Prezident Miloš Zeman se po dlouhé době objevil na veřejnosti. Jeho tým se vehementně snaží ukazovat, že prezident je úplně v pořádku a že je možné, aby svůj post zastával ještě dalších pět let. Ale každý, kdo se díval, viděl, že to tak není.

Těžko říci, jestli prezident prostě plní zadané úkoly, nebo myslí vážně, co říká. Těžko říci, jestli se prostě rozhodl, že každým projevem opět pohorší své odpůrce. Je složité odhadnout, co myslí jako bonmot a co myslí vážně.

Ve svém projevu na veletrhu Země živitelka Zeman hovořil o Číně, Rusku, navážel se do Evropské unie. Nejspíš proto, že mu to má přinést politické body. Jeden z hlavních herců v tomto smutném divadle Jiří Ovčáček zběsile tweetuje, chce se například snažit o to, aby výtky Úřadu pro dohled nad politickými stranami byly započítány do kampaně protikandidátů současného prezidenta – prostě proto, že je něco vyčítáno jeho šéfovi.

[ctete]149311[/ctete]

Lidem, kteří chtěli uspořádat tzv. Mýdlo na Hradě, tedy akci, která měla odpovědět na ostudnou papalášskou oslavu kancléře bez prověrky Vratislava Mynáře, jsou házeny klacky pod nohy. Všechno, na co si člověk v souvislosti s Pražským hradem vzpomene, už snad ani nebudí rozčilení nebo rozpaky, ale spíše rezignovaný úsměv.

Miloš Zeman se úplně zbytečně zapíše do dějin jako člověk, který pošlapal prezidentský úřad tak, jak se to sotva dařilo komunistům. Jako člověk, který ve svém inauguračním projevu sliboval, že se stane prezidentem všech občanů, aby vzápětí celých pět let dokládal, že je opravdu možné se bez výjimky chovat úplně naopak.

[ctete]149177[/ctete]

Je otázkou, proč se jej nesnaží alespoň brzdit ti, kdo jsou mu blízcí a mají ho rádi. Samozřejmě že jeho spolupracovníkům jde o peníze, kariéru a nasmlouvané kšefty, o co ale jde ostatním, těžko říct.

Je smutné, čeho všeho jsme se od nejvyššího ústavního činitele dočkali. Můžeme jen doufat, že jeho nástupce vrátí na Pražský hrad, na hrad českých králů, to, co si zasloužíme. Důstojnost, čest a úroveň.