NÁZOR / Pokud jsme si mysleli, že po svém krachu ve sněmovních volbách sociální demokracie poděkuje komplet celé staré gardě a pokusí se ještě jednou zachránit s novými lidmi, bylo to skutečně naivní.
Zvláště pozoruhodný je nový vzestup Lubomíra Zaorálka. Ten začíná připomínat člena normalizačního komunistického politbyra, který najednou zjistil, že je třeba provádět přestavbu, glasnosť a nově myslet a dělat to má samozřejmě on. (Jen se občas něco utrousí, že i mladí by měli…) Teď je Zaorálek najednou lídrem SOCDEM do eurovoleb a vysvětluje, jak se má všechno dělat.
Jeho příspěvky na síti X jsou skutečně pozoruhodná snůška. Jen pár kousků na ukázku. „Vládě nevadí, že pošle lidi do důchodu v 70 a s almužnou. Jenže třetina Čechů nemá žádné úspory. Pokud jim nepomůže stát, co budou dělat?“
„Vládu nezajímají obyčejní lidé, hlavně že se mají dobře papaláši a vydělávají velké korporace. Musíme tohle šílenství zastavit a začít se zase starat o každého, bez ohledu na výši bankovního konta.“
„Stal se z nás klientelistický stát, který dbá jen na to, aby státní podniky dosahovaly vysokých zisků. Vláda absolutně nefunguje a nestará se o své občany.“
„Podle některých analýz zaplatí za Green Deal každá česká rodina až 500 000 Kč. Sociální demokracie chce tohle šílenství zastavit, s klimatickou změnou se dá bojovat i bez toho, že se bohatí ještě víc napakují!“
Pozoruhodná je Zaorálkova gestikulace, která se občas přibližuje stylu jistého říšského kancléře, který taky myslel na lidi.
Když si ty výroky stručně rozebereme postupně, musíme konstatovat, že sociální demokraté byli v hodně vládách a neudělali s důchodovou reformou nic. Jak má stát pomoci třetině občanů, aby měli úspory, je záhada. Spílání papalášům se bude líbit, jen by to neměl pronášet vzor papalášství. Zaorálkův boj s „klientelistickým státem“ budí úžas, to bychom od něj nečekali. A jaké státní podniky má na mysli? Nakonec se z něj ještě stává klimatolog, který ví, jak se má správně bojovat s klimatickou změnou.
Pozorujeme tu vliv babišizace a okamurizace strany, především mantru „vláda nedělá nic“. Tahle vláda by skutečně měla dost věcí dělat jinak, ale kromě mimořádné situace, do které spadla, jsou problémy naší země strukturální. V tom mají máslo na hlavě všechny vlády tak za dvě poslední desetiletí, takže hodit to na současnou koalici je směšné.
Ale je hezké, že pan Zaorálek chce myslet na lidi. Jen ať myslí. Na to ovšem nikdo nepotřebuje politickou funkci.