Jevgenij Prigožin FOTO: ČTK / AP
FOTO: ČTK / AP
Smrt vůdce žoldnéřů Jevgenije Prigožina při leteckém neštěstí byla následkem rozkazu, který vydal šéf Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev, blízký spojenec Vladimira Putina a bývalý špion, napsal v pátek list The Wall Street Journal. Moskva to odmítá komentovat.
Americký list se odvolává na západní zpravodajské agentury a důstojníka ruské rozvědky. Kreml jakýkoli podíl ruského vedení popírá a naznačuje, že se letadlo zřítilo po výbuchu ručního granátu na palubě.
Podle verze WSJ Patrušev varoval Putina před Prigožinem, protože bývalý trestanec, majitel četných společností a také soukromé armády Wagnerova skupina se stále otevřeněji vyjadřoval proti ruskému vojenskému vedení a jeho postupu ve válce na Ukrajině. Putin však považoval za důležité, že wagnerovci jsou na bojišti úspěšní, a problém si uvědomil, až když mu Prigožin zavolal, aby si stěžoval na nedostatek zásob, řekl deníku The Wall Street Journal bývalý pracovník ruské rozvědky. Prigožin také zpochybňoval oficiální verze o tom, proč byla Ukrajina napadena.
Patrušev byl údajně telefonátu přítomen a využil ho k ospravedlnění odsunutí Prigožina na vedlejší kolej. Prigožin byl rozzuřen snahami začlenit jeho skupinu do struktur ruského ministerstva obrany a vyhlásil vzpouru proti ministru obrany Sergeji Šojguovi a šéfovi armády Valeriji Gerasimovovi. V rámci jeho „pochodu spravedlnosti“ z 23. na 24. června obsadily jednotky wagnerovců město Rostov na Donu a převzaly kontrolu nad velitelstvím Jižního vojenského okruhu Ruska.
Patrušev mezitím s Putinem ve vile daleko od Moskvy hledal prostředníky, kteří by zastavili postup wagnerovců směrem k hlavnímu městu, a tuto roli na sebe vzal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Prigožin pak skutečně tažení na Moskvu zastavil.
V měsících následujících po vzpouře Prigožin nadále cestoval do Afriky, kde jsou jeho jednotky a měl tam své obchodní zájmy, a vyskytoval se i v Rusku. „Je vidět, jaký byl Putinův plán – nechat mrtvého muže chodit, aby mohli dál zjišťovat, co se stalo,“ řekl listu The Wall Street Journal Rolf Mowatt-Larsson, bývalý šéf CIA v Moskvě.
Západní zpravodajské agentury podle WSJ tvrdí, že Patrušev začal plán na likvidaci Prigožina připravovat v srpnu a Putin proti tomu neměl námitky.
Když Prigožin čekal 23. srpna na moskevském letišti na dokončení bezpečnostní kontroly letadla, byla podle zpravodajských služeb pod křídlo letadla umístěna malá bomba. Stroj se pak zřítil poblíž obce Kuženkino v Tverské oblasti.
„V tělech osob, které zahynuly při havárii letadla, byly nalezeny úlomky ručních granátů. K vnějšímu nárazu do letadla nedošlo – to je zjištěný fakt. Krev bohužel nebyla testována na přítomnost alkoholu nebo drog, i když víme, že po známých událostech v kanceláři společnosti v Petrohradě FSB našla nejen 10 miliard v hotovosti, ale také 5 kilogramů kokainu,“ tvrdil Vladimir Putin na Valdajském fóru.
Investigativní kanál VČK-OGPU na sociální síti Telegram tvrdí, že vyšetřování havárie letadla šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se potáhne zřejmě celé roky. Okolnosti vyšetřování jsou ale podivné. V podstatě se zdá, že se zjišťováním příčin katastrofy nikdo nespěchá.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek označil zprávu WSJ za „pulp fiction“. „Tento materiál jsme viděli, ale neradi bychom ho komentovali. Je nepravděpodobné, že by se takové materiály daly komentovat,“ řekl.
