Celonárodní evakuační plán pro případ ruské invaze by již v říjnu měla mít k dispozici Litva. Pobaltské země navíc usilují o vytvoření společné obranné linie, jež by je před rozpínavým sousedem ochránila. Má být dlouhá asi sedm set kilometrů a vybavená dračími zuby, protitankovými příkopy, zákopy i minovými poli. Cena se odhaduje na 2,5 miliardy eur.

Litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová informovala o tom, že na pozadí války na Ukrajině se civilní ochrana stala prioritou vládní agendy, informuje nezávislý ruský deník The Moscow Times.

Dále čtěte

Vaši diplomati u nás mají smůlu, vzkázala Varšava Moskvě. Omezí jejich pohyb po Polsku

Polsko omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války proti Evropské unii. Podle agentury…

Právě proto začala tamní vláda ve spolupráci se samosprávami vypracovávat celonárodní evakuační plán pro případ nouzové situace. Jedná se o plány evakuace obyvatel z celého území republiky v případě vojenské invaze.

Koordinace pro případ invaze

Jak ministryně vysvětlila, jednotlivé regiony takové plány mají, ale v centralizované podobě bude snazší získat pro ně financování ze strany Evropské unie, vzhledem k tomu, že mohou být velmi nákladná.

Bilotaiteová rovněž uvedla, že potřebná opatření již projednala se zástupci ministerstev obrany a komunikací a také s Národním centrem krizového řízení, aby mezi ně byla jasně rozdělena zodpovědnost při přípravě evakuace. Nyní se čeká na konkrétní údaje, práce na celonárodním plánu by měly být dokončeny do října.

Na pozadí války na Ukrajině začaly být pobaltské země vystaveny hybridním a dezinformačním útokům a sabotáže v regionu se staly „novou realitou“, řekla ministryně s tím, že právě její země se nachází v přední linii.

Ruská rozpínavost stojí miliardy eur

Společně s Lotyšskem a Estonskem pak Litva usiluje rovněž o vybudování společné obranné linie, která by měla jejich země chránit před ruskou vojenskou hrozbou. Více než sedm set kilometrů dlouhá bariéra má zahrnovat vybudování více než tisícovky betonových bunkrů, instalaci min a dračích zubů, vybudování protitankových příkopů, instalování ostnatého drátu a další opatření.

Má jít rovněž o pomůcku proti případným hybridním útokům ze strany Ruska či Běloruska v podobě umělých pokusů o vytvoření migrační krize na hranicích. Cena potřebných opatření na ochranu této části východní hranice Evropské unie se odhaduje na 2,5 miliardy eur, tj. necelých 63 miliard korun.

Dále čtěte

Nejste vítáni, zůstaňte doma. Lotyšsko přestalo od Rusů přijímat žádosti o víza

Lotyšské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že lotyšská diplomatická a konzulární zastoupení ve všech zemích přestala od 26. června přijímat od…

O tom, s jakými obavami vnímají pobaltské země a také Polsko současnou ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, svědčí také květnová vyhrocená reakce tamních poslanců na vážné těžkosti, které tehdy Ukrajinci na bojišti zažívali vinou nedostatečné západní zbraňové pomoci. Poslanci varovali, že pokud se ukrajinská fronta zhroutí, nemusely by jejich země čekat, až budou mít Putina u hranic, ale vyslaly by na pomoc Ukrajincům své vlastní jednotky. Zde si můžete přečíst podrobnosti o tomto vypjatém okamžiku.