Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny Dmitrij Muratov. FOTO: commons.wikimedia.org/Euku/CC BY-SA 3.0
FOTO: commons.wikimedia.org/Euku/CC BY-SA 3.0
Ve čtvrtek ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu listu Novaja Gazeta. Každodenní fungování tištěných novin i webu je přitom už řadu měsíců na základě Muratovova rozhodnutí minulostí. Počátkem tohoto měsíce moskevský soud vyhověl žádosti ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor a označil licenci listu Novaja Gazeta za neplatnou. Den poté, co ruský soud v pondělí licenci zneplatnil, přišel o registraci i jeho sesterský časopis No (Ale), který začal vycházet teprve před dvěma měsíci.
Šéfredaktor Novoj Gazety Dmitrij Muratov byl loni oceněn Nobelovou cenou za mír. Muratov, který list v roce 1993 spoluzakládal, v březnu oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, tedy vydávání listu v papírové podobě i na internetu, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. V dubnu potom vznikl list Novaja Gazeta Europe, který sídlí v lotyšské Rize.
Nezávislá média v Rusku čelí dlouhodobě velkému tlaku, který se ještě vystupňoval po ruském vojenském vpádu na Ukrajinu letos 24. února. Ruské úřady vyhrožují nezávislým médiím uzavřením, pokud nebudou dodržovat oficiální zpravodajskou linii a budou o ruském útoku informovat jako o „invazi“ nebo „válce“. Řada médií pozastavila činnost kvůli zákonu, podle kterého za zveřejnění údajných dezinformací kolem války na Ukrajině hrozí trest až 15 let vězení. Rusko také omezilo přístup k mnoha nezávislým zdrojům informací i sociálním sítím včetně facebooku, twitteru a instagramu. Kvůli pokutám vyhlásila platební neschopnost ruská část společnosti Google. Jednu z pokut ruský Google dostal například za to, že podle úřadů neodstranil ze svého kanálu youtube tzv. chybné informace o zvláštní vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor nařídil ihned po zahájení invaze některým médiím v zemi, aby odstranila zmínky popisující vojenský útok Ruska na Ukrajinu jako „invazi“, „útok“ nebo „vyhlášení války“, a pohrozil jim pokutou až pět milionů rublů (přes milion korun) nebo zablokováním. Mezi desítkou médií, která varování od Roskomnadzoru obdržela, byly například stanice Dožď, rádio Echo Moskvy, web Mediazona, list Novaja Gazeta, servery Inosmi.ru, Svobodnaja pressa, Lenizdat nebo Krym.Realii. Některá z médií už dříve Roskomnadzor označil za „zahraniční agenty“.
Jen za první týden od zahájení invaze na Ukrajinu zablokovaly ruské úřady přes 30 webových stránek nezávislých médií. Jedním z nejčernějších dní pro média v Rusku byl pátek 4. března, kdy byl zablokován přístup k ruskojazyčné službě BBC News, informačnímu portálu Meduza sídlícímu v Rize, Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) nebo stanicím Deutsche Welle a Voice of America. Cenzurní úřad tehdy sdělil, že důvodem blokace těchto informačních zdrojů je šíření nepravdivých zpráv o dění na Ukrajině.
Ruské úřady 1. března zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy a o dva dny později představenstvo rozhodlo o likvidaci stanice a jejího webu. Stanice začala vysílat v srpnu 1990 a o rok později jako jedna z mála vystoupila proti komunistickému pokusu o převrat v tehdejším Sovětském svazu. V dobách největší slávy měla stanice podle dostupných údajů více než dva miliony posluchačů v Moskvě a sedm milionů v celém Rusku. Přitom patřila k nejčastěji citovaným ruským rozhlasovým stanicím.
Své fungování dočasně pozastavil také ruský nezávislý televizní kanál Dožď, jehož web ruské úřady předtím zablokovaly. V červenci televize své vysílání obnovila na kanálu youtube, později i přes několik kabelových sítí. Moderátor Tichon Dzjadko uvedl, že televize bude mít studia v Rize, Amsterodamu, Tbilisi a Paříži.
Soud také řeší likvidaci Svazu novinářů a pracovníků médií kvůli údajné diskreditaci ruské armády.
