Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) se zpočátku snažil působit jako spojenec Andreje Babiše (ANO) ve vládě. Jak jinak si vysvětlit, že souhlasil, aby se společnost OKD dostala nelogicky pod vliv tehdy ještě Babišova ministerstva financí (které je nyní řízeno Babišovým spolustraníkem Ivanem Pilným z ANO a lze očekávat, že i po volbách bude mít ANO o tento rezort zájem)?

Nyní, dva týdny před volbami jsou však Havlíček s Babišem na ostří nože. Havlíček totiž bez konzultací s koaličními partnery schválil, zatím prostřednictvím memoranda o porozumění, těžbu nových ložisek lithia v České republice soukromou australskou firmou.

Je podivné, že si Babiš přeje, aby nově otevíraná ložiska českého lithia těžil místo soukromé společnosti státní podnik Diamo spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Byl to totiž právě Babiš, kdo tento podnik velmi kritizoval v souvislosti s jeho prací na útlumu hornické činnosti na Ostravsku a Karvinsku a odmítal, aby se společnost OKD dostala pod vliv právě tohoto podniku.

Navíc není jasné, proč Babiš nechce a spolu s ním ani celé ANO (a rovněž ani KSČM), aby lithium těžila soukromá firma. Ta přece státu jedině ušetří náklady včetně rizik. Mezi politiky se navíc ozývají hlasy, které tvrdí, že stát nemá dostatečné kapacity na takovou těžbu. Je samozřejmě velký problém, že jen malá část výnosů půjde do státního rozpočtu. Ale to je problém vlády. Ta mohla už dávno zvýšit příslušné poplatky.

ČSSD se zase pro změnu hájí, že těžba byla schválena také ministerstvem životního prostředí, přičemž povolení prodloužil ministr Richard Brabec z ANO. Ten však upozorňuje, že firmě, která splní podmínky, udělit povolení musí.

Vláda však již v červnu 2017 schválila novou koncepci surovinové politiky. Proč se tedy ANO neozvalo již tehdy, jestliže chtělo budoucnost těžby lithia ještě prodiskutovat, oddálit, popřípadě pokud chtělo stanovit vyšší poplatky spojené s těžbou? Na co tehdy čekalo?