Tématem summitu Evropské unie byl dnes mimo jiné plán finanční podpory Ukrajiny v příštím roce, který by vyčlenil na okamžité potřeby ukrajinského státu 18 miliard eur (přes 440 miliard Kč). Po ukončení vrcholné schůzky to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž už přípravu schématu dostali na starost unijní ministři financí. Lídři v závěrech summitu vyzvali komisi i ministry, aby na tomto „více strukturálním řešení“ pracovali.
„Pro Ukrajinu je velmi důležité mít předvídatelné, stabilní příjmy,“ řekla šéfka unijní exekutivy na tiskové konferenci. „Diskuse byla o přibližně půldruhé miliardě eur měsíčně financovaných Evropskou unií. Takže to by znamenalo celkovou částku 18 miliard pro příští rok,“ dodala v souvislosti s páteční debatou prezidentů a premiérů členských zemí.
Podle von der Leyenové dává Kyjev najevo, že každý měsíc potřebuje na podporu financování základních funkcí státu tři až čtyři miliardy eur. Tuto mezeru v ukrajinském hospodaření by měly společně pokrýt Evropská unie, Spojené státy a finanční instituce, míní předsedkyně Evropské komise.
„Pověřili jsme ministry financí, aby vypracovali příslušný mechanismus, ale bylo důležité také dát Ukrajině tento signál, že velmi dobře víme, jak důležitý pro ni tento spolehlivý tok příjmů je,“ uvedla.
Evropská unie zatím takzvanou makrofinanční pomoc Ukrajině neposkytuje pravidelným způsobem. Po invazi ruských vojsk nejdříve poskytla půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, následně se dohodla na devítimiliardovém balíku, z něhož zatím uvolnila šest miliard, rovněž v podobě úvěrů.
Summit nyní Evropskou komisi vyzval, aby prezentovala „více strukturální řešení pro poskytování podpory Ukrajině“, a Radě Evropské unie zadal, aby se tématem také zabývala. Unijní činitel, který s novináři hovořil pod podmínkou zachování anonymity, tento týden na dotaz ČTK uvedl, že na potřebě systematičtější podpory Kyjeva panuje v Evropské unii shoda. Kromě celkové výše podpory se musí unie dohodnout také na tom, jak velkou část z ní bude chtít od Kyjeva splatit.
Unijní summit se dotkl také dalších aspektů války Ruska proti Ukrajině, například íránské podpory agresora, kterou Západ v posledních dnech pozoruje. Evropská rada tuto podporu v závěrech odsoudila a přivítala nové sankce proti několika íránským jednotlivcům a entitám. Ty se podle Fialy i díky českému předsednictví v Radě Evropské unie podařilo schválit „skutečně v rekordním čase“.
Co se týče sankcí proti Rusku, zdůraznili lídři sedmadvacítky důležitost „efektivního uplatňování“ těch existujících, ovšem vyjádřili i připravenost sankční režim dál posilovat, a to také v případě Běloruska. O návrzích nových protiruských sankcí se ale nemluvilo, řekl novinářům Fiala.