Před několika lety přední britský kosmolog Stephen Hawking zaplnil novinové titulky varováním před nebezpečím ze strany mimozemských civilizací. Soudí totiž, že první kontakt s inteligentními mimozemšťany by pravděpodobně neskončil žádnou idylou. „Pokud nás mimozemšťané navštíví, výsledek by byl takový, jako když Columbus přistál v Americe, což se pro obyvatele Ameriky nevyvíjelo dobře.“

V souvislosti s vědou se objevuje celá řada nových strašidel, které plní podobou funkci, jako měly kdysi mytologické nestvůry. K těm novým patří teď i umělá inteligence (AI), která budí obavy svou samostatností a schopnostmi, což může znamenat změny  průmyslu, armádě, medicíně a dalších oblastech. Samostatnost a schopnosti budí ale vždycky trochu podezření, jak to skončí a žárlit se dá nejen na lidi, ale také na stroje.

Jak si všiml na svém blogu už v roce 2014 autor Mike McRae, někdy se do negativních hlasů zapojí i odborníci, ovšem z jiných oblastí.

Zmiňuje obavy z mimozemšťanů a připomíná, že jako by to nebylo dost, profesor Hawking tvrdí, že vynález umělé inteligence (AI) by mohl urychlit konec lidstva. Důvodem je, že se bude vyvíjet rostoucím tempem, zatímco lidé jsou omezeni pomalou biologickou evolucí. Nemohli by s umělou inteligencí soutěžit a byli by jí nahrazeni.

Je snadné odmítnout slavný autorský pesimismus jako neškodnou spekulaci respektovaného intelektuála, nebo, pro ty, kteří mají sklon přijímat jeho názory, se vyděsit. Vzhledem k problémům spojeným se zapojením veřejnosti do vědy mohou sci-fi myšlenky světově proslulého vědce být problematické.

Co je ale umělá inteligence? Některými lidmi byla definována jako nárůst schopnosti. S její pomocí by bylo možné překonat rychlostní limity biologie a inovace by se mohly urychlit. Umělá mysl by mohla najít způsoby, jak sama sebe vylepšit rychleji, než by toho byl schopen náš mozek. Tento nový věk exponenciálního pokroku matematik John von Neumann v polovině 20. století nazval „singularita“ a od té doby byl popularizován spisovateli jako Vernor Vinge a futuristy, jako je Ray Kurzweil.

AI znamenala pro mnohé vědce ale něco méně ambiciózního. Při debatě odborníků na australské státní univerzitě se ukázalo, že umělá inteligence nemá žádné zastřešující paradigma. Jedná se o kombinaci pojmů, které pokrývají vše od modelování způsobů, jakým nervové systémy zpracovávají informace až po vytváření programů, které by napodobovaly lidské chování.

Navíc se zdá, že mezi „syntetickou agenturou“ výbuchu singularity a „umělou inteligencí“, kterou zkoumají vědci v oblasti výpočetní techniky, existuje propast. První přístup předpokládá, že kvazi náhodná, chaotická vlastnost sebevědomí se spontánně vynoří ze správného mixu kombinací vytvářených programem. Ten druhý přístup by v nejlepším případě vedl k vytvoření jakési nápodoby lidstva, která by nebylo odlišitelné od většiny vzájemně propojených lidí, ale ohledně programování by byla v zásadě deterministické. To první je poněkud mystické a poněkud dualistické po způsobu René Descartesa. To druhé spočívá v tvrdé realitě studia neurologie, sociologie a psychologie, aby pak nuly a jedničky mohly vytvářet nové věci.

Idea Stephena Hawkinga ohledně vzniku umělé inteligence ukazuje něco spíše podobného mystickému probuzení než nějaký produkt počítačového modelu. Předpokládá se, že tato entita by získala své směřování a hodnoty ne na základě nějaké sekvence kódů, nýbrž z nějaké nedefinované, téměř metafyzické sféry.

Považovat mysl za jakéhosi homunkula, který řídí stroj našeho těla nám slouží v každodenním životě, kde jsou těžké otázky vědomí irelevantní. Uvažovat o těchto různých přístupech ale znamená uvažovat o tom, co je v našich myslích určováno neurony a spoji a co – pokud vůbec – je výsledkem nemateriálního záměru skutečně svobodné vůle.

Mohla by nějaká entita založená na programu hodnotit svou vlastní existenci a vývoj na úkor lidstva? Samozřejmě, pokud bude možné vytvořit takovou mysl, mohlo by být také možné ji navrhnout tak, aby upřednostňovala akce škodlivé lidstvu. To se však velmi liší od spontánního vzniku zlé vůle.

Mike McRae uzavírá, že – stejně jako mnoho jiných vědců – jsou i lidé, kteří studují umělou inteligenci, nuceni ospravedlňovat svůj výzkum veřejnosti, ať už se jedná o financování nebo o přijetí platnosti svých zjištění. Málokdo z nich je slavný jako Stephen Hawking a mnoho z nich pak musí čelit různým laickým klišé založeným na sledování Terminátora a Matrixu. Hawking by měl více zvažovat dopady divokých spekulací. Stává se, že někdo, kdo je odborníkem v jedné oblasti, se pak vyslovuje k dalším věcem a to může mít různý dopad. V něčem by měli vědci z různých oblastí pracovat společně.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner