Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to v pondělí uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. S podobnou informací přišla s odvoláním na vlastní zdroje také agentura Reuters. Americký server Axios napsal, že „zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci“. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
„Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl českým novinářům Lipavský.
Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. „Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu,“ řekl Lipavský. „Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho,“ dodal ministr.
Telefonát kritizovala i ukrajinská diplomacie, která uvedla, že podobné kroky ničím nepřispívají ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. Příznivěji reagoval polský premiér Donald Tusk, tedy lídr jedné ze zemí, které Ukrajině ve válce s Ruskem poskytují největší podporu. Scholz mu po svém rozhovoru s Putinem volal a polský premiér ocenil, že kancléř ruskému prezidentovi zdůraznil, že není možné jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.
Ministři zahraničí zemí EU se budou v pondělí odpoledne v Bruselu zabývat i návrhem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella pozastavit politický dialog s Izraelem. Má jít podle něj o reakci na porušování mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy, kterého se židovský stát dopouští. Podle zdrojů ČTK ale s tímto krokem nesouhlasí nejméně osm zemí EU, včetně Česka, a očekává se proto bouřlivá debata.
„My jsme během našeho předsednictví (v Radě EU) dlouho usilovali o to, aby byla svolána Asociační rada s Izraelem, to se i na úrovni vysokého představitele tehdy nesetkalo s velkým nadšením. Nyní po dvou letech přišel Josep Borrell s myšlenkou, že má být Rada svolána, ale nebyl schopen pro ni zajistit mandát, a teď chce zastavit politický dialog a já si kladu otázku, čeho chce dosáhnout,“ komentoval Borrellův návrh Lipavský. „Myslím, že je spíš potřeba se opravdu seriózně v rámci EU pobavit, čeho jsme schopni dosáhnout, než přicházet takto s jednotlivými nápady. Jednou to jsou sankce, jindy pozastavení dialogu. Není to moc konzistentní politika,“ dodal.
