“
Úspěchy nikde, ale nevadí to
A úspěchy se zatím nekonají a resorty ANO se nemají čím chlubit. Žádné dramatické zlepšení: Výběr daní, správa státního majetku, čerpání evropských dotací, obrana země, ochrana životního prostředí, stavba dálnic a dopravních koridorů. Politický výkon je tady všude přinejlepším průměrný. Kupodivu voličům a vlivným společenským elitám to je zatím jedno.
Nabízí se několik možností vysvětlení, co se děje. Tím prvním je samozřejmě to, co by mělo být normální. Tedy že někdo napsal v novinách, co si myslí. Máme u nás svobodu slova, takže by na tom nemělo být nic pozoruhodného.
Druhá možnost je, že to autor napsal s vědomím, že od majitele listu mohou přijít problémy a další publikování takového člověka se bude jevit na stránkách listu nežádoucí, protože pisatel zřejmě nepochopil, jak jsou rozdané karty.
Možná je to test svobody slova. V tom Babiš buď obstojí, nebo neobstojí (a dá najevo, že kromě svobody slova je taktéž pro svobodu pohybu a autorovi se dá najevo, ať se přesune se svými výtvory jinam, když je tak chytrý).
Nakonec se nabízí konspirační teorie, že si Babiš článek sám objednal, aby dokázal, že všechny řeči o vlivu mocného oligarchy na svobodu tisku jsou nesmysl. Aby bylo jasno, takovou konspirační teorii považuji za nesmysl. Takový smysl pro humor u některých lidí nepředpokládáme. Jak to je, ukáže budoucnost.
Jako za starých časů
Jisté je, že v něčem jako bychom se vrátili do 80. let. Tehdy také nastávaly situace, že když vyšel nějaký článek, lidé si mezi sebou říkali: „Už jste to četli?“ A zjišťovali jsme, že už se může psát tímto způsobem. Dnes je to podobné. Také se začíná říkat: „Už jste to četli?“ Jenom to vyznění je trochu jiné. Zjišťujeme, že se „ještě“ smí takto psát. Pětadvacet let po listopadu 89 to není nijak ohromující pokrok, spíš regres. Jedno přísloví říká, že ani pes se nevrací ke svým zvratkům. To jen lidé mají v dějinách tendenci se vracet ke špíně, kterou už kdysi opustili. Aspoň je o čem psát, pravda. Než to někdo zatrhne.
Babiš vrací úder
Andrej Babiš v následujícím vydání Lidových novin Balíkovi ostře odpověděl, že jeho komentář byl zbytečný a připomněl mu tónem, jako by se jednalo o velmi kompromitující informaci, že byl zvolen obecním zastupitelem na kandidátce ODS. Babiš trvá na tom, že hnutí ANO vzniklo odspodu jako spontánní protestní akce občanů, na niž on vstupem do politiku jen reagoval. Ze silně podrážděné Babišovy reakce je zřejmé, že majitel Lidových novin zařazení Balíkova textu považuje, mírně řečeno, za nemístné. Musíme si proto počkat, zda redakce pochopí, že kritika Andreje Babiše v LN je vlastně „zbytečná“.
