Severoatlantická aliance intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k očekávané přihlášce ke vstupu Finska a Švédska. V neděli 15. května to po skončení dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neuvedl, řekl ale, že problém pomáhají překonat zejména Spojené státy.

„Je potřeba si věci vyříkat. Turecká strana vznesla určité obavy a dnes ráno ale zaznělo, že probíhala i noční jednání a že je intenzivní snaha najít pozitivní řešení,“ řekl Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neupřesnil. „Ponechal bych to na jednání Turecka, Švédska a Finska, případně dalších hráčů, kteří se do toho vkládají, jako jsou samozřejmě Spojené státy,“ odpověděl na dotaz ČTK. Uvedl také, že neví o žádné další členské zemi, která by vůči švédské a finské cestě do NATO měla nějaké výhrady.

Dále čtěte

Na jedné straně je zločinec, na druhé oběť. Vztah mezi nimi nelze relativizovat

Týdeník FORUM se v aktuálním vydání věnuje nemorálnímu textu kardinála Dominika Duky. Ten vyjádřil jistou míru…

Turecko tvrdí, že obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Turecko podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga ujistilo, že nechce zablokovat vstup Finska a Švédska. To prohlásil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu, podle kterého ale Ankara požaduje od obou severských států bezpečnostní záruky.

Dalšími tématy víkendového neformálního jednání NATO byly příprava červnového summitu Aliance v Madridu a ruská invaze na Ukrajinu včetně posílení ochrany východních členů Aliance.

Podle Lipavského bude Česko zastávat v otázce posílení východního křídla Aliance dvojí roli. „Budeme logistickým uzlem. Když se podíváte na mapu, vedou přes nás významné logistické trasy,“ řekl. Druhá česká role bude přímé zapojení do ochrany východních členů, a to nejen v rámci stávajících misí v Pobaltí, ale nově také třeba na Slovensku. „Kde už také začínáme působit,“ dodal.

Alianční ministři zahraničí podle Lipavského hovořili i o tom, že je nezbytné posílit s Ukrajinou vojenskou spolupráci. „Opakovaně z více stran zaznělo, že je naprosto zásadní, aby začaly vyzbrojovací projekty s Ukrajinou, aby se Ukrajina cvičila na moderní zbraně a abychom se připravili na konflikt, který bude trvat delší dobu,“ řekl.