Herec divadla Sklep, designér a především architekt David Vávra slaví letos šedesátiny. Za svou tvorbou na poli architektury se ohlíží formou výstavy Běžet s domy v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, a to až do 30. dubna 2017.

David Vávra není jen známý herec a popularizátor architektury (cyklus Šumná města a Šumné stopy s Radovanem Lipusem), ale je především architektem. Letošní jubileum se stalo důvodem k ohlédnutí za jeho architektonickou a výtvarnou tvorbou – výstava představující autorský design se koná paralelně v břevnovské Galerii Kuzebauch. „Šedesátka je ale čas určité horské prémie, kdy je třeba zastavit, slézt z kola a podívat se do údolí. Také tak činím a třídím práce na různé výstavy. Za pět dní jsme natočili dokument, k utřídění materiálů paradoxně přispěl i prasklý roháček o dvě patra výš nad mým ateliérem. Voda vyplavila několik desetiletí zapomenutých skic, kreseb a projektů. Ve spadané omítce se válely kusy potrhaného papíru, s nímž připlouvaly již ztracené úkoly, situace a lidská střetnutí. Tato potopa přispěla k chuti najít stopy minulosti a vystavit je, “ říká David Vávra.

Kromě několika vybraných staveb, které jsou v pražské Galerii Jaroslava Fragnera prezentovány i formou modelů, je zde k vidění průřez nejen Vávrovou realizovanou tvorbou, ale také plány, které zatím nebyly uskutečněny. „Když jsem viděl tatínka za rýsovacím stolem, prohlásil jsem, že bych chtěl být také architektem. V devíti jsem tlustými fixami, které podmanivě voněly, kreslil hotely, kavárny, vlaky, řeky, ba i Vinetúa. Pak mne začali vychovávat učitelé výtvarné výchovy a nalézal jsem nedostižné vzory v historii světového umění. Asi ve třiceti jsem pocítil touhu navrátit se do tvůrčí volnosti čtyř let a po zbylých třicet let se o to pokouším. Je to mnohdy závod, přespolák, úprk s překážkami, triatlon, maraton, zkrátka běžet s domy,“ vysvětluje název výstavy architekt.

Zajímavou vzpomínkou jsou projekty/koláže skupiny D.N.A. (Dílna nejmodernější architektury), jež byly připraveny pro výstavy Urbanita v druhé polovině 80. let v Galerii Jaroslava Fragnera. Naopak mezi významné stavby z posledních let patří konverze továrny Vertex na Městskou knihovnu v Hradci Králové, vila v Jevanech, Galerie 4 v Chebu nebo rekonstrukce Městského divadla Kladno. To vše je představeno spolu s dalšími realizacemi Ateliéru Davida Vávry – se Švandovým divadlem na Smíchově a divadlem Dobeška, domovskou scénou divadla Sklep, dále také scénografické návrhy divadelních her.

Pokud jste dosud vnímali Davida Vávru spíše jako herce, zřejmě vás množství jeho realizací překvapí. A možná, že ani netušíte, že za svou architektonickou tvorbu získal také několik ocenění. V roce 1997 obdržel s Františkem Skálou Zvláštní cenu Interiér roku za restauraci Akropolis, v roce 2004 Grand Prix České architektury v kategorii Výtvarné dílo v architektuře za osazení sochy Franze Kafky na Starém Městě v Praze a v roce 2008 byl nominován na cenu Klubu za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí za Lávku s vyhlídkovou věží v Chebu.

„K navrhování přistupuje David Vávra nejen jako architekt, ale i jako designer. V interiérech se často objevují reliéfy podle jeho návrhů z tzv. fusingového skla nebo perspexové artefakty doplňující interiér, nezřídka jako barevná osvětlovací tělesa na způsob vitráží. Světlo, syté základní trojice barev nebo lomené, kubismem ovlivněné tvary patří mezi hlavní znaky, které se propisují do Vávrových malých realizací i velkých staveb, drobných kaplí či konverze staré továrny na knihovnu, “ charakterizuje Vávrovu tvorbu hlavní kurátorka Klára Pučerová.

 

 

 

 

 

 

 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner