Limity na výdaje politických kampaní neudělají politickou soutěž férovější. Zvláště, když se soutěže účastní Andrej Babiš, na kterého se žádná pravidla nevztahují. Vzhledem k vlastnictví velkých médií totiž kupříkladu posílá do zápasu vlastní placené rozhodčí. Limity, které musejí ostatní strany dodržovat, bude samozřejmě násobně překračovat.

Zlimitovaly tedy akorát sami sebe. Babiš pojede svou kampaň ve značkách ANO a už i ohlásil,  že jeho tým mimořádně dobře placených poradců přes mediální marketing nebude započítávat do výdajů kampaně. Přitom jsou pro jeho kampaň klíčoví. Prodává produkt podobně jako prací prášek a na to potřebujete reklamku. Není to souboj programů či ideí.

Dále může na rozdíl od jiných politiků využívat svou propagaci prostřednictvím Agrofertu. Před minulými volbami sám sebe obsadil do kampaně na Vodňanské rychlé rostlé kuře. Může tvrdit, že to je přece kampaň Agrofertu, a ne ANO. Jenže ANO, Agrofert a dále rovná se Andrej Babiš. Výdaje tak může řádově překračovat nad zákonem stanovený limit.

A v neposlední řadě vlastní Andrej Babiš noviny, které mu můžou zajistit pozitivní kampaň a také negativní vůči jeho protivníkům. Což víme, že dělá a dělat bude, a máme to i potvrzené z nahrávek. Jak se toto započítá do limitů na kampaň? Jenom tímto přece překračuje jakékoliv limity, a to násobně. Neexistuje žádná možnost, že by si jiná politická strana mohla pořídit noviny za skoro čtyři miliardy, jako to udělal tento oligarcha. To mu do těch limitů asi těžko započítají. Politické strany si tak upletli bič maximálně sami na sebe. I kdyby nakrásně úřad pro dohled nad financováním politických stran dal Babišovi nějakou pokutu, tak to s úsměvem zamázne bez většího problému. Peníze z dotací se přece pohybují v jiných řádech.