Meteorologická služba Evropské unie Copernicus tento týden potvrdila, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia, a byla tedy o 1,48 stupně vyšší než v předindustriálním období v letech 1850 až 1900. Blížíme se tedy k hranici oteplení o 1,5 stupně, kterou Pařížská dohoda označuje jako kritickou.
Zpráva meteorologické služby představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Loňský rok byl také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Téměř 50 procent dní bylo přitom o více než 1,5 stupně teplejších, dva dny v listopadu byly dokonce o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.
Rok 2023 byl teplotně nadnormální i na území Česka, oznámil Český hydrometeorologický ústav. Průměrná roční teplota vzduchu byla 9,7 stupně, což je o 1,4 stupně víc než normál v letech 1991–2020. Jde tak o vůbec nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961. Doposud nejteplejším rokem na našem území byl rok 2018 s průměrnou roční teplotou 9,6 stupně.
„Současné rekordy nejsou bohužel nic, co by klimatologové nečekali. Věda hovoří jasně, pokud budeme dále spalovat fosilní paliva a tím zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste,“ uvedl ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
„Dokud nepřestaneme zvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste. Současná změna klimatu, respektive rychlý růst průměrné globální teploty, je dán rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Dokud neomezíme emise skleníkových plynů, teploty se budou dále zvyšovat,“ napsal potom na dotaz deníku FORUM 24. Dodal, že kromě lidských aktivit – spalování fosilních paliv – ovlivňují průměrnou globální teplotu i přirozené fenomény. Jedna z nejvýznamnějších přirozených změn, která se stala roce 2023, byla změna oceánské cirkulace v jižním Pacifiku. Fenomén El Niňo se přehoupl během loňského roku ze své studené fáze do teplé fáze, v roce 2024 tak podle něj můžeme čekat ještě větší extrémy než v roce 2023.
Je podle něj obtížné odpovědět na to, kdy dosáhneme obávané hranice 1,5 stupně. „Otázka, na kterou se obtížně odpovídá, protože záleží na množství emisí skleníkových plynů, které vypustíme do atmosféry. Pokud emise výrazně omezíme, nemusíme hranice 1,5 °C vůbec dosáhnout,“ vysvětlil.
„Takový scénář je ale velmi nepravděpodobný. V současnosti směřujeme k růstu průměrné globální teploty přibližně o +3 °C (oproti 1850–1900) v roce 2100,“ uvedl. „Podle zprávy IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu, pozn. red.), která byla vydána na začátku roku 2023, máme padesátiprocentní šanci překonat hranici 1,5 °C do poloviny 30. let 21. století. Nové analýzy ale naznačují, že bychom práh 1,5 °C mohli překonat již v roce 2029,“ dodal.
Cíle Pařížské dohody jsou nicméně definovány ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Překonání hranice +1,5 stupně jedním rokem proto neznamená „prolomení“ limitů, které stanovuje Pařížská dohoda. Sebemenší nárůst nás ale přibližuje bodům zvratu.
Vývoj se dá ale ještě zvrátit. „Ano, je to možné. Jak jsem představil výše, růst průměrné globální teploty závisí na množství skleníkových plynů v atmosféře. Jejich omezení povede k zastavení růstu průměrné globální teploty,“ vysvětlil Přibyla.
OSN vydala výroční ekonomickou zprávu, ve které předpovídá, jaký bude vývoj v jednotlivých odvětvích v roce 2024. „Rozvíjející se klimatická krize a extrémní povětrnostní jevy podkopou zemědělskou produkci a cestovní ruch, zatímco geopolitická nestabilita bude i nadále nepříznivě ovlivňovat několik subregionů… zejména Sahel a severní Afriku,“ uvádí OSN. Budou podle ní přibývat klimatické katastrofy a extrémní počasí. Důsledkem toho může mimo jiné být i zvýšení cen potravin.
Zpráva upozorňuje, že „masivní navýšení financování klimatu“ je „kritickou prioritou“. Současné finance podle autorů „zůstávají hluboko pod požadovanou úrovní“. Odhadují, že do roku 2050 je potřeba 150 bilionů dolarů (137 bilionů eur) na přechod na čisté energie.
Klimatická změna se na světové úrovni řešila v prosinci na konferenci COP28 v Dubaji, kde byl také formálně přijat Zelený klimatický fond. OSN jej označila za „důležitý z hlediska pomoci zranitelným zemím, aby se dokázaly vyrovnat s dopady klimatických katastrof“. Česká republika je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravena do něj do roku 2027 investovat čtyři miliony dolarů.