Bývalý hejtman Jihočeského kraje a statutární místopředseda ČSSD Jiří Zimola se stal předsedou nově založeného hnutí Změna 2020. Jeho členství v sociální demokracii je minulostí. Je to neslavný konec, který oprávněně budí posměch.
Už samotný název Zimolova hnutí i okolnosti jeho vzniku napovídají, že s ním někdejší hejtman žádnou velkou díru do světa asi neudělá. Pojmenovat se Změna 2020 působí omšele a bez stopy jakéhokoli nápadu. Když nevíte, jak své uskupení nazvat, sáhnete po Změně. Pokud vám nestačí Změna pro Jihočeský kraj, kde má Zimolovo hnutí v krajských volbách kandidovat především, protože máte větší ambice, přidáte k tomu konkrétní rok – invence nula. Navíc, pokud jste v politice tak dlouho jako Zimola, jakékoli řeči o změně vyvolávají pobavený úsměv.
K tomu můžeme připočítat zmatek kolem toho, jak se celá záležitost přihodila. Zimola si zřejmě myslel, že bude možné domluvit společnou kandidátku Změny 2020 a ČSSD, ale totálně selhal při komunikaci tohoto projektu a sociální demokraty si proti sobě poštval. Nakonec ho nastalá situace dotlačila k tomu, aby jejich řady opustil. Nelze se přitom zbavit dojmu, že to úplně neměl v plánu a spíše se dostal do vleku událostí, ze kterého už nebyl schopen vystoupit.
Dokonce i prezident Miloš Zeman se v listopadu loňského roku nechal slyšet, že Zimolovi několikrát říkal, že neměl rezignovat na funkci prvního místopředsedy sociální demokracie, a před pokusem založit novou politickou stranu ho posléze varoval. Zimola ho neposlechl a v letošních krajských volbách bude kandidovat proti své bývalé partaji.
Kdyby v tom byl nějaký rafinovaný záměr a promyšlený plán, bylo by možné Zimolu brát aspoň jako zákeřného padoucha. Takhle působí jako loser, který selhal. Nejprve jako statutární místopředseda sociální demokracie, později jako předseda jihočeské ČSSD.
Zimolova spoluodpovědnost za sociální demokracii ve vládě
Přitom to není zase tak vzdálená minulost, kdy společně s Janem Hamáčkem slavně přiváděl sociální demokraty do Babišovy vlády. Následně se sám zlikvidoval neúnavným vytvářením vnitrostranické opozice a zápasy se stranickými orgány, které navenek byly nesrozumitelné a vyvolávaly dojem, že sám Zimola neví, co chce. Nejprve odmítal být ministrem, později o to usiloval.
Jiří Zimola vynaložil značné úsilí a energii na to, aby dostal sociální demokracii do vlády Andreje Babiše. Nakonec mu to žádný velký úspěch nepřineslo. Nyní, když ČSSD kritizuje, že hloupě opustila sociálně spravedlivou politiku a za placená místa na ministerstvech se stala lokajskou stranou, může mít sice zčásti pravdu, nic to však nemění na tom, že za současné vládní angažmá sociální demokracie nese nemalý díl odpovědnosti.
Nikdo jiný ho tehdy tak silně neprosazoval. A jestli má teď pocit, že ČSSD vládní spojení s hnutím ANO uškodilo a strana promarnila šanci být ve vládě výrazná a více premiéra Babiše korigovat, je v tom nejen jeho selhání, ale i naivita, pokud si opravdu myslel, že by něco takového bylo možné. Od začátku bylo jasné, v jak slabém postavení ČSSD v Babišově vládě bude. Ve skutečnosti jde o prázdné řeči politika, který pohořel a na kterého se časem zapomene a zapomenou na něj i jeho dřívější spojenci.