Margita Balaštíková FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Poslankyně a stínová ministryně ANO Margita Balaštíková znovu potvrzuje, o co jde Babišovu hnutí v první řadě. Za všech okolností hájit zájmy jeho impéria. Kdo chce podle ní osekat dotace pro obří agroholdingy, projevuje neúctu ke schopným lidem a ničemu nerozumí.
Politicko-byznysový konglomerát ANO vyslal do nedělní Partie stínovou ministryni zemědělství Margitu Balaštíkovou, jež nedávno nahradila Karla Turečka. Důvodem změny byla patrně Turečkova neviditelnost při obhajobě Babišova agroprůmyslu v těžké době, kdy se mění řada zaběhnutých kolejí. Balaštíková si – na rozdíl od něj – už leccos odpracovala, ale nepředbíhejme.
Dotace pro agrokomplexy?
Jedním z témat bylo snížení státních dotací v řádu desítek miliard korun avizované ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v rámci projednávaného konsolidačního balíčku. Tento záměr podpořil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„My se musíme podívat na to, jestli ty dotace jako celek dávají smysl, jestli má smysl podporovat a dotovat ty největší agrokomplexy. To jsou miliardové částky ročně, které platíme ze státního rozpočtu, z evropských peněz. Takže dát do toho i trochu nějakou logiku, protože ti velcí mají samozřejmě výhodnější postavení,“ uvedl.
Nedává podle něj smysl, aby koncern, který vykáže zisk dvě miliardy korun, dostával 2,5 miliardy korun na dotacích. Na jeho slova ostře reagovala Balaštíková.
„Ukázal jste, že do toho trochu vidíte, ale že tomu vůbec nerozumíte. Ta dotace je v podstatě na to, aby se vyrovnaly ceny vůči Evropské unii. Vy poškozujete ty zaměstnance a lidi, kteří řídí jakékoliv firmy, a možná i firmy pana Andreje Babiše. Jsou tam úspěšní, zaměstnávají lidi a hlavně platí daně do státního rozpočtu,“ prohlásila poslankyně.
Ze zprávy NKÚ, co se hodí
Zdůraznila, že to je velká neúcta vůči všem velkým, středním a malým firmám, které čerpají dotace. Nehájí prý Agrofert, ale všechny pracující a schopné lidi. Reagovala i na nedávno zveřejněnou Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022.
„Z řady oblastí, v nichž je podle našich kontrol možné ušetřit významné veřejné prostředky, chci poukázat především na zbytnělý dotační systém. Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným,“ říká předseda NKÚ Miloslav Kala.
„Já jsem specialista na zemědělství, tak se podívejme do té zprávy NKÚ o zemědělství, tam byla nejmenší chybovost v dotacích,“ vypíchla Balaštíková.
Opomněla obrovský střet zájmů v minulém volebním období, kdy byl premiér Babiš současně majitelem Agrofertu. Dotace, které byly vyplaceny nelegálně, se budou vracet. Pokud loni došlo ke zlepšení, tak jedině po nápravě skandálů spojených s premiérem.
Zvýhodnění agrobaroni
Podstatnější je však něco jiného. Stínová ministryně pominula jiné závěry NKÚ. Jeho kontrola také ukázala, že ačkoliv státní podpora měla podle schválených strategií přednostně směřovat na mikro, malé a střední podniky, resort zemědělství pro ně žádný národní dotační program v letech 2018–2021 nepřipravil.
Zato vyhlásil program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky, z něhož jim v kontrolovaných letech vyplatil 1,7 miliardy korun. V případě evropských dotací nastavilo ministerstvo zemědělství podmínky čerpání tak nevýhodně, že podporu z národních a evropských zdrojů každoročně čerpaly především velké firmy s mnohamilionovými zisky.
Výše uvedená zjištění jsou v rozporu s tvrzením Balaštíkové, že kritici současného nastavení dotačního systému, dlouhodobě zvýhodňujícího větší zemědělské podniky, urážejí schopné a úspěšné. Pokud tedy za „úspěšnost“ nepovažuje schopnost agroholdingů vylobbovat si co nejvíce peněz z kapes daňových poplatníků.
Lze připomenout, že evropské dotace jsou primárně určeny pro malé a středně velké farmáře, tvořící drtivou většinu zemědělského sektoru v EU. Řada zemí, například Rakousko, má zastropované dotace pro velké firmy, což vláda ANO nepřipouštěla.
Je absurdní, že Agrofert dostával v posledních letech výrazně více dotací, než zaplatil na daních. Pokud tedy Balaštíková tvrdí, že by snížení dotací poškodilo úspěšné, vysmívá se drtivé většině firem, které na dotace nedosáhnou a mnohé je ani nechtějí.
Agresivní agrolobby
Poslankyně svoji kariéru zahájila v komunisty privilegovaném Agrokombinátu Slušovice, který po roce 1989 zkrachoval. Protekcionismus jí však není cizí ani dnes, když do krve hájí zájmy nejen Babišova holdingu, ale všech místních agrárních korporací.
Poprvé se výrazněji zviditelnila v roce 2021, kdy stála v čele skupiny poslanců ANO a SPD, navrhující povinné kvóty domácích potravin v supermarketech, což je oblíbené téma místních socializujících národovců. Původně měl závazný podíl potravin českého původu na domácím trhu dosáhnout 55 procent a každý rok by se zvyšoval až na 85 procent v roce 2027. Že by došlo ke snížení konkurence za vyšší ceny potravinářského zboží bylo vedlejší.
Tento záměr podporovala agrolobby v čele s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem a někdejším prezidentem Agrární komory Zdeňkem Jandejskem. Nakonec byl tento návrh stažen i z toho důvodu, že by narazil na jednotná pravidla evropského trhu.
Balaštíková, která jistě i v tomto případě hájila zájmy schopných a úspěšných, se však snažila dál. Naposledy projevila obavy o kvalitu ukrajinské pšenice, která se k nám téměř nedováží. Tento ostudný pseudoproblém je opět jen v zájmu velkých producentů obilí, kterým vadí snižování cen a tudíž jejich zisků. O zákazníka jim nejde.
Současná veřejná polemika, kde ušetřit, nebude často vedena racionálně, ale utilitárními zájmy vlivových skupin. Agresivní agrolobby v čele Agrofertem, největším příjemcem zemědělských dotací u nás i v celé EU, která loni dosáhla zisku 22 miliard korun, bude se svými výsadky v parlamentu bojovat o každou korunu z eráru jako lev.
