KOMENTÁŘ / Mocně propagovaná akce Jindřicha Rajchla skončila z hlediska deklarovaných cílů fiaskem. Avizoval účast stovek tisíc lidí a zablokování vládních budov. To se nestalo, podobně jako řada jeho jiných předpovědí. Narazil na limity vlastního velikášství a virtuální reality své sociální bubliny.

Ambiciózní předseda strany PRO, jenž se tváří jako pravičák, si vetknul do štítu tradiční marxistické téma boje proti bídě. Tím se neliší od radikálně levicových organizátorů mohutných protestů ve Francii proti důchodové formě prezidenta Emmanuela Macrona.

Rajchlova brzda

Rajchl na své první březnové demonstraci ohlásil, že pokud vláda nepřijme jeho požadavky a neodstoupí, přejde jeho další akce v blokádu vládních budov do té doby, dokud Fialův kabinet nepodá demisi.

Dále čtěte

Mučednictví docenta Ševčíka aneb Jak se stát „disidentem“ v dobách totality

Rušno kolem docenta Miroslava Ševčíka neustává. Vysoká škola ekonomická řeší jeho excesy, přičemž potyčky s policií před Národním muzeem jsou…

Nakonec svoje slova brzdil. Stylizoval se do role mírumilovných hippies a pokus o násilné obsazení budov, jež by jistě vedlo ke konfliktu s policií, zaměnil za vytvoření několikadenního lidského řetězu kolem úřadu vlády.

Na Václavské náměstí dorazilo méně lidí než posledně. Nikdo se nic nového nedozvěděl, mítink provázely technické problémy, ukrajinská vlajka vydržela na Národním muzeu i tentokrát a ani děkan Miroslav Ševčík nešel náhodou kolem, aby se porval s policisty. Zkrátka nuda, žádný vzruch.

Dokonce selhal i náhradní plán. Po organizačním chaosu řetěz nevznikl a před Strakovou akademií přenocovalo jen několik desítek skalních Rajchlových přívrženců. Původní revoluční plán na okupaci vládních budov zcela vyšuměl.

O čem to svědčí? Rajchl paradoxně v době, kdy mu seriózní agentura naměřila tři procenta preferencí, narazil na svůj strop. V téže době vzbuzuje u části mediální scény jistý respekt.

Mluví chytře?

Nejdále zašel portál iDNES.cz v reportáži z Rajchlova výjezdu s názvem „Sdílí propagandu a mluví chytře. Rajchl čeká na demonstraci 300 tisíc lidí“. Samotný titulek je oxymóron, pokud nebyl míněn jako ironie.

Hned první věta článku „Jindřich Rajchl oznámil, že v neděli očekává na Václavském náměstí 300 tisíc lidí“, se příliš neslučuje s rozumem, zvláště pokud historické pražské náměstí pojme maximálně třetinu předpokládaného počtu demonstrantů. Nakonec jich přišlo zhruba desetkrát méně.

Adorační text Babišova portálu, který má logiku jedině jako návnada pro potenciálního koaličního partnera ANO, popisuje v příznivém světle Rajchlův výjezd na setkání s několika desítkami příznivců v Dačicích. Doprovázel ho první místopředseda PRO Tomáš Nielsen, jenž v polovině devadesátých let na Václaváku jako předseda pražských mladých komunistů hřímal za svržení kapitalismu.

Řešilo se úplně vše. Zastropování cen energií, cvičení lékařů v případě mobilizace, rušení poboček České pošty nebo finančních úřadů, covid, válka na Ukrajině, pád dolaru (zřejmě i za ten může Fialova vláda), valorizace důchodů, změna sazby DPH atd. atd.

Odbornost strany PRO

Portál iDNES.cz vyzdvihuje, že pojítkem agitace dvou nejvyšších představitelů strany PRO (Právo Respekt Odbornost) je jejich nabízená kompetence napravit veškeré zlo napáchané současnou vládou. Jak se do této doby projevovala?

Dále čtěte

Od Nielsena k třídní nenávisti odboráře Dufka. Distancoval se od něj i Středula

Mezi nejvýraznějšími řečníky na Rajchlově demonstraci byl odborový předák Bohumír Dufek. V minulosti na sebe upozornil četnými kontroverzními výroky. Od…

Jindřich Rajchl loni v září avizoval, že vláda padne v listopadu, dojde plyn, zkolabuje česká ekonomika a ceny pohonných hmot letos na jaře vystoupají na 150 korun. Zcela vážně prohlašuje, že komunistický režim byl demokratičtější než současný.

Rajchlovi odborníci a přední propagátoři přímých dodávek plynu z Ruska Ivan Noveský a Vladimír Štěpán, kteří za PRO neúspěšně kandidovali v loňských senátních volbách, před rokem šířili apokalyptické scénáře, pokud se odstřihneme od ruského plynu. Nezaměstnanost podle nich překoná rekordy, nebude co jíst. Přežijí jen vyvolení. Zkapalněný plyn coby náhrada se k nám dostane nejdřív za pět let, a to pouze jako luxusní zboží.

„Pokud Rusko zastaví dodávky plynu, klesne HDP Německa o 12,7 procenta, České republiky o více než 20 procent,“ prognózoval tehdy Štěpán. Šířili fámy, že na podzim zkrachuje třicet procent českého průmyslu. Tolik k „odbornosti“ strany PRO.

To však pro Rajchlovy přívržence není podstatné. Jim stačí opakovaný slogan Pryč s vládou, vše ostatní je podružné. Rajchl je schopný manipulátor a chce kout železo, dokud je žhavé. Jenže nyní zřejmě narazil na své limity. Co nabídne dál?

Zatím jen kopíruje svého zkrachovalého předchůdce Ladislava Vrabela, který žádal příznivce o peníze a organizoval petici. Tato euforie nemusí trvat dlouho. Jeho sympatizanti dříve či později prokouknou, že jen megalomansky fabuluje a ustupuje z radikálních pozic.

Rajchl pochopil, že Trikolora, jíž byl donedávna členem, je pod vedením Zuzany Majerové a Petra Štěpánka mrtvý projekt. Sám v ní viděl extremisty, oddělil se a zkouší politickou kariéru na vlastní triko. Jenže má to svá úskalí.

Tři procenta pro PRO?

Tzv. „vlastenecká scéna“ je rozdrobená, její představitelé jsou rozhádaní a programy se překrývají. Potenciál patnácti až dvaceti procent radikálních voličů, který dříve ohlašovala Trikolora a na který má nyní zálusk strana PRO, je virtuální realitou. Zahrnuje i voliče SPD a části ANO, které má opačný zájem – vyluxovat hlasy všech neparlamentních nespokojenců. Nálady těchto radikálů se silným protiukrajinským akcentem jsou vrtkavé.

Dále čtěte

Mesiáš Vrabel skončil, střídá ho vůdce Rajchl. Babiš a Okamura by měli zpozornět

Václavské náměstí zažilo další demonstraci. Svolavatelem byl předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl, pokračující ve stopách proruského aktivisty Ladislava Vrabela. Organizátoři…

S Babišem ani Macronem nehnuly mnohem větší demonstrace, a pokud žijeme v demokracii, rozhoduje se o vládě ve svobodných volbách. Rajchlovi proto nakonec nezbude nic jiného než otestovat svoji reálnou sílu ve volebním klání. Bude mít hned trojí příležitost už příští rok, kdy se konají volby do Evropského parlamentu, krajů a senátu.

Teprve tam se ukáže, zda má našlápnuto do sněmovny o rok později, nebo skončí jako jeho předchůdci Zuzana Majerová, Lubomír Volný, jehož zlikvidovala mistryně neúspěšných projektů Jana Bobošíková, nebo proruský aktivista Ladislav Vrabel, který se o formování politického proudu ani nepokusil.

Je to mnohem náročnější a nákladnější práce než kultovně kázat své názorové bublině na sociálních sítích nebo vykřikovat hesla na ulici. Pokud strana PRO vydrží do voleb a získá tři procenta hlasů, jež ubere SPD, Trikoloře, KSČM nebo částečně ANO, bude to pro ni úspěch. Sázet se na to ale nedá.